Neprofesionální

--42--

Ráno mě probudilo ukňourané mňoukání Miky. Rozespale jsem zívl a pak vstal, abych ji mohl do misky nasypat granule. Dneska mám na plánu vše promyslet na zítřejší 'tajnou' oslavu.

Ráno mě probudil Reizo celkem dost příjemným způsobem, na který jsem si ani v nejmenším nemohl stěžovat. Potom jsem šel spáchat hygienu, zatímco šel Reizo udělat snídani.

Zamířil jsem do koupelny a poté si začal chystat snídani. Nakonec jsem se došel převléknout a připravit do práce. Ještě jsem napsal Rině, zda by Miku nepohlídala.

Po snídani jsme si dali ještě jedno rychlé kolo, následované sprchou a pak jsme si jen vzali obleky a vyrazily do práce, je štěstí, že jsme dnes vstávali dřív než obvykle.

Souhlasila a tak jsem k ní i s Mikou jel. Neprohodila se mnou ani slovo. Akorát si vzala Miku a práskla mi dveřmi před nosem. Tak takový je to pocit. Radši jsem nad tím zakroutil hlavou a pak jel do práce. Budu si od ní ale ještě vzít své oblečení.

Po chvíli jsme dorazily do práce, naštěstí o něco dřív než šéf. Včera jsem zapomněl udělat tu práci, co jsem si vzal sebou domů, takže ji musím stihnout teď.

Dorazil jsem do práce a rovnou zamířil za Mei. S někým právě telefonovala a tak jsem si sedl na židli před ní a tiše jí sledoval.

Vytáhl jsem si onu práci a začal na ní dělat. Vážně nechci mít u šéfa problém..

Opravdu mu to v mém zmatku s mými city moc nepomohlo. Měl jsem v tom ještě větší zmatek. Nakonec hovor ukončila a začala se mi věnovat.

Celá ta práce mi zabrala asi hodinu, než jsem se mohl vrhnout na tu dnešní.

Vše jsem s ní probral. A ona mi nabídla, že by mu upekla i dort. Poté jsem se odebral do své kanceláře a začal s prací. Už jsem se těšil na jeho výraz, až to zítra uvidí.

Vzal jsem dokončenou práci ze včerejška a odnesl ji Reizovi. Potom jsem si vzal hrnek s kočkou, který jsem dostal od šéfa a šel si udělat kafe.

Věnoval jsem se práci, ale pak šel za Kiyomi, aby o tom řekla všem s oddělení, kromě Marea. Normálně bych něco takového řekl Daichimu... ale on tu kvůli své nezodpovědnosti nepracuje a Reizo je prostě... on.

I s kafem jsem se nakonec vrátil do své kanceláře a pokračoval v práci.

Ona nadšeně přikývla a já se vrátil zpět do své kanceláře. Sice jsme byli s Mareem zase v  pohodě... ale chtěl jsem mu to opravdu vynahradit. Ukázat mu, že jeho existence je pro mne důležitá.

Práce ubývala opravdu celkem pomalu, ale za to asi může to, je jsem byl trochu ve skluzu.

Nakonec jsem si došel alespoň udělat kafe a do ledničky si dal i zbytek koláče ze včerejška. Rina mi už obědy nedělala, což je logické a já nechtěl jíst nic z automatu nebo někam chodit.

Po chvíli jsem šel alespoň to něco málo, co jsem měl hotové odnést Reizovi. Cestou jsem zahlédl šéfa, který si odnášel kafe a koláč k sobě do kanceláře.

Šel jsem zpátky do své kanceláře a usadil se za svůj stůl. Netuším, co dneska budu po práci dělat. Ale nejspíš bych si mohl jít zaběhat nebo zacvičit.

Došel jsem až do Reizovi kanceláře a vešel dovnitř, následně jsem došel k jeho stolu a položil na něj papíry s prací.

Dneska nemám v plánu se v práci nějak zdržovat, jelikož zítra vstávám do práce brzo. A navíc bude mít jedno oddělení na chvíli menší volno. Stejnak pracuje ze všech ostatních nejvíce.

Reizo po mě chtěl, abych donesl nějaké papíry šéfovi a tak jsem ony papíry vzal a namířil si to do šéfovi kanceláře, zastavil jsem před jeho dveřmi a zaklepal.

,,Vstupte." řekl jsem téměř okamžitě si ale i nadále se věnoval práci.

Vešel jsem dovnitř a donesl mu papíry. Všiml jsem si i toho už napůl snědeného kousku koláče. ,,Chutnal vám?"

,,Byl výtečný." Zvedl jsem k němu pohled a pousmál se. Možná by přeci jen mohl jednou nahradit i Reiza.

,,To jsem rád." řeknu s úsměvem. ,,Dneska zase budete odcházet dřív, nebo ne?"

,,Budu odcházet dřív." oznámím a kouknu na ty papíry.

,,Dobře.. tak já už půjdu."

Jen přikývnu a pak se už věnuju práci. Možná bych mohl koupit cestou k Rině, nějaké balónky nebo tak. Nerad bych, aby ho to zklamalo.

Odešel jsem z jeho kanceláře, odešel do té své a pokračoval v práci.

Pár hodin jsem v práci ještě strávil a pak se rozhodl odejít. Nejdřív zajedu pro ty balónky a pak pro Miku.

Když nastala polední pauza, tak šel Reizo koupit oběd a já se dál věnoval práci. Vážně to už chci mít za sebou.

Ještě jsem se rozloučil s Mei a probral s ní ještě zítřek a pak odešel.

Po chvilce přišel Reizo ke mě do kanceláře a společně jsme si dali oběd. Celkem by mě zajímalo, proč šéf chodí pryč tak brzy..

Tohle mi i docela vyhovovala. Přeci jen se to v práci nakonec zklidnilo, i když jsme mezi ostatníma firmami teď dost povýšili. Nejdřív jsem zajel do menšího obchůdku, kde jsem koupil balónky různých barev a pak jel k Rině.

Když skončila obědová pauza, tak jsme se oba vrátili k práci. Dneska Reizo nikam nemusí, takže večer strávíme spolu.

Rina mi akorát předala Miku a nechtěla mě ani pustit dovnitř. Říkala přece, že chce zůstat přáteli ne? Moc jsem její chování nechápal, ale věděl jsem, že ji to jednou přejde. Nakonec jsem ji přemluvil, jelikož jsem si potřeboval sbalit své věci.

Mohli by jsme si pouštět filmy, nebo si jen tak povídat. A nebo by jsme mohli někam zajít..

,,Nechceš zítra přijít... do firmy? Budeme tam mít menší oslavu pro jednoho z mých zaměstnanců..." Prohodím po chvíli, když už se chystám i s Mikou na odchod.

Ale asi jen zůstaneme doma, upřímně se mi nikam nechce.. asi bych měl vymyslet, co dneska udělám k večeři..

,,Jednoho z tvých zaměstnanců?" Prohodila znechuceně. ,,Ne, díky... potřebuju být teď sama..." Řekne nakonec a já se na ní nechápavě podívám.
 ,,Já myslel, že se ti líbí ten tvůj kolega z práce..." Prohodil jsem a ona protočila očima.
 ,,No...ukázalo se, že na světě je víc teploušů než jsem si myslela."

Práce mi celkem rychle utíkala a než jsem se nadál, měl jsem ji hotovou, takže jsem odešel do Reizovi kanceláře.

,,No..." Netušil jsem, co na to odpovědět. Víc než jako homofóbka, mi přišla jako nešťastná žena, co neměla moc štěstí na.... heterosexuální chlapy. ,,Fakt nechceš?" Ujistím se a ano zakroutí hlavou.
,,Dávej na sebe pozor, dobře?" Řekne ještě nakonec a já přikývnu. Pak už s Mikou a se svými věcmi vyrazím k autu.

Čekal jsem, až Reizo dokončí svou práci. Stejně si část z ní vzal sebou domů, takže jsme oba vyrazily k jeho autu, které jsem tentokrát řídil já a vyjeli jsme.

Nasedl jsem a jel i s ní domů. Budu s ní muset pak na další kontrolu. Možná to trochu přeháním, ale... mám prostě strach.

Po chvíli jsme dorazily domů a já se šel převléct z toho příšerného obleku do normálního oblečení.

Doma jsem ji položil na gauč a zamířil do ložnice, se převléknout. Nosím obleky rád, ale na doma to není zapotřebí.

Potom jsem šel přichystat večeři, s jejíž přípravou mi Reizo pomohl. Vlastně je fajn s někým společně vařit..

Šel jsem do kuchyně, kde jsem začal s přípravou jídla, které se mi vždy povede. Kupované jídlo. Jednoduše jsem ho vložil do mikrovlnky a čekal, až se ohřeje.

Dodělali jsme večeři a společně se posadili ke stolu a začali jíst.

Ohřáté jídlo jsem si odnesl do obýváku a sednul si vedle Miky. Pustil si nějaký film a pustil se do jídla.

Po jídle jsme si šli pustit film, který jsme stejně moc nevnímal a místo toho jsme si hlavně povídali.

Sice jsem měl u sebe Miku... ale byl jsem sám. Docela mi chyběla lidská společnost.

Nakonec jsme zkoukli alespoň konec filmu, který stejně ani jeden z nás moc nepochopil a pak šli spát.

Vypl jsem telku, už bylo docela pozdě, ale nakonec jsem si ještě před spaním trochu zacvičil. Pak si dal sprchu a šel spát.

/*/*/*/*/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, myslíte si, že Rinin další nešťastný pokus o vztah bude mít za následek to, že se bude chtít vrátit ke starému vztahu? 

Jak si myslíte, že to bude pokračovat?