Neprofesionální

--36--

Dny ubíhaly a nastal poslední den našeho volna, pořád jsme byli tady, dneska už by měla přijet Ayako i s Nami, což je úžasné. Stejně dneska pojedeme domů..

Tak nějak jsem to i bez nich ten týden v pohodě zvládl. Ale byl jsem docela vyčerpaný a byl tudíž rád, že už tu zítra zase budou. Teda alespoň za Marea jsem byl rád.

Během toho týdne jsem šéfovi čas od času poslal nějakou práci a jinak se snažil trávit co nejvíc času s rodinou a Reizou. Řekl jsem mu o tom, že jsem byl u šéfa, ale neřekl jsem mu, co jsme dělali, no spíš co on udělal. Vážně mě mrzelo, že jsem mu o tom neřekl, ale on by se akorát naštval..

Právě jsem seděl v kanceláři a připravoval si vše na obchodní schůzku. Tu menší prezentaci jsem měl hotovou. Takže jsem si akorát připravil ještě pár dokumentů a pak vyrazil.

Taky jsem s ním častěji spal, ale za to asi mohli především moje výčitky svědomí.. každopádně měl dobrou náladu a na drogy ani nesáhnul. Před chvílí Tadashi odjel, aby mohl vyzvednout Ayaku s malou z nemocnice.

Dorazil jsem na místo srazu a ihned se vrhl na svou prezentaci. Chtěl jsem ho přesvědčit, aby přistoupil na podepsání smlouvy.

Po chvíli konečně dorazily, malá spala, takže ji Ayako odnesla do domu a nechala ji spát.

Chvíli váhal a já začal být i kapku nervózní. Ale nakonec jsme si potřásli rukou a smlouvu podepsali.

Po asi půl hodině se malá probudila a my se s ní mohli alespoň trochu seznámit. Já s Reizou jsme tam bohužel nemohli zůstat moc dlouho, protože cesta je dlouhá a my nechceme dorazit až v noci.

Odcházel jsem odtamtud s vítězným úsměvem. Nejradši bych to oslavil flaškou vína, ale to nešlo. Takže jsem si dal akorát vítěznou cigaretu. Dneska si jdu vyzvednout nový mobil.

Po chvíli jsme se se všemi rozloučili a vyjeli jsme. Cesta bude určitě zase trvat několik hodin..

Měl jsem to cestou a tak jsem si ho zajel vyzvednout. Byl o něco dražší, ale zase kvalitnější než ten minule. SIM kartu jsem měl koupenou. Takže jsem po vložení, oznámil zase zpátky v práci Mei, aby jim odeslala mé nové číslo.

Během cesty mi napsala Mei, poslala mi šéfovo nové číslo a já si ho uložil. Stejně se ho pak zeptám, co se stalo, že se mu rozbil.

Vrátil jsem se k práci a ihned zavolal Rině. Prozatím u ní teď dočasně bydlím.

Ale stejně jsem myšlenkami čas od času zabloudil k tomu mailu co mi napsal. Proč napsal jako vtip zrovna tohle?

Ale stále k ní nic necítím. Teda než se do ní zamiluju by mohlo trvat i rok. To je normální a to, i když jste ve vztahu. Ale....ani sex s ní mi nepřijde tak dobrý. Spíš mi přijde jako bych jí využíval.

Radši jsem se na to snažil přestat myslet a místo toho si začal povídat s Reizou, vážně jsem rád, že si ho má rodina tolik oblíbila, kdybych byl s někým, kdo jim vadí, bylo by to o dost složitější.

Nechávám si od ní vařit. Dopřávat sexu. Hlídá a stará se o Miku. A já ji nedávám v podstatě nic na oplátku. Rozhodl jsem se, že to s ní zkusím bez jakýchkoliv myšlenek na jiné...lidi. A když to nepůjde a já k ní stále nebudu nic cítit, nebudu jí tahat za nos.

,,Těšíš se do práce?" zeptám se ho s úsměvem.
,,Ani ne, radši bych s tebou ještě měl volno." řekne se smíchem a já nad tím jen protočím očima.

Vrátil jsem se zpátky k práci. Za pár dní mě čeká ještě nějaké schůzky. Takže pojedu opět na pracovní cestu, ale tentokrát sám.

Radši jsem to dál neřešil, já se do práce docela těším. Ačkoliv se tam za ten týden asi nic nezměnilo..

Nechci totiž trávit čas s někým ze svých zaměstnanců. Teda kromě Mei, která nemůže a Marea, který má přítele, co mě nenávidí.

Po zbytek cesty jsem se celkem nudil, nebylo tu co dělat, takže jsem jen hrál hry na mobilu.

Nakonec jsem práci dodělal a jel ještě před Mei domů. Teda k Rině.

Nakonec jsme dojeli k Reizovi domů, došli jsme až do ložnice a Reizo si začal vybalovat. ,,Půjdu udělat něco k večeři." řeknu a odložím si tašku s věcmi na zem.

Opět výtečná večeře. Mika odpočívala a Rina se koukala na telku a tak jsem se rozhodl zavolat Mareovi, zda bez potížích dojeli.

Odešel jsem do kuchyně a začal chystat večeři, po chvíli mě ale vyrušil příchozí hovor od šéfa, který jsem okamžitě přijal. ,,Potřebujete něco pane?"

,,Jen se chci zeptat, zda jste dojely bez potíží...." Radši jsem Rině řekl, že jsi jdu na chodbu zakouřit a opravdu tak učinil.

,,Ano v naprostém, zítra už oba přijdeme do práce." řeknu s úsměvem a pokračuju v přípravě.

Na chvíli jsem mobil odložil, abych si mohl zapálit a pak si ho zase dal k uchu. ,,Dobře. V práci žádné flákání a ať je tam Reizo včas, musím se připravit na další pracovní cestu, takže nebudu mít čas kontrolovat po někom jeho práci..."

,,Oba dobře víme, že svou práci dělá skvěle, kam pojedete tentokrát?" zeptám se s úsměvem a pak tiše syknu, když se říznu do prstu. Dneska mám smůlu..

Potáhnu si ze své cigarety a dlouze kouř vydechnu. ,,To ano. Jen nechci, aby přišel pozdě. "

,,Nebojte, budeme tam v čas." řeknu a dám si prst pod vodu. ,,Jak je na tom Mika?"

,,Dobře. Byl jsem s ní na kontrole a vše vypadá v pořádku, ale neměla by se přepínat. "

,,Tak to je dobře, určitě budou roztomilá po ní." řeknu s úsměvem. ,,Je něco nového v práci?"

,,No. Ozvaly se mi dvě z těch žen, co obtěžoval pan Jefferson. Ukázalo se, že by se nám do práce i hodily....takže by příští týden nastoupily...."

,,Tak to je fajn, jak vám to vlastně klape s Rinou?" zeptám se a už mám skoro hotovou večeři.

,,Teď u ní na chvíli bydlím, kvůli Mike. Stále si tím nejsem, ale být s ní má dost velké výhody...."

,,A cítíte k ní něco? Já jen.. není zrovna dvakrát spravedlivé, jestli milujte někoho jiného a i přes to jste s ní.. "

,,Já nevím....ano, to jsem si taky uvědomil. Chci to ještě zkusit, jelikož jsme neměli na sebe tolik času a pak jít s pravdou ven, když se na tom nic nezmění..."

,,To je celkem chytrý, tak hodně štěstí. Už budu muset končit." řeknu s úsměvem a začnu nandavat večeři.

,,Dobře. Měj se." řeknu a ukončím náš hovor. Dokouřím zbytek vé cigarety a pak se vrátím do bytu.

Odložil jsem mobil a chtěl zavolat Reiza, ale ten stál mezi dveřmi a sledoval mě.
,,S kým si to volal?" zeptá se.
,,Se šéfem, chce abychom zítra do práce dorazily v čas." řeknu a položím večeři na stůl.
,,Nechci abys mu říkal pane." řekne chladně a sedne si na židli.
,,Proč ne? Počkat, tys nás poslouchal už od začátku?" zeptám se ho a on přikývne.
,,Ale to není-"
,,Už se to nestane, jen mu tak přestaň říkat." řekne a já radši přikývnu.
,,Stejně nechápu, proč ti to vadí." řeknu a začnu jíst.
,,Protože to pak vypadá, jako by jste spolu měli nějaký zvrhlí vztah." řekne lehce naštvaně.
,,Nic s ním nemám." řeknu.
,,Já vím a chci, aby to tak i zůstalo. Prostě mu tak říkat nebudeš a tečka." řekne a já radši nic nenamítám.

Rina už spala. A tak jsem se šel osprchovat, vyčistit zuby a pak si k ní šel i nahý lehnout. Políbil jsem ji na tvář a pak jí objal. Ale v hlavě jsem měl někoho jiného.

Po večeři jsem šel ještě na malou chvilku pracovat a následně si šel i s Reizou lehnout. Bylo vážně příjemné s ním usínat...

/*/*/*/*/

vítám vás u další kapitoly

Jak si myslíte, že to bude pokračovat? 

Tak zase v úterý