--59--

650 38 30
                                    

Ráno jsem vstával s né moc dobrou náladou. Zvedl jsem se z postele a zamířil do koupelny. Pak jsem si všiml zmeškaných hovorů od své matky.... Ta bude řádit. Určitě to viděla.


Ráno mě probudil budík a tak jsem šel rychle spáchat hygienu a udělat snídani. Během chystání jídla mě ale vyrušil vyzvánějící telefon.


Vyčistil jsem si zuby a opláchl obličej. Pak jsem šel do obýváku a začal prozvánět matku.


Volala mi mamka, ona by to mohla pochopit.. takže jsem ji to zvedl.


,,Ano?" Ozval jsem se a ona začala hned mluvit o tom, jak jsem ji zklamal a jak je smutná.


,,Ahoj mami já.." začnu, ale ona mě přeruší.
,,To v té televizi, ty už nejsi s Reizou?" Zeptá se.
,,Ne mami on.. rozešli jsme se. A to v té televizi-"
,,Je jen fotka, která je vytržená z kontextu."
,,Jak to víš?" Zeptám se jí lehce nechápavě.


Docela mě svýma slovy i urazila. Nakonec řekla něco ve smyslu, že by ji peníze zvedli náladu.


,,No právě si mi to potvrdil a navíc bys mi řekl, kdybys někoho měl. Chápu to, nemusíš se tím trápit." Řekne a ukončí hovor. To šlo překvapivě snadně..


Protočil jsem očima a souhlasil. Pak hovor ukončila. Ani se mě nezeptala na to, jak to je nebo na to, jak se mám. Jsem jí zcela ukradený.


Odložil jsem mobil a dodělal snídani. Položil jsem to na stůl a po chvilce do kuchyně přišel šéf.


Šel jsem do kuchyně. Promnul si oči a posadil se za stůl. Ani jsem se neobtěžoval ho zdravit. A začal si prohlížet mobil.


,,Stalo se něco?"


,,Je to po celém internetu..." řekl jsem a snažil se zakrýt svůj vztek.


,,Cože?!" Vyjeknu, já na internet vůbec nekoukal..


Tušil jsem, že to tak bude. Ale ne v takovém množství....


,,Co.. co s tím?"


,,Nějak to vyřeším." Lehce jsem se usmál. Sám bych ale rád věděl jak....


,,Dobře, budu vám věřit."


Přikývl jsem. Vstal jsem a zamířil do ložnice, kde jsem se převlékl. Na jídlo jsem neměl ani pomyšlení..


,,Vy nemáte hlad?"


Vrátil jsem se do kuchyně. ,,Ne... jsem plný ze včerejška." Usmál jsem se a upravil si hodinky.


,,No dobře.. "


,,Za chvíli budeme muset vyrazit." oznámil jsem mu.

NeprofesionálníKde žijí příběhy. Začni objevovat