Neprofesionální

--30--

Další den ráno mě probudilo to, když chtěl Reizo zřejmě nepozorovaně odejít z postele. Když o tom tak přemýšlím.. možná bych k němu do kanceláře měl teď chodit častěji..

Ráno mě probudil otravný zvuk budíku. Vypnul jsem ho a zamířil do koupelny. Mika už byla vzhůru a tak jsem jí do misky nasypal nějaké granule a pak se šel převléct.

,,Kam jdeš?" zeptám se ho rozespale a taky vylezu z postele. Však by jsme měli vstávat až za hodinu..
 ,,Promiň nechtěl jsem tě vzbudit, jen jsem chtěl udělat snídani." řekne omluvně.
,,To nevadí, stejně dneska musím do práce o něco dřív." řeknu a jdu do koupelny.

Měl jsem namířeno na veterinu. Zavolal jsem si proto taxi, abych mohl mít Miku při cestě pod dohledem.

Po spáchání hygieny a rychlé snídani jsme vyjeli do práce. Byli jsme tam mezi prvníma, ale naštěstí už tam byla Mei, takže jsme se dostali dovnitř.

,,Cože?" vyjekl jsem nevěřícně na toho veterináře a hodil naštvaný pohled po Mike. To snad není pravda. Ale byl jsem rád, že je jinak vše v pořádku.

Odešel jsem k sobě do kanceláře a vzal si všechnu práci na dnešek, vše jsem si odnesl do Reizovi kanceláře a tak začal pracovat, chci ho mít pod dohledem.

S Mikou jsem nasedl zpátky do taxíku, který na nás čekal a taky si za ta i něco naúčtoval. ,,Kdy jsi mi to chtěla jako říct?" vyjel jsem po ní a ignoroval zmatený pohled řidiče. Ona se se mnou začala mňoukavě hádat.

Začal jsem dělat svou práci a asi po hodině jsem měl hotové to, co chtěl šéf už dneska ráno.

Zaplatil jsem taxikáři a šel i s Mikou v rukách do budovy. Absolutně jsem ignoroval ty zmatené a posměšné pohledy ostatních a hádal se s ní.
,,A co ten kocour? Je čistotný? Seš si jistá, že je očkovaný?" Ona na mě jen chvíli koukala a pak začala zase mňoukat.
,,Zakazuju ti se s ním vídat." řekl jsem nakonec a ona zvýšila hlasitost svého nesouhlasného mňoukání a tím na nás akorát více upozornila.

Zdá se mi to, nebo je tady vážně slyšet mňoukání? Moje zvědavost mi nedala a tak jsem to šel zjistit.

,,Konec mňoukání. Bude to tak, jak jsem řekl. Jak to jako myslíš, že máš svá práva ?!" Hádali jsme se na celou budovu. Vypadal jsem jako blázen a taky se tak choval, ale bylo mi to teď nějak jedno. Mika je těhotná!

,,Em.. je všechno v pořádku?" zeptám se ho, když k němu dojdu. Vážně se hádá se svojí kočkou?

,,Ano!" vyjekl jsem téměř okamžitě, když na mě někdo promluvil. Byl to ale jen Mareo a tak jsem se uklidnil a hádky mezi mnou s Mikou ustaly.

,,Tak jak dopadla?" Zeptám se a pohladím ji po hlavě. Naštěstí už si nás moc zaměstnanců nevšímalo.

,,Z Miky bude máma a ze mne nejspíše děda..." poznamenal jsem spíš zakňučením a ona spokojeně zavrněla. ,,To jsi snad hrdá na to, že sis vlezla do pelíšku s nějakým kocourem jen tak na potkání?!" vyjel jsem po ní a nastala další várka mého naštvaného klábosení a jejího mňoukání.

Uchechtnu se, jsou spolu prostě vtipný. ,,Takže budete mít koťátka, to je úžasné." řeknu s úsměvem.

Jen si povzdechnu a pak přikývnu. Jak to teď budu ale dělat. Nemám na Miku čas ani teď a co budu dělat, až bude mít koťata? K sousedce už jí nedám ani omylem!

,,Nebo ne?" zeptám se zmateně a začnu Miku hladit. Určitě budou roztomilá po ní.

,,Ale ano. Jen se to v tuhle chvíli moc nehodí...." oznámím mu. ,,Už máš tu práci hotovou?"