Ani nevím jak, ale probudil jsem se ve své posteli. Z včerejší noci jsem si absolutně nic nepamatoval, ale příšerně mě bolela hlava. Vzpomínám si na hádku se sestrou, pak na tu whisky.... ale nic potom. Probudil jsem se v čas, ale zavolal jsem Mei, že přijdu později, která mi naštvaně oznámila, že mě musela vozit domů a odtáhnout do bytu. To vysvětluje tu modřinu na ruce.
Ráno jsem se probudil v objetí Reiza, včera jsem toho zas tak moc nevypil, takže bolest hlavy nehrozila. Dostal jsem se z Reizova objetí a šel si dát sprchu, je pravda, že včera použil kondom, ale to bylo jen na první kolo a u něj jsme jaksi neskončily. Po sprše a zbytku hygieny jsem se oblékl a šel přichystat menší snídani.Zvládl jsem alespoň nakrmit Miku, na kterou jsem teď moc neměl náladu. Vzpomněl jsem si ale na tu holku, která se mnou dneska ráno měla dělat ten výslech. A tak jsem se nakonec stejnak přichystal do práce a vyrazil. Tentokrát jsem si ale pro jistotu zavolal řidiče.
Reizo se po chvíli probudil, sám spáchal hygienu, nasnídal se se mnou a pak jsme jeli do práce. Dneska moji sourozenci odjíždí zpátky domů, navíc Yoshi čeká ta zpověď, na které ji rozhodně nenechám samotnou.
Mei jsem oznámil, že jsem tady a zašel do své kanceláře. Měl jsem sice kocovinu, ale nebyl jsem zcela mimo. Jen mě hrozně bolela hlava.
Dorazil jsem do práce a po chvilce přišla i Yoshi, Yoshio jim ještě balí věci, než odjedou. Yoshi měla chvilku narážky na to, že nemůžu normálně sedět a potom šla i se mnou do šéfovi kanceláře.
Nakonec do mé kanceláře dorazila a to i s Mareem. Snad si nemyslí, že jí chci osahávat i já ? Jen jsem nad tím zakroutil očima a začal. ,,Yoshi, vidtě?" ujistil jsem se nad jejím jménem. ,,Začne to takhle. Sepíšu a nahraju vaši zpověď, při které nesmíte nic narušovat a to ani Mareo. Budete se držet jen tématu. Mělo by to být detailní, ale né něco ve smyslu 'venku foukal vítr, v rádiu hrála starší hudbu a já nasávala vůni pečiva.' Rozumíte ?"
Yoshio jen přikývla a sedla si na židli. Já si stoupnul kousek od ní a hlídal aby byla v pořádku.
,,Tak začneme." Vzal jsem si potřebné materiály, abych to mohl zapsat a začal i s nahrávkou.
,,No.. pracovali jsme na přípravě jídla, už jsme měli skoro hotovo a Yoshio šel připravit stoly aby jsme na ně mohli vše nandat. Ten chlap ke mě přišel a začal mi navrhovat věci, které mi byly nepříjemné, například jestli bych s ním nechtěla dělat jisté aktivity jestli mi rozumíte, odmítla jsem ho a požádala ho, aby se vrátil k práci. On mě ale neposlechl a dost silně mě chytil za zápěstí a přirazil mě na linku. Začala jsem po něm křičet, ať mě pustí. Což přivolalo mého bratra, tomu chlapovi se ale asi nelíbilo že jsem mluvila a chytil mě jednou rukou kolem krku, při čemž mi druhou rukou začal rozepínat kalhoty, bránila jsem se, ale moc mi to nešlo, potom přišel bratr a jednu mu vrazil. Myslím že kdyby nepřišel, tak by mě ten chlap klidně i znásilnil.. " řekla lehce rozklepaně Yoshi.
Vypnul jsem to a pak se ji, i když nerad zeptal na víc detailů. Potom jsem to vše odložil a přistoupil k nim. ,,Musíme ještě nahrát jeho verzi. Chcete vědět můj názor nebo se poradíte až s mým právníkem?"
,,Proč to chcete řešit přes právníky?" Zeptá se Yoshi.
Trochu jsem se nad její hloupostí zašklebil, ale odpověděl jí. ,,Ten chlap bude svědčit proti vás. Možná máte fotky, ale dokázat, že to poranění bylo od něho není až tak možné. Máte sice svědka, ale ten se nezachoval zrovna 'nejlépe.' Právníci mají s tímto zkušenosti, takže vám dost pomůže a budete mít větší šanci vyhrát. Naopak mu dal dobrý námět na jeho verzi. Mohlo by se obrátit ještě proti jemu, ale myslím, že tenhle boj máte vyhraný."
ČTEŠ
Neprofesionální
RomanceYuuto Hayato je majitelem jedné velmi úspěšné firmy, už od školních let ho provází to, že ho ostatní soudí dřív, než ho poznají. Nyní však tento muž chystá pohovor pro jeho budoucího zaměstnance, možná ho nový zaměstnanec nebude vnímat, jako všichni...