Neprofesionální

--58--

Ráno jsem se probouzel dost hladový. Zívl jsem a zamířil do koupelny.

Ráno mě jako obvykle probudil budík, šel jsem spáchat hygienu, obléknout se a pak si udělat něco k snídani.

Z koupelny jsem zamířil do kuchyně a odnesl Mike jídlo. ,,Dobré ráno."

,,Dobré." Nebylo by zrovna nejvhodnější, kdybych mu ani neodpověděl na pozdrav, možná to nikdo řešit nebude..

Rovnou jsem se v ložnici i převlékl a pak se vrátil do kuchyně.

Bylo by fajn, kdyby to nikdo neřešil, to by jsme na to mohli jednoduše zapomenout a dělat, jako by se nic nestalo.

Vzal jsem si jen jablko. Nemělo cenu zkoušet něco udělat, jsem ve vaření dost neschopný.

I se svou snídaní jsem si sedl ke stolu a začal jíst.

Sedl jsem si ke stolu a ukousl ze svého jablka. Je stále naštvaný...

Čas od času jsem se koukl na hodiny, abych věděl, jestli stíhám nebo ne.

Dojedl jsem a vyhodil ohryzek. Mám opravdu rád jablka. Jsou vynikající.

Po snídani jsem odnesl prázdný talíř do kuchyně. ,,Mám jet do práce s vámi nebo si mám zavolat taxi?"

,,Svezu tě." řekl jsem jednoduše a šel se připravit.

,,Dobře." Řeknu jen a jdu si pro věci.

Vzal jsem si klíčky od auta a pak šel ke dveřím.

Šel jsem za ním a společně jsme došli až k autu, do kterého jsme následně nastoupily.

Dojel jsem do garáže a zaparkoval. Vystoupily jsme z auta a pak šly společně do budovy.

,,Já.. nechci aby to mezi námi bylo kvůli tomu včerejšku divný.. " zamumlám potichu.

Zastavil jsem se a koukl se na něj. ,,Já taky ne. Opravdu mě to mrzí..."

,,Je nějaká možnost, že to nikdo neviděl?"

,,Nulová..?" Podrbal jsem se na hlavě.

,,Cože? Sakra co když to uvidí někdo z rodiny? Ještě jsme jim ani neřekl, že je mezi mnou a Reizou konec.. Ale.. nikde tam nebyla žádná fotka, ani mé příjmení. Takže by jim to snad nemuselo dojít.. ale co když-" dál jsem to nedořekl, jelikož do mě někdo zezadu vrazil a já tak padal přímo na šéfa.

Rychle jsem ho zachytil. ,,Jsi v pořádku?" Koukl jsem se na něho.