Goodbye

6.KAPITOLA

Pohled Noaha

Čekáme na chodbě vysoké školy, o kterou by Sky měla zájem a já celou dobu netrpělivě poklepávám nohou.
"Noahu vypadáš, jako bys sám čekal na přijetí" zasměje se táta a já přikývnu.
"Taky se tak cítím" lehce se zasměju a začnu si mnout prsty. Takhle nervózní už jsem nebyl dlouho, ale proč? Není to přece moje věc, nebo snad je? Jde o budoucnost mé kamarádky, asi kamarádky, ale je to stejné, jako by měli přijmout mě samotného. Najednou mi v kapse začne zvonit telefon a já sebou cuknu a rychle ho vezmu do ruky.
Naneštěstí mi z ruky vypadne a spadne na zem.
"Noahu ty střevo" zasměje se táta a dá mi pohlavek.
"Au, pardon, já necítím vlastní ruce" rychle popadnu mobil a kouknu se na to, kdo mi volá. Zjistím, že je to samozřejmě můj nejlepší kámoš.
"To je Aiden" okomentuju to.
"Běž klidně, počkáme tu" usměje se mamka a já zakroutím hlavou.
"Ne, dobrý, to počká" usměju se a típnu mu to.
"Proboha běž mu zavolat, třeba to je něco důležitého"
"To ne, to bude nějaká blbost" zasměju se a chci si dát mobil do kapsy, ale rodiče se na mě kouknou se zvednutým obočím. Protočím oči a dojdu kousek dál, abych si mohl zavolat v klidu.

Aiden to po dvou vyzváněních zvedne.
"Čau brácho, proč jsi to položil? Ne, víš co? Nech to plavat, co teď děláš?" zeptá se mě a v jeho hlase jde cítit jakési nadšení.
"Hele kámo já jsem teď na vejšce" odpovím prostě a Aiden zůstane být ticho.
"Cože?!" zařve po chvíli do telefonu, až ho musím prudce odtrhnout od ucha.
"Kámo ticho, já jsem tady s kámoškou"
"Ty máš kámošku? Starší kámošku?"
"Závidíš? Jo, včera jsem ji našel na ulici, tak jsem jí pomohl" chvíli opět zavládne ticho a Aiden se pak začne smát jako střelenej. Nedá mi to a taky se musím zasmát, zní to poměrně vtipně.
"Aha, tak dneska tu tvou "kámošku" z ulice přiveď na moji párty" nabídne mi Aiden.
"Hele já nevím, jestli je to párty holka nebo tak" hah, spíš bych radši byl s ní doma a v klidu si povídal.
"Tak se zeptej ne? Hele prostě s vámi počítám a bez keců" Aiden mi to zavěsí, ani nestihnu nic říct.
"Pecka" protočím očima a vrátím se zpátky k rodičům. V té chvíli jako zázrakem vyjde ze dveří i Sky. Na tváři má něco mezi úsměvem a brekem.

"Sakra, jsi v pohodě? Stalo se něco?" zeptám se starostlivě a položím jí ruku do vlasů.
"Jo, já jen" Sky popotáhne a utře si slzy.
"Nevyšlo to" sotva to dořekne, začne opět plakat a já si ji stáhnu k sobě do objetí.
"Jakto? Co se stalo?"
"No oni by mi sice stipendium dali, ale už nemají volné koleje" v té chvíli mě napadne něco šíleného.
"No tak u nás můžeš bydlet natrvalo" vyklopím rychle, ale pak se omluvně kouknu na rodiče, trochu rychleji používám pusu než mozek.
"No jasně, máme místo a nevadí nám to, jsi moc hodná holka" usměje se na ni moje mamka a já otevřu pusu naprázdno. Oni vážně souhlasili? Čekal jsem, že za to dostanu bídu a ono nic.
"Jistě" přikývne i taťka a Sky se ode mě mezitím odtáhne, otře si slzy a koukne se na moje rodiče.
"Ne, to po vás nemůžu chtít" sklopí hlavu.
"Ty to po nás nechceš, my ti to nabízíme" usměje se táta a poplácá mě po zádech.
"A myslím, že Noahovi to taky vadit nebude"
"Jo, ne, teda, ehm, nebude" vysekám ze sebe nervózně a prohrábnu si vlasy.
"Tak já budu chodit na brigádu a všechno vám platit"

"Takové zbytečnosti neřeš, máme peněz dost" usměje se táta a pokyne ke kanceláři rektora.
"Běž říct, že to stýpko bereš" Sky se kousne do rtu a zářivě se usměje, i když stále se slzami v očích.
"Děkuju, jste ti nejhodnější lidi na světě" vyjekne radostí a odběhne do kanceláře.
"Tati, mami, děkuju. Je to fakt hodná holka a zaslouží si to nejlepší" usměju se na ně a obejmu je. Oni mi hned objetí oplatí.
"Jsem za ni tak rád, že bude chodit na vysokou" pomalu se odtáhnu a usměju se.
"Vážně jsi?" uslyším za sebou hlas Sky a prudce se otočím.
"Ehm, noo" řeknu nervózně a začnu si prohrabávat vlasy.
"Je to hezký" usměje se na mě a já se uklidním a oplatím jí úsměv.
"Fajn, tak pojedeme domů? Mám ještě plán na večer" zazubím se a ona přikývne a společně se vydáme do auta. Dojedeme domů, otevřeme a už téměř klasicky na nás začne Zack skákat.
"Notak kamaráde" zasměju se a kleknu si k němu. To začne teprve ten pravý útok. Po pár minutách se zvednu, vydám se nahoru a Sky mě následuje. Dojdeme do mého pokoje a já se opřu zády o stůl.