Goodbye

55.KAPITOLA

Z pohledu Noaha

Zrovna si hraju se Zackem na zahradě, když mi přijde zpráva na mobil. Hodím mu míček a mobil si vezmu do ruky. Odemknu displej a tam uvidím zprávu od Sky. Rozkliknu ji a moje oči div nevypadnou z důlků. Píše mi, že nemá jinou možnost, že musí přivést mamku k nám. Je to dost příšerná situace, protože nemáme jinou možnost, jak to vyřešit. Obratem jí odepíšu, že to dobře dopadne a že musíme předstírat, že o ničem nevíme, jinak by to bylo asi ještě horší. Rychle se vydám dovnitř do domu a vykouknu z okna. Ještě tu nejsou, což mě uklidňuje a zároveň znervozňuje. Najednou za sebou uslyším kroky a prudce se otočím. Stojí tam mamka, která na mě udiveně kouká.
"Kampak koukáš? Čekáš na někoho?" zeptá se mě. Ach, jak já nesnáším lži, nemůžu lhát.
"Ano, čekám na Sky. Napadlo ji, že nám představí svou mamku. Není to super?" dodám s předstíraným úsměvem.
"Ano, to je skvělé. Ale musím rychle něco uvařit. Sky mi to mohla říct dřív, ale nevadí. Asi to bylo rychlé rozhodnutí." usměje se mamka a vydá se do kuchyně, aby něco ukuchtila. To ještě neví, kdo se za chvíli ve dveřích objeví.

Asi po půl hodině koukání z okna uvidím Sky i její mamku. Sky vypadá už na dálku strašně nervózně a já když ji uvidím, začnu být taky nervózní. Bojím se, jak tohle může skončit. Sky dojde ke dveřím a zaklepe. Já sice stojím hned za dveřmi, ale chvíli čekám, aby to nepůsobilo divně, že jsem na ně čekal u dveří. Po chvíli nakonec otevřu a pohled mi hned spadne na rozklepanou Sky. Je mi jí tak líto, že bych jí nejradši k sobě přitiskl objetím a nepustil. To udělat nemůžu, tak je jenom pustím dovnitř. Sky se na mě celou dobu kouká a prosí o pomoc pohledem. Tak rád bych jí pomohl, kdybych věděl jak. Její mamka se obdivně rozhlédne po domě.
"Máte to tu moc hezký, Noahu." pochválí náš dům a já se usměju. Až potom mi dojde, že mi řekla pravým jménem a vykuleně se podívám na Sky, která mykne rameny a sklopí zrak. Pohladím ji po rameni, čímž ji ujistím, že mi to nevadí.
"Děkujeme. Jsem rád, že se vám tu líbí. Sky vám mezitím může ukázat svůj pokoj." nabídnu a Sky hned přikývne, chytne mamku za rámě a co nejrychleji ji táhne nahoru. Dělá, že je nadšená, ale já poznám, že spíš chce oddálit okamžik poznání.

Vydám se za nimi a na chodbě je dokonce předběhnu, abych zakryl svým tělem obrazy, na kterých je ona sama. Sky má naštěstí pokoj před těmi obrazy, takže kolem nich nemusíme projít, jenom je stačí nevidět. Naštěstí se to podaří a projdou do Sky pokoje, kam už je nenásleduju. Rychle seběhnu dolů a dojdu do kuchyně, kde už mamka dokončuje vaření.
"No páni, voní to výborně." usměju se a zhluboka se nadechnu krásně vůně, která se line kuchyní. Podle mě nikdo nevaří líp, než moje mamka.
"Děkuju, snažila jsem se. Chtěla jsem, aby tu hostu chutnalo a aby viděla, jak se tu u nás má Sky dobře." usměje se na mě mamka. Ach jo, mamka je tak hodná osoba.
"Hmm, co to tady voní?" uslyším hlas táty, který se tady najednou vynoří z ničeho nic.
"Maminka vařila." zazubím se na něj a on se zasměje.
,,To je mi jasný, že jsi to nebyl ty. To by to bylo cítit přinejmenším spáleninou." dodá se smíchem a já se na něj vážně podívám a zvednu obočí, ale pak se sám začnu smát.
"To je vlastně pravda. Možná by to ten barák ani nepřežil."

Pak uslyším na schodech pohyb a úsměv mě hodně rychle přejde.
"Co se děje?" zeptá se zmatený táta.
"Máme návštěvu. Sky přivedla svou maminku." řekne moje mamka tátovi a usměje se. Do rukou vezme talíře, aby mohla jídlo naservírovat. Do kuchyně vejde Sky a v těsném zavěsu za ní přijde i její mamka. Když se na sebe všichni tři podívají, zkamení na pár vteřin, dokud moje mamka překvapením neupustí jeden talíř. Já, stojící vedle ní, se leknu jako prase, až se chytnu za srdce. Mamka se hned prudce podívá na střepy na zemi a zakleje. Pak se ale její pozornost vrátí ke Sky mamce. Překvapí mě, že nikdo z nich moc neřekne. Čekal jsem, že třeba vykřiknou svoje jména jako ve filmu, ale nic z toho se nestalo. Jenom na sebe překvapeně koukají. Podívám se na Sky, která se tváří stejně zmateně, jako já. Je to dobré nebo špatné znamení, že nic neříkají? Pak najednou mamka vrátí svou pozornost k talíři.
"Já - měla bych to uklidit, než se o to někdo pořeže." řekne a klekne si.
"Pomůžu ti." přitaká rychle táta, klekne si vedle ní a začne to taky sbírat, přitom ale kouká na Sky mamku, která se střídavě kouká z mých rodičů na Sky.