Goodbye

44.KAPITOLA

Pohled Noaha

Odpoledne po škole přijdu domů a rovnou si sednu ke stolu, kde už na mě čeká pizza od maminky. Vtisknu ji za to pusu na tvář a ona se na mě zářivě usměje.
"Tak co jsi dneska dělala? Co ten Zack?" zeptám se a mamka si ke mně přisedne.
"Měl v tlapičce nějaký mikrostřep, ale už je venku a je mu dobře." řekne mamka a já si oddechnu. Celý den jsem byl nervózní z toho, co by mu mohlo být a doufal jsem, že to není nic vážného, což taky nebylo. Zack, jako by nás slyšel, že si povídáme o něm, k nám přiběhne a hlavu si položí na moje stehna.
"Ahoj kamaráde, tak co, už je to lepší?" zeptám se ho a on radostně štěkne. Někdy mi opravdu přijde, že mi rozumí. Podrbu ho za ušima s on slastně přivírá oči.
"A co škola?" zeptá se mě mamka zvědavě.
"Jo, šlo to. Aiden šel pak pro Sky." dodám a rychle si do pusy nacpu pizzu, abych neřekl nějakou blbost.
"Aha, tak to je moc hodnej." dodá mamka s úsměvem a pak mi ukáže, co dneska vyrobila.
"Páni, to se ti moc povedlo" dodám pyšně a jí se na tváři rozzáří úsměv.

"Jsem moc ráda, že se ti to líbí, ale teď se v klidu najez." poručí mi a já poslechnu a pustím se do pizzy. Musím uznat, že je opravdu výborná. V tu chvíli se otevřou dveře a do nich energickým krokem vstoupí Sky. Ani se na mě nepodívá a už si to štráduje do pokoje. Rychle dojím poslední kousek pizzy a rozeběhnu se za ní.
"Sky?! Hej, Sky!" zakřičím na ni, ale ona jako by nevnímala. Doběhne do svého pokoje, kde se zabouchne. Zastavím se těsně před jejími dveřmi. Kdybych byl o půl vteřiny rychlejší, asi by mi dveře narazily do obličeje.
"Sky! Notak otevři!" zakřičím a zmáčknu kliku, ale ani s nimi nepohnu. Je dost pravděpodobné, že sedí za nimi opřená o ně. Nevím proč a nevím, co se stalo, ale vypadá to dost vážně. Sakra, v téhle chvíli jí chci být nablízku, objímat ji a utěšovat ji, místo toho tady mlátím do dveří. Dojde mi, že to asi není správná taktika a ani přístup.
"Sky, prosím, řekni mi, co se stalo. Pomůžu ti, slibuju." povolím po chvíli napětí a k mému překvapení se dveře skutečně otevřou. Za nimi stojí Sky, která má v obličeji jak pocit vzteku, tak taky smutku.

Když mě uvidí, do očí se jí nahrnou slzy a já neváhám ani vteřinu a rychle si ji schovám do objetí.
"Šššš, to bude dobrý. Jenom mi pověz, co se stalo, jo?" šeptám jí do ucha a ona do mě zaboří co nejvíc hlavu. Chvílemi až takovou silou, že mám pocit, že mi rozmačká žebra.
"Dobře." řekne s nakřáplým hlasem a já ji začnu hladit po zádech, aby se uklidnila.
"V klidu, nejdřív se dej do pořádku a pak mi to povíš, až to bude lepší, jo?" zašeptám jí do ucha a ona se lehce usměje a přikývne. Pak si sedne na postel a já si přisednu k ní. Obejmu ji kolem ramen a začnu jí hladit po paži. Ona si položí hlavu na moje rameno a pomalu se začne uklidňovat.
"Tak jo, asi můžu. No ve škole se stalo něco...prostě jsem se zastala jednoho kluka, jmenuje se James, šikanuje ho frajírek jménem Jason." při vyslovení jeho jména se ošije.
"Jason?" zeptám se, ale nechám ji pokračovat v tom, co říkala.
"On si na mě začal dovolovat a pak venku jsem se líbala s Aidenem a on přišel a..."

*throw-back*
"Jsi přelétavá, co? V jednu chvíli se na mě nalepíš a líbáš mě a v druhou se tu cucáš s jiným klukem?" zeptá se Jason a já se rychle odtáhnu od Aidena a zmateně se na něj podívám.
"Co prosím?!" vykřikne Aiden a zamračí se na mě. Tohle nedopadne dobře. Aiden vystřelí z lavičky jako raketa a hned stojí proti Jasonovi.
"Ne, Aidene! On kecá. Nelíbali jsme se. On mě držel za bradu a přitiskl si rty, ale líbání to nebylo. Prosím, já jsem nic neudělala, neopětovala jsem mu to." začnu lehce křičet a snažím se Aidena přesvědčit, že mu to za to nestojí, ale tenhle kluk má prostě svoji hlavu.
"Zneužil tě?" zeptá se přímo nasraně směrem ke mně, ale ani se nepohne a téměř mu syčí do obličeje.
"Ne, proboha ne. Já bych se nenechala. Aidene." prosím, ale nic nepomáhá. Aiden vypadá, že mu brzo puknou nervy. Nevím, jestli to je tím, že mě chce chránit nebo tím, že je tak žárlivý. Každopádně v téhle situaci nechci ani jedno, protože Jason je o dost starší a dokonce i víc atletičtější, než je Aiden, což je už co říct. Vím, že tohle by dopadlo špatně, proto se jim snažím zuby nehty zabránit, aby se Aiden nechal vyprovokovat.