Goodbye

35.KAPITOLA

Pohled Sky

Když se rozloučím s Tamarou, vydám se za Aidenem. Dojdu k němu a on mě hned obejme kolem pasu.
"Ahoj princezno" pozdraví mě s úsměvem a dá mi pusu na čelo.
"Už jdete, co?" zeptá se a já jenom přikývnu.
"Je ti něco? Jsi taková zamlklá" zeptá se mě starostlivě a pohladí mě palcem po tváři.
"Ne, já jenom...nevím, jestli to mám říct Noahovi nebo ne"
"Aha, no asi bude vyvádět, když mu to řekneš, znáš ho" řekne mi Aiden a rukou mi po zádech vyjede nahoru až na lopatky.
"Jo, ale lhát mu není správné, už tolik toho pro mě udělal" řeknu a Aiden přikývne.
"Udělej, co uznáš za vhodné, já se s tím nějak vypořádám, jo?"
"Dobře, díky Aidene. Za všechno" dodám, lehce se usměju a vydám se ven z jeho domu, kde se to stalo. Ano, opravdu jsem spala s Aidenem. Nikdy by mě ani nenapadlo, že moje poprvé bude někde na párty u kamaráda, ale v tu chvíli mi to připadalo správné a bylo mi s ním dobře. Teď ale nevím, jak na to bude reagovat Noah, je o dost víc ochranářskej, než je Aiden, takže to bude asi dost těžký, aby to přijmul.

Dojdu před dům, kde už čeká Noah. Skoro se ani nehýbe, jenom zírá na silnici. Potichu dojdu si stoupnout vedle něj.
"Ahoj, stalo se něco?" zeptám se ho něžně a chci ho pohladit po rameni, ale on ucukne. Vykulím oči a polknu, takového Noaha neznám.
"To mi řekni ty, jestli se něco stalo" odsekne mi.
"Počkej, co tím myslíš? Nic se nestalo" odpovím mu, ale on se uchechtne. Není snad možné, že by o tom už věděl, že ne? Sakra, chtěla jsem mu to říct sama a za lepší situace, než je tahle.
"Lžeš. Mám ti to připomenout? Co třeba klíčové slovo ložnice? Nebo Aiden?" řekne a já naprázdno otevřu a zavřu pusu, jako rybička.
"No, já-"
"Nic neříkej prosím" řekne a odstoupí. Já poznám, že už to vážně nemá cenu, tak radši nic neříkám. Asi po pěti minutách přijede jeho táta a my mlčky nastoupíme do auta. Ten se nás hned s úsměvem začne vyptávat, jaké to tam bylo, jestli jsme si to užili a podobně. Já jsem radši ticho, abych nevyprovokovala Noaha a Noah mu odpovídá tak nějak bez zájmu a většinou jednoslovně.
"Hele, stalo se něco?" zeptá se najednou Shawn.
"Ne" odpoví mu prostě Noah. V tu chvíli dojedeme k nim domů a Noah co nejrychleji vypálí z auta.

"Co se mu stalo?" otočí se Shawn dozadu, aby na mě viděl. Já myknu rameny a sklopím hlavu.
"Nevím, ale půjdu už spát, jsem hrozně unavená. Dobrou Shawne" řeknu a vystoupím z auta. Vydám se co nejrychleji nahoru a zabouchnu se v koupelně. Svléknu se do naha a podívám se do zrcadla. Když zavřu oči, stále cítím Aidenovi teplé, něžné ruce na mém těle. Horký dech na mém krku. Polibky na mých rtech. Téměř cítím, jak je jeho tělo přitisknuté k mému. To, když jsem poprvé ucítila ten pocit. Prudce otevřu oči a uvědomím si, že můj dech se vzrušením zrychlil. Rychle zaklepu hlavou a vlezu si do sprchy. Pustím horkou vodu, zavřu oči, ale těm myšlenkám se neubráním. Stále proklouzávají do mě paměti a vybavují se mi, jako by to byl film. Nemůžu ale říct, že by se mi nelíbily. Když se vysprchuju, vylezu ze sprchy a usuším se. Pak si na sebe vezmu připravené pyžamo a vyčistím si zuby. Ještě jednou se prohlédnu a jemně si prsty přejedu do rtech, kde stále cítím jeho sladké rty. Spokojeně s úsměvem na rtech se vydám do svého pokoje, kde padnu do postele a téměř okamžitě usnu.

Ráno se probudím a zůstanu ležet v posteli a přemítat o všem, co se včera stalo. Byl to hodně zajímavý den, hlavně tedy večer, ale událo se toho tolik, že ani nevím, jestli to byl dobrý nebo špatný večer. Pomalu se vyhrabu z postele a obléknu si džíny a blůzku. Vydám se dolů na snídani, kde už všichni sedí u stolu. Docela mě překvapí, že i Noah už je vzhůru.
"Dobré ráno Sky" pozdraví mě s úsměvem jeho rodiče a já jim to oplatím stejně. Noah se na mě na chvíli podívá, kývne na pozdrav a upřeně kouká do jídla. Tahle atmosféra je poměrně nepříjemná, tak se snažím to co nejrychleji dojíst. Když to dojím, rychle do sebe kopnu pití a vydám se co nejrychlejším krokem na zahradu. Co mě ale překvapí je, že se Noah zvedne od stolu ještě s nesnězenou snídaní a vydá se za mnou. Dojdu na zahradu a otočím se na něj.
"Co se děje?" zeptám se ho. On mi nejprve neodpoví a v klidu ke mně dojde. Zadívá se mi hluboko do očí.
"Chci, abys věděla, že mě to mrzí. Nechtěl jsem být na tebe takovej" řekne a chce se otočit, ale já ho chytnu za ruku a otočím k sobě.