Goodbye

16.KAPITOLA

Pohled Sky

Noah stojí za mnou a připíná mi nádherný řetízek s Eiffelovou věží. Nečekala jsem, že by mi něco takového koupil, ale když se nad tím zamyslím, na něho to sedí. Je na mě hrozně hodnej, asi jako ještě nikdo jiný na světě. Udělal toho už pro mě tolik a očividně stále nemá dost. Když mi to zapne, pomalu se na něj otočím a usměju se.
"Děkuju Noahu, je nádherná" vydechnu a kouknu se mu do očí.
"Ne tak nádherná, jako ty" dá mi pusu na čelo a já přivřu oči. Stále nevím, co si mám myslet a nevím, jestli to vůbec někdy vymyslím. S Aidenem a s Noahem mám úplně jiné pocity, co z toho je láska? Nebo oba pocity jsou láska? Já tomu prostě vůbec nerozumím a nevím, co mám dělat. Nechci to hrát na oba, ale nechci se rozhodnout pro jednoho a pak toho litovat, ale zase hrát to na oba je blbost. Rychle zamrkám a vrátím se myšlenkami do reality.
"Noahu" pohladím ho po tváři a hodlám mu dát pusu, ale on se zadívá na něco za mnou a lehce ode mě couvne. Zmateně se rozhlédnu a pohled mi spadne na jeho rodiče. Noah si lehce odkašle a upraví si oblečení.

"Tak tady jste, hledali jsme vás" usměje se Jess.
"Psal jsem, že jsme u Eiffelovky" řekne Noah.
"Ano, ale je to tu velké Noahu" zasměje se Shawn a všichni se k němu přidáme.
"Tak co kdybychom si dali oběd? Co na to říkáte?" usmějou se jeho rodiče a my horlivě přikývneme, z toho běhání nám dost vyhládlo.
"Chcete do restaurace níž nebo výš na Eiffelovce?" usměje se na nás Jessie.
"To bude drahý. Klidně níž" vykulím oči a Shawn se zasměje.
"Ty se prostě nezměníš" odsekne Noah a pak se taky zasměje.
"Když já jsem takhle zvyklá, moje mamka a babička nejsou úplně bohaté" řeknu nervózně a dám si pramen vlasů za ucho.
"To je v pohodě, jestli se budeš cítit lépe v té níž, tak můžeme do ní" odpoví mi Jess a já se vděčně usměju. Už tak musím překousnout to, že budu vůbec jíst v restauraci na Eiffelově věži. Vydáme se tam a přitom jsme rozděleni na dva tábory, které jsou překvapivě na holky a kluky. Většinou jsme rozděleni na mladší a starší, ale tentokrát je to jinak. Noah se Shawnem se ženou na jídlo a celou dobu nadávají, jaký mají hlad. Nemůžu popřít, že i mně kručí v břiše.

"Tak jak se ti zatím tady líbí? Není Paříž překrásné město?" promluví Jess a já radostně přikývnu.
"To teda je, že bych tady byla se mi ani v těch nejdivočejších snech nesnilo" usměju se a ona se lehce zasměje.
"Taky jsem to měla podobně, pak si mě adoptovala neskutečně bohatá rodina, která měla u vily velký bazén a park, no snad všechno, co si dokážeš představit" řekne Jess a já otevřu pusu překvapením.
"Páni, to muselo být něco, v tom bych asi nezvládla žít" trochu se zasměju.
"To víš, neměla jsem na výběr, ale nestěžovala jsem si. Po tom dětském domově jsem byla štěstím bez sebe, že budu mít domov, i když to bylo dost daleko od mého skutečného domova" lehce se usměje a já přikývnu. Opět v myšlenkách zabrousím do mého rodného New Yorku, do malého bytu, kde jsem bydlela s mamkou a babičkou. I když to bylo občas dost složité, protože tři ženy v jedné domácnosti je peklo, tak mi i ty hádky začínají čím dál tím víc chybět. Jediné, co mi nechybí, je neúspěch na vysokých školách, kde o mně řekli, že všechno, co pro tanec dělám, je v podstatě běžné.

Nevím, co tam u nás ve Spojených Státech od nás chtějí, ale já se tomu věnuju od malička a jsem v tom docela dobrá. Navíc dělám hodně tanců a nemyslím si, že jsou obyčejné, že by měli půlku studentů, jako jsem já.
"Tak a jsme tady" řekne nám Shawn, který nás dovede do restaurace na Eiffelově věži. Kouknu se na výhled na Paříž, který není zase tak vysoko, ale přeci jen něco vidím. Pak si sedneme ke kuletému stolu a přisuneme se. Už teď to vypadá víc než dost draze a luxusně.
"Žádné kecy, ano? Necháš se hezky rozmazlovat a hlavně rozmazlovat jazýček a chuťové buňky" mrkne na mě Noah a já přikývnu. Tady snad jedno jídlo bude stát celou mamky výplatu.
"Tady to není na rezervaci?" zeptám se trochu zařaženě, ale všichni se jen ušklíbnou a sledují číšníka, který se k nám blíží. Podá nám jídelní lístky a všichni si je převezmeme. Otevřu ho a hned první mě do očí praští cena. Celá výplata to sice není, ale rozhodně je to větší její část, než by být měla.
"Ale-"
"Před minutou jsem ti něco řekl, ne?" zazubí se Noah a já přikývnu. Dobře, snaž se na ceny nekoukat.