Goodbye

32.KAPITOLA

Pohled Noaha

Vydáme se všichni společně na zahradu. Nejdřív máme v plánu něco podniknout na zahradě a potom bude na čase popojít pravdě trochu naproti. My s Aidenem si vezmeme míč a kopeme si ho. Sky se procvičí nebo jak se tomu říká. Oba otevíráme pusu nad tím, jak moc ohebná je. Kouknu se na Aidena, který na ni čumí jako na božské stvoření. Naštve mě to a kopnu mu míč. On si toho nevšimne, takže proletí kolem něj a kutálí se dál.
"Hej, Aidene, pláchl ti míč" zazubím se škodolibě a on se rychle otočí za míčem, který už mizí v trapu. Rychle se za ním rozeběhne a ja si konečně můžu vydechnout, že je pryč od Sky.
"Jak často se takhle protahuješ?" zeptám se se zájmem, který je pravý. Svým způsobem mě to fascinuje.
"Snažím se každý den, aby ty svaly nezakrněly" řekne a já přikývnu.
"Co ty? Jak často se protahuješ?" zeptá se Sky a já vyprsknu smíchy.
"Eh, o něco jsem přišla?" zeptá se zmateně a trochu i nervózně, což je jedna z nejroztomilejších věcí, co existuje.
"Nene, spíš jde o to, že jsem to nikdy nedělal, kromě těláku" zasměju se a Sky vykulí oči.

"Nikdy? A jak můžeš žít?" zeptá se trochu s nadsázkou a oba se zasměje.
"Jak vidíš, stále ještě z masa a kostí. Jo a taky slušných svalů" mrknu na ni a ona se srdečně zasměje. V té chvíli už k nám přijde Aiden i s míčem a já lituju, že jsem mu ho nekopl dál. Sky se zvedne a udělá si pár hvězd "na rozcvičení", jak tomu říká. Pak mosty ze stoje a nějaký další hopíky, který nám vysvětlí jako přemet, rondat, arab, nad kterým docela žasnu. Já bych se posral dělat jenom obyčejnou hvězdu, natož hvězdu bez rukou. Já bych si možná tak natloukl moji krásnou kebulku a to opravdu nechci, už tak je v ohrožení od Aidena. Ten vypadá, že mě za každé moje blbě kecy trefí lopatou jako pomstu. Když se nám Sky ukloní, oba začneme pískat a jásat, jak se jí to povedlo. Ona k nám nadšeně přiběhne a my přemůžeme svoje instinkty a stáhneme si ji do hromadného objetí. Co ale nečekáme je, že Zack se chce taky objímat. On ale nečeká na nic a rovnou na nás skočí, až nás všechny povalí do trávy. Začne nás olizovat, to je jeho oblíbená činnost.

Po pár minutách se nám ho podaří shodit a on si sedne vedle nás. Všichni se posadíme a navzájem si sebe prohlédneme. Sky účes vypadá, jako by žila ještě někdy v pravěku a Aiden má zase obličej hnědý od hlíny. Docela by mě zajímalo, jak vypadám já.
"No Zacku, to se ti povedlo" zasměju se a podrbu toho kulišáka po temeni. Zdá se, že on nasadí psí spokojený úsměv, takže mise zmučit páníčka a jeho kamarády splněna. Musím se uchechtnout nad touhle situací, je to vlastně strašně komický, když si tu sedíme jak tři bezdomovci a vedle nás je pes, který to vše pyšně sleduje. Rozhodnu se, že je čas si dát sprchu, ale je napadne v tu samou chvíli to samé a taky se zvednout. Sky mi klasicky dá přednost a já ji chci pustit první, jenomže to bych musel ustoupit Aidenovi a to nejde. Je docela vtipný, že v mém domě si dělá větší nároky na sprchu kamarád než holka, co tu bydlí už nějaký ten měsíc, možná i víc.
"Ani to nezkoušej" řeknu s přísným pohledem a čumím mu rovnou do očí. On dělá úplně to samé.
"Mě to napadlo prvního. Krom toho to udělal tvůj pes, takže já mám teď právo-"

"Počkej, co to meleš? Kvůli tomu, že to udělal můj pes nemáš větší právo na sprchu, na to ani nemysli" řeknu a zvednu obočí, on ho zvedne taky a napne se.
"Já tam půjdu první" řekne Aiden.
"Ne, to já"
"Myslíš? Já tam ale budu první" mrkne na mě Aiden a rychle se rozeběhne do domu, já běžím hned v těsném závěsu za ním. Je to napínavý boj, ale těsně u dveří do koupelny se srazíme.
"Jau, ty debile, mě furt bolí hlava"
"No blbý, nemáš utíkat, když tě bolí hlava" probodnu ho pohledem a on přivře oči do úzkých štěrbin. Hodně lidí by si teď asi myslelo, že se nenávidíme, ale ne, tohle je pro nás hra.
"Já tady byl první" řeknu a Aiden rychle zakroutí hlavou.
"Tak to ani omylem. Celou dobu jsi mi čuměl na prdel a polykal prach" ušklíbne se.
"To není vůbec pravda-"
"Co to vy dva tady vyvádíte?" zeptá se mamka, která sem přilítne jako uragán. To už k nám dojde i Sky.
"Pereme se o koupelnu" řekneme úplně stejně a zazubíme se.
"Doufám, že se perete o to, kdo půjde po Sky" řekne mamka a zvedne obočí. My polkneme, koukneme se na sebe a rychle od dveří ustoupíme.