Goodbye

39.KAPITOLA

Pohled Sky

Večer dojdu domů a rovnou zamířím do pokoje k Noahovi, mám mu totiž hodně co říct. Je už sice docela pozdě, ale dnešní první den s mamkou byl dost zajímavý, ale bohužel jsem se nedozvěděla nic ohledně jejího života tady. Když dojdu ke dveřím od jeho pokoje, slušně zaklepu a když uslyším, že mě pozval dovnitř, tak dveře otevřu a vejdu.
"Ahoj, tak co? Jak to šlo?" zeptá se mě a poklepe na postel, abych si sedla
"Ahoj, no bylo to mega hustý. Jsem strašně ráda, že jsem to udělala a zavolala jí. Bylo to hrozně fajn ji konečně zase vidět. No a hádej co?!" vykřiknu nadšeně.
"Co?" zeptá se mě Noah zvědavě s úsměvem na tváři.
"Vypadá to, že mě ani neodtáhne do New Yorku!" zakřičím a rychle si zakryju pusu, když mi dojde, že jsem právě nejspíš vzbudila Shawna a Jessie.
"Ups" zasměje se Noah, já se k němu přidám a on už to nevydrží a začne se přímo dusit smíchy. Nevím, proč se vlastně smějeme, ale je to fajn odreagování.
"Bože, Sky, ty se nezdáš." řekne, když se trochu uklidníme a já přikývnu.
"To si piš no." zazubím se a on mě krátce pohladí po stehně.

"Jsem hrozně rád, že tu budeš s námi moct zůstat. No a co ještě? Říkala jsi jí, kde bydlíš?" zeptá se mě a já zakroutím hlavou.
"Nebo jako řekla, respektive lhala jsem. Řekla jsem, že bydlím normálně na koleji, což je blbost, jak víš." řeknu a Noah přikývne.
"Jo, asi je to dobře. Přece jen víme stoprocentně, že se znají a i kdyby nebyli nepřátelé, furt by mohla mít nějaké námitky." řekne Noah a tím mezi námi nastane na chvíli ticho. Moc nevím, co na to říct. Přišlo mi to vůči mamce trošku hrubé, ale zároveň vím, že je to pravda, takže radši neříkám nic.
"No a ještě něco jinak? Poznala jsi na ní, že to tu zná nebo tak?" zeptá se mě, aby zase rozproudil rozhovor. To ticho už totiž bylo docela trapné, i když je to moje vina.
"Jo, vlastně všimla. Někdy se úplně zasekla a koukala na jedno místo strašně dlouho. V podstatě mě ani nevnímala, když jsem něco říkala. Bylo to dost zvláštní, tohle jsem u ní ještě nikdy neviděla." povím mu.
"Jasně, tím pádem to máme potvrzený. Určitě tady musela nějakou dobu žít."
"Jo, alespoň něco víme jistě." dodám trochu nervózně.

"Ještě něco víme jistě." řekne Noah záhadně a já nakloním hlavu.
"A co?"
"Tohle." pomalu se ke mně nakloní a já se nebráním. Naopak se k němu také nakloním, až jsou naše obličeje jen pár centimetrů od sebe. Ještě do této chvíle si koukáme vzájemně do očí. Pak ale zavřeme oči a naše rty splynou v jedny. Jeho ruce se ovinou okolo mého pasu a já svou ruku položím na jeho tvář. Když se Noah do polibku usměje, nedá mi to a musím se usmát taky. Přesednu si na něj a on mě rukama hladí pod tričkem po zádech. Z toho mi lehce naskočí husina, jak je mi to příjemné. Já svou ruku zase zapletu do jeho vlasů a lehce si s nimi hraju. Nejspíše je mu to taky příjemné, protože potichu vydechne do polibku. Pomalu si lehne a já tím pádem skončím nad ním a opřu se o lokty. Využiju převahy a lehce jeho ret stisknu mezi mými zuby. On na to zareaguje zmáčknutím mých boků. Když mi dochází dech, pomalu si lehnu vedle něj a naposledy ho políbím. Lehce se odtáhnu a oba otevřeme oči. Na tváři nám hraje úsměv. Pak už si položím hlavu na jeho hruď a za jeho příjemného hraní si s mými vlasy pomalu usnu.

Ráno se vzbudím krásně odpočatá. Pomalu otevřu oči a pohled mi hned spadne na Noaha, který ještě spokojeně spí. Otočím se k budíku, na kterém stojí, že je...deset?!
"Proboha." zakleju, rychle vstanu a jak je zvykem, když má člověk naspěch, zakopnu o Noahovo bordel a sletím na zem.
"Sakra!" vykřiknu co nejpotišeji, ale i tak to bylo dost hlasité. Noaha to samozřejmě probudí. Prudce si na posteli sedne a s vystřeštěnýma očima se na mě podívá.
"Sky, co se stalo?" zeptá se s obavami v hlase.
"Spadla jsem, to nic." pokusím se vstát, ale nepodaří se mi to.
"Sakra." rychle vstane z postele, podá mi ruce a pomůže mi na nohy.
"Musíš k doktorovi Sky, co když to máš zlomený?" zeptá se, ale spíš mi tím vlastně přikazuje někam jít, což já opravdu nechci.
"Ne, určitě nemám. Zlomeninu už jsem měla, takže bych ji poznala, neboj. Musím to jenom rozchodit." odbyju ho a pajdavým krokem se vydám z jeho pokoje. On je v těsném závěsu za mnou a jistí mě, což je docela dost milé a udělá mi to radost. Je hezké, když kolem sebe máte někoho, kdo vám takzvaně kryje záda.