Goodbye

22.KAPITOLA

Pohled Noaha

Sky křičí do telefonu a já sebou trochu cuknu. Nechápu, proč jí její mamka řekla, že je Kanada nebezpečná. To snad myslí ty medvědy? Ty zrovna v Torontu moc nepotká, ale tak co můžu čekat od romazlené Newyorčanky. Navíc medvěda můžeš potkat stejně tak v Americe jako v Kanadě, jenom tady může potkat dokonce i ty sněžné, ale víc tu máme medvěda grizzly. Pro nás už to není až tak nezvyklé je potkat a stalo se mi někdy něco? Ne. Nevím, proč jí nedá alespoň šanci to tu prozkoumat, mohla tu být s ní, Sky se stejně jen tak do New Yorku nevrátí, když už tu má i školu a tak dále. Sky se jí dokonce i zeptala, proč jí řekla, že tam nesmí. Teď je Sky poměrně dlouho ticho, takže že by jí to vysvětlovala? To je asi jediná věc, co mě napadá.
"Aha, nic, to jsem si myslela" řekne Sky a pak zavěsí.
"Jsi v pohodě?" zeptám se jí co nejněžněji a položím jí ruku na rameno.
"Jo, jsem, díky za optání. Moje mamka nemá ráda Kanadu, ale dobrý, její názor, ale proč bych tam nemohla ani já? To mi hlava nebere" povzdechne si a já přikývnu.

Dojdeme zpět do auta a sedneme si. Pak už se táta rozjede na příští a poslední stanici, kterou je Cambridge. Sky v autě zase usne, jak to ta holka dělá? Ona umí snad hibernovat nebo nevím. Reálně kdyby byla soutěž o to, kdo toho co nejvíc prospí, tak Sky by vyhrála první místo a na druhé by se nikdo ani nedostal, jaký by měla náskok. Mně už se usnout ani po dlouhém snažení nepodaří, takže sleduju okolí. V Británii je to rozhodně jiné, než je to v Kanadě. Jsou tu hodně takové ty typické cestičky mezi loukami, na kterých se pasou ovečky, a kolem nás kamenné zdi. Taková trochu klasická Anglie, jak by si ji mnozí představili. Po asi dvou hodinách dojedeme do Cambridge a já vzbudím Miss Británie v soutěži krásy při spaní. Pomalu otevře oči a koukne se na mě a pak z okna. Okamžitě se prudce posadí a překvapeně se rozhlíží.
"Páni, kéž bych pokaždé, když se probudím, byla na tak nádherných místech. Začínám si na to zvykat" vyhrkne a my se musíme zasmát.
"To by se ti líbilo Šípková Růženko, že?" zasměju se znovu, když na mě hodí napůl otrávený pohled, u toho se ale usmívá.

Vystoupíme a protáhneme se. Musím říct, že už mi to sezení v autě začíná lézt na nervy. To je co říct, protože já ho jinak miluju. Pořádně si vyklepu nohy a protáhnu záda, která mám úplně ztuhlá. Sky udělá to samé, ale úplně na jiném levelu. Ta se sehne a rukama se dotkne země, jako by to bylo nic. Já ji sleduju s vykulenýma očima. Trochu pozdě mi dojde, že je ke mně otočená zády a vypadá to, jako bych jí zíral na zadek, což samozřejmě nedělám, já jsem hodný kluk. Ucítím na sobě pohledy, tak se otočím a uvidím rodiče, který na mě koukají se zdviženým obočím. Vykulím oči a dám si ukazováček na rty, aby neřekli ani slovo. Doufám, že to pochopí, jinak to bude ještě větší trapas, než to byl doteď.
"Jaký pšš? Ty nechceš, aby Sky slyšela, na co se koukáš?" řekne táta, ještě o kousek nadzvedne obočí a já se plácnu rukama do obličeje. Sakra, jsem v prdeli. Otočím se na Sky, která se rychle narovnala a kouká se na nás zmateně.
"A co bych neměla chtít slyšet?" zeptá se trochu rozpačitě.
"Ne, to nic, to rodiče blb-"
"Že koukal někam, kam neměl" řekne mamka co nejněžněji a Sky vykulí oči.

"Ne! To není pravda, oni kecají!" vyhrknu rychle.
"Ne? A kam jsi teda koukal?" zeptá se táta a zasměje se. Ještě že Sky to nese docela v pohodě, dokážu si představit holky, co by vyšilovaly ještě víc, nebo taky holky, které by byly extrémně nervózní z toho, že to říkají rodiče. Ještě že je Sky docela v pohodě, jinak bych je musel zabít.
"Na to, jak se v klidu dokáže dotknout země, já jsem rád, že se opřu o kolena" trochu se zasměju, abych odlehčil situaci, což se mi taky povede. Najednou se začneme všichni smát nad tím, jak je tahle situace vtipná. Pak už se pomalu vydáme dovnitř a Sky už prakticky nevnímá nic jiného, než slavnou univerzitu. Kdybyste jí viděli, pomysleli byste si, že vypadá jako Alenka v Říši divů, úplně stejně udivená a zaujatá. Naproti nám přijde jakýsi starý páprda, no dobře, není až tak starý, ale pro mě všichni nad třicet vypadají stejně.
"Dobrý den, ahoj Shawne. A ty musíš být Sky, že?" podívá se na ni a potřesou si rukama.
"Ano, to jsem já" řekne Sky, vypadá, že je úplně mimo smysly.
"Těší mě, tak pojďte, ukážu vám to tu. Uděláme prohlídku celého areálu" usměje a jak řekne, tak taky udělá.