Goodbye

57.KAPITOLA

Pohled Noaha

Zrovna jsem na tréninku a fakt se snažím, aby trenér poznal, že mi na tom opravdu záleží. Vezmu si puk pro sebe, pak nahraju kámošovi a dobruslím co nejrychleji k bráně, on mi nahraje a já střelím. Puk projde mezi brankářovo nohama. A je to gól! Zaraduju se a s tím kámošem, se kterým jsem dal gól, si plácneme.
"Hezky kámo." řekne a poplácá mě po zádech.
"Bez tebe by to nešlo." usměju se, když se odtáhnu.
"Tak jo, konec mazlení kluci. Nemuchlujte se tady a jedeme dál." napomene nás trenér a my začneme dál makat. Během tréninku se několikrát snažím udělat náš skvělý trik s Aidenem, ale on jako by byl myšlenkami jinde. Vůbec nevnímá a i trenér ho několikrát napomene, že se má snažit a nebýt myšlenkama mimo.
"Já se z vás zblázním. Když to není Noah, tak je to Aiden. Sakra kluci, začněte se snažit už nebo si obměním závodní družstvo." řekne už fakt naštvaně trenér a já dobruslím k Aidenovi a dám mu ruku na záda. Až teď si všimnu, že se usmívá jako měsíček na hnoji.
"Kámo, co se děje? Stalo se něco?"
"Jo, něco se stalo, ale já ti to nemůžu říct." řekne poměrně záhadně a tím ve mně vzbudí zvědavost.

Chci se ho na to ještě doptat, ale než to stihnu, odbruslí dál. Začneme hrát a on hraje stejně bídně, jako předtím. Pak se ale otočí na tribunu a já nestihnu zabrzdit a narazím do něj. Spadneme na sebe a Aiden mě bleskurychle shodí.
"Ježiš, sorry kámo. To jsem nechtěl. Proč jsi se najednou zastavil?" zeptám se ho a pomalu vstanu. Kouknu se na tribunu a okamžitě pochopím. Je tam Sky a kouká na nás překvapeně s rukama před pusou.
"V pohodě. To neřeš." usměje se na mě a zvedne se. Koukne se na Sky a zamává ji.
"Jedeme Aidene nebo tě vyloučím z družstva a myslím to vážně." naštve se trenér a Aiden k mému překvapení začne pořádně makat. Nejspíš to je tím, že je tu Sky, ale je dobře, že konečně něco dělá. Nakonec se Aiden tak zlepší, že dokonce společně dáme náš legendární gól, což je super pocit. Sky na tribuně tleská a Aiden se usmívá jako měsíček na hnoji.
"Tak dobrý kluci, konec." ohlásí trenér a my se vydáme do šatny. Jsem rád, že je konečně konec, protože už jsem docela vyčerpanej. Byl to hodně dlouhej trénink.

Po tréninku se vydám ven, ale když se rozhlédnu po Sky a Aidenovi, ani jeden z nich tu není. Že by si něco naplánovali? Nechám to být a vydám se procházkou domů. Není to sice úplně blízko, ale ujde to. Po tréninku k zamyšlení nejlepší. Přemýšlím o různých nových taktikách až konečně dorazím domů. Vydám se do svého pokoje a když tam dojdu, sednu si na židli a chvíli jen tak brouzdám po internetu na mobilu a vlastně se docela nudím. Pak ale Sky zaklepe na dveře mého pokoje. Poznám, že je to Sky, protože mamka je zašitá ve svém výtvarném koutku a táta má dneska koncert, takže dělá zvukovou zkoušku.
"Dále." odpovím a odložím mobil.
"Ahoj." pozdravím ji, usměju se a stoupnu si.
"Ahoj Noahu. Musím s tebou o něčem mluvit." poví Sky tak vážně, že mi nálada hned klesne. Nevím, co to je, ale začínám se bát. Sedneme si na postel a ona se mi dlouhou dobu jenom dívá do očí.
"Sky, řekni mi to. Ať je to cokoli, vždycky tě budu mít rád." usměju se na ni a do jejích očí se nahrnou slzy.
"Počkej...neříkej, že mamka změnila názor a musíš odjet." řeknu vyděšeně. Tohle je nejhorší scénář.

"Ne, to ne." odpoví mi a já si oddechnu. Nic horšího než tohle být nemůže, takže se cítím o dost líp.
"Tak co je to? Povídej, jsem napnutej jak struna." pobídnu ji a ona nasucho polkne.
"Já...rozhodla jsem se."
"A ohledně čeho?"
"S kým chci chodit. Už vás nechci oba tahat za nos a myslím, že je načase, abych byla s jedním z vás naplno, ne s obouma napůl." odpoví Sky a já přikývnu. Už teď vím, jak se rozhodla.
"Vybrala sis Aidena, že? Viděl jsem, jak byl šťastnej, když tě viděl a když jsi tam nebyla, byl mimo. Taky pak vypálil ze šatny, ani mě nepozdravil a pak už jste byli oba pryč." řeknu a Sky otevře pusu a soucitně se na mě podívá. Nevím proč, ale připadá mi, že mi to asi nevadí tak, jak by mělo. Vlastně cítím, jako by si nějaká moje část oddechla.
"Je mi to hrozně líto Noahu. Jsi úžasnej kluk, jsi hrozně milej a cítím se s tebou v bezpečí, vždycky to tak bylo, ale-"
"Ale do Aidena jsi zamilovaná. Chápu to. Víš, když se nad tím vlastně tak zamyslím, myslím, že tě miluju jako nejlepší kamarádku. Nejsi pro mě jen kamarádka, ale asi to není ten pocit, jaký bych měl mít u své životní lásky." povím a tím jí vyrazím dech a ona na mě překvapeně kouká.