Goodbye

23.KAPITOLA

Pohled Sky

Noah vypadá, že nad něčím přemýšlí, tak ho radši neruším, asi to bude něco důležité. Krom toho i já mám dost věcí, nad kterými neustále přemýšlím. Dost mi pomáhají tyhle všechna místa, která jsme procestovali, díky nim se cítím dobře. Vím, že až jednou budu zase s mamkou v pohodě a vysvětlí mi, proč je Kanada tak hrozná, na tohle budu vzpomínat s láskou a kdo ví, třeba ji sem taky vezmu a ukážu jí všechna ta místa, kam mě brali Mendesovi. Od toho posledního telefonátu jsem už s mamkou nevolala. Myslela jsem, že mi bude psát, ale nepsala mi nic. Doufám, že je v pohodě. Po téhle nádherné plavbě vyjdeme z lodi a najdeme si na internetu další místa spojená s jistým Karlem, hrozně by mě zajímalo, kdo to byl. Očividně je tu docela slavný. Následně se tedy dojdeme podívat na Karlovu univerzitu, to je pro ně prý něco jako v Anglii Cambridge nebo Oxford, na kterých jsme byli. Pak nás ještě rodáci pošlou se podívat na Národní divadlo a jeden anglicky mluvící nadšenec nám o něm poví, že shořel a pak byl vystavěn znova. Pošlou nás ještě k nějaké Katedrále Svatého Víta a na Pražský hrad, prý je to "must see" záležitost.

Když k tomu dojdeme, musím absolutně souhlasit, kdybych tohle neviděla, tak bych se o moc ochudila. Nadchne to i Noaha, což je co říct. Na tohle z Ameriky moc nejsme zvyklý, my máme všechno moderní a tahle kultura je pro nás něco nového. Pak si prohlédneme ještě dostupné okruhy Pražského hradu, kde prý sídlí prezident. Je to celkem zajímavé, protože v Bílém domě jsem byla snad jenom jednou a zařídit to bylo pořádné peklo, ale nemohla jsem si pomoct, hrozně jsem po tom toužila. Je tu spousta turistů a my jsme jedni z nich. Pár lidí tu ale vypadá, že jsou místní. Shawn se k nim rozejde a my jdeme všichni poslušně za ním, on je tu šéf.
"Dobrý den, mluvíte anglicky?" zeptá se Shawn a oni přikývnou.
"Objíždíme tu památky a nějaká zajímavá místa. Co byste nám doporučili?" řekne Shawn a oni se zamyslí. Nejdřív nám doporučí pár míst, na kterých už jsme byli, ale pak zmíní i nějaká nová místa.
"Určitě byste měli navštívit Karlštejn a Karlovy Vary, když už jste u toho Karla IV" trochu se zasmějou.
"Kdo to vlastně byl?" zeptám se zvědavě.
"Byl to velmi významný panovník, za kterého jsme měli obrovský rozkvět" usmějou se a my přikývneme. Vždycky se ráda dozvím nové věci.

"Karlovy Vary jsou dál, ale určitě doporučujeme. A v Praze se ještě můžete jít podívat na Petřín, to je rozhledna" řeknou nám, my poděkujeme a pomalu se vydáme zpět na hotel. Už je čas si dát oběd, pak se půjdeme podívat na ten Petřín. Dojdeme do hotelu a rovnou zamíříme do restaurace, kde si sedneme společně ke stolu. Pak si objednáme nějaké české jídlo, které je vždycky hrozně zajímavé a o dost jiné, než známe. Nevím proč, ale vždycky u jedení mě začnou hlodat myšlenky ohledně mamky. Měla bych jí asi napsat, už jsem s ní nemluvila od té doby, co jsme se po telefonu pohádali. Hrozně se bojím, že bude zase vyšilovat, i když se nemám co divit. Kdyby věděla, že jsem teď v Evropě s cizíma lidma, tak by mě zastřelila na dálku a vůbec nic by ji nezastavilo.
"Sky? Dobrý?" zeptá se mě soucitně Noah a já se na něj kouknu a lehce se usměju.
"Jo, v pohodě. Děkuju" on přikývne a zářivě se usměje. S ním se prostě cítím bezpečně, nic se mi nemůže stát, ať se děje, co se děje.

Po obědu si dáme půl hoďky pauzu a pak si najdeme si tramvajový spoj, který vede co nejblíž k lanovce, co nás na Petřín doveze. Ano, sice neznáme ani jednu zastávku tady, ale díky moc hodným lidem jsme to nějak našli. Nastoupíme všichni do tramvaje a zvědavě se po ní rozhlížíme. No, teď ještě poznat, co ten Petřín vlastně je a kde je teda ta naše zastávka, to bude asi trochu peklo. Rozhlížím se zvědavě z okna s lehce otevřou pusou. Je to úplně něco jiného, být tady místo New Yorku nebo Toronta, tady je to historické a moc se mi to líbí. Dokonce už i Noah vypadá zaujatě. Shawn se zeptá nějakých lidí, jestli nám můžou pomoc a oni nám rádi pomůžou. Když dojedeme na stanici, která je kousek od Petřína, tak nám řeknou, že máme vystoupit.
"Děkujeme mockrát, nashle" řekne Jess a vyjdeme z tramvaje ven. Já se zatočím kolem dokola a ukážu na nějakou věž, co vypadá jako malá Eiffelovka.
"To je ten Petřín?" zeptám se a Noah najde nějaké obrázky na internetu. Ukáže se, že to opravdu je ono.
"Takže směr mini Eiffelovka" zazubím se a společně s navigací pár místních dojdeme k lanovce.