Goodbye

49.KAPITOLA

Pohled Sky

Koukám překvapeně na Camerona, který právě roztrhal noty s písničkou o mojí mamce. S Noahem si vyměníme zmatené pohledy. Doufali jsme, že nám třeba něco řekne nebo něco poznáme z reakce, ale tohle bylo šílené. On ty noty roztrhal na kousky. Proč by to dělal? Má na to snad hodně špatné vzpomínky?
"Promiňte, já - já musím jít." řekne rychle Cameron, než kdokoli z nás stihne něco říct.
"Počkej, ale-" zkusí ho zastavit Jessie, ale nepodaří se jí to, on se jí vytrhne a zmizí ve dveřích. My všichni ještě dobrou minutu nejsme schopni říct jediné slovo.
"No, tak tím asi večer skončil. Pojďme spát." řekne Shawn a my všichni zamíříme nahoru do svých pokojů jako bezhlavé ovce. Nezbývá nám ani nic jiného, jsme stále v šoku. Já se převléknu do pyžama, lehnu si do postele a za chvíli usnu. Přes noc se několikrát vzbudím, protože se mi zdají hrozné sny o tom, jak to s mamkou a Cameronem skončí. Že se lidi rozcházejí je normální, ale že se mamka odstěhuje do jiného státu a Cameron roztrhá písničku, kterou o ní napsal, to už moc normální není. Naštěstí nakonec se mi podaří přesměrovat myšlenky jiným směrem a konečně usnu.

Ráno se probudím a hned se vydám do koupelny se trochu osvěžit a pořádně probudit. Opláchnu si obličej a pak si udělám svoji ranní rutinu, jako každý den. V pokoji se obléknu do legín, trička a mikiny, jelikož už tu není zas takové teplo, jako tu bylo v létě. Seběhnu dolů a zadním vchodem vyběhnu ven. Tam se začnu rozcvičovat a protahovat, kolem mě běhá Zack. Když už jsem protažená, dál to nehrotím a dojdu zpátky do domu. K mému překvapení Noah už sedí u snídaně a jí. Já si sednu vedle něj a oba si popřejeme dobré ráno a dobrou chuť.
"Tak co máš dneska v plánu?" zeptá se mě, když je už nějakou tu chvíli ticho.
"Noo škola. Po škole jdu do kina a to je pro dnešek asi vše." řeknu a uchechtnu se. Vypadá to, že mám nudný den, ale ve skutečnosti je nabitý až moc a určitě nic nebudu stíhat.
"Jedete?" houkne na nás Shawn od dveří a my do sebe rychle naházíme poslední kousky, doběhneme si vyčistit zuby a zpátky se vrátíme dolů. Shawn nás jako téměř každé ráno odveze do školy, akorát každého jinam. Rozloučím se a vydám se do školy.

Na chodbě naštěstí téměř hned narazím na své dva školní nejlepší kamarády - Jamese a Polly.
"Ahoj!" vypísknu nadšeně a skočím jim okolo krku. Dlouhou dobu se objímáme a mačkáme navzájem.
"Tak co narozeniny? Bylo mi tak líto, že jsi nedělala žádnou oslavu." postěžuje si Polly. Nejsem zvyklá to slavit ve velkém, takže žádná oslava nepřipadala v úvahu, i když příští rok už bych si možná troufla. Každopádně nikomu neublíží, když jim to alespoň slíbím a pokusím se o to. Je mi jasné, že kluci by mi stejně pomohli.
"Příští rok, jo? Příští rok mít oslavu budu." povím jim a Polly znovu nadšeně vypískne a James se na ně usměje.
"Co ta radost, šprtíci? Udělal jsi mi snad úkol v rekordním čase?" uslyším slizký hlas Jasona a zamračím se. James zakroutí hlavou a Jason mu následně hodí do rukou roztrhaný sešit.
"Na, udělej ho a možná dneska nedostaneš nakládačku." řekne Jason a to už nedám, vezmu Jamesovi sešit a prudce se otočím k Jasonovi. Zvednu k němu naštvaný pohled a zadívám se mu přímo do očí.
"Udělej si to sám, Jasone." řeknu nejdrsněji, jak vůbec můžu. On se koukne po svých "kamarádech" a začnou se všichni smát.
"Drsná, co? Zajímalo by mě, jestli je taková i v posteli." řekne Jason, kterej je teď ještě víc nechutnej, než kdy byl.

"Pojď Jamesi, Polly, jdeme." pobídnu je, vrazím Jasonovi sešit do rukou a společně s mými kamarády se vydám pryč od něho. Snažím se jít co nejsebevědoměji, ale moc dobře mi to nejde, když pomyslím na to, na co myslel Jason. Jak ho taková blbost může vůbec napadnout? Nikdy bych s ním nic neměla. Už jenom z té představy se mi chce zvracet.
"Mějte se, jdu na hodinu." pozdravím se s nimi a vydám se na svou přednášku. Odpoledne škola konečně skončí a já s Polly rovnou zamířím do kina. Celkem se těším. I když je to práce, tak mě to tam baví a navíc moje nadšení posiluje ta odměna, co za to bude. Těším se, až budu moct Mendesům něco vrátit. V kině to probíhá zase skvěle a uteče mi to jako voda. Už jsem celkem zaučená a všechno mi šlo od ruky.
"Přijde pro tebe zase nějaký z tvých princů?" zeptá se mě Polly a já se trochu začervenám.
"Noah říkal, že přijede s tátou a odvezou mě, i když jsem protestovala." Polly se začne smát.
"Jak jinak Sky, kdy ty neprotestuješ, když tě chce někdo odvézt?" zasměje se a já se k ní přidám.