Goodbye

33.KAPITOLA

Pohled Sky

Panebože, co jsem to právě sakra viděla? Co se to na tom videu stalo? Proč se Noahovo táta pral s Cameronem? Vypadalo to, jako by chránil moji mamku, ale proč? Co se stalo tak hrozného, že se kamarádi museli porvat? Já to prostě nechápu, je to hrozně složitý všechno. Nejlehčí by bylo se zeptat, ale to prostě nemůžu udělat. Jsem asi trochu sobec, ale ohrozila bych tím i svou budoucnost. Nevím ale, jak zjistit pravdu a přitom se na nic nezeptat. Tyhle naše zdroje mi zamotávají hlavu víc a víc.
"Ehm, tak tohle je masakr" řekne Aiden. Když se na něj kouknu, zjistím, že je stejně vykulenej jako já. Alespoň v tom nejsem sama. Noah je taky vykulenej.
"Já to fakt nechápu, co to bylo sakra za partu? Co se tam dělo? Ach jo, nejradši bych se narovinu zeptal" řekne Noah a já ho bedlivě pozoruju.
"Co to zkusit nějak opatrně? Víš, jenom kdyby jsi se zeptal na jejich dětství a nechat je, aby k tomu dospěli sami. To by pak nic nemuseli tušit, ne?" zeptám se a Noah se na mě zkoumavě zakouká.
"Jo, to je pravda, můžu zkusit je jen tak nenápadně ťuknout. To by mohlo vyjít a alespoň bych si trochu ulevil od lhaní" řekne Noah a já se usměju a pohladím ho po zádech.

"No nic lidi, víte, co mám dneska v plánu?" řekne Aiden a zazubí se od ucha k uchu.
"Nemám tušení, co máš v plánu?" zeptám se zvědavě. Přesně na to určitě Aiden čekal, protože se nadechne, aby mohl zahájit svou řeč.
"Konečně vypadnout?" skočí mu do ještě nezačaté řeči Noah a usmívá se jako andílek. Určitě si myslí, jak je hrozně nenápadnej, když nasadí ten úsměv, ale já nejsem ze staré školy, moc dobře vím, o co mu jde.
"Hah, no to svým způsobem taky" řekne Aiden a moje zvědavost už dosáhne výšin.
"Notak, už to řekni" udělám psí oči. Přijde mi, jako by se sám pro sebe usmál vítězně.
"Chtěl bych udělat dneska po dlouhé době párty. Trošku upustíme páru a odpočineme si. Samozřejmě jste oba zvaní a ne jen to, vy tam musíte být" řekne s důrazem na "musíte" a my s Noahem po sobě hodíme pohledy.
"No, tak to nevím bro"
"Já taky nevím, minule to nedopadlo úplně dobře..."
"Ale notak lidi, bude to legendární pařba, musíte jít. Nebuďte měkký. Sky, pojď" Aiden na mě hodí prosebný pohled a já nemůžu jinak, než souhlasit.

"Super, ta lepší část společnosti je přesvědčená a ta druhá-"
"No tak když jde Sky, tak jdu taky. Nemůžu ji nechat s tebou samotnou, to by dopadlo příšerně" řekne Noah a my se musíme zasmát jeho náhlé aktivitě.
"-nebude tak těžká přesvědčit" dořekne Aiden to, co chtěl říct předtím a já dostanu ještě větší výbuch smíchu. Aiden se ke mně hned přidá a Noahovi to chvíli trvá, ale pak se taky rozesměje na celé kolo jako blázen.
"No nic, jdu vyhnat rodiče a zařídím párty. Okolo půl sedmý u mě doma, jo? Pokuste se nepřijít" řekne s lehkým tónem výhrůžky.
"Neboj se, já tam budu a Noah mě samotnou nepustí, takže se nemusíš bát, budeme tam" usměju se a on mi věnuje nádherný úsměv i se zubama a jiskrou v očích. Chvíli na něj zůstanu tupě zírat, dokud se nezvedne, nerozloučí se a neodejde pryč. V té chvíli se proberu zaklepáním hlavy.
"Fajn, máme ještě několik hodin" řekne Noah a koukne se na hodinky, co má na ruce. Já se kouknu na mobil, kde mám digitální čas.
"Ah! Málo času!" vykřiknu vykuleně a Noah se začne smát.
"Neboj, za tři hodiny to všechno stihneš, už jsem si tě vytrénoval i na kratší časové možnosti" zazubí se, ale já se jen lehce zamračím a rychle vyběhnu nahoru.

Nechápu, jak může být tak v pohodě. Tři hodiny na přípravu na párty není tak lehká věc. Jediné štěstí je, že jsem vykoupaná. Vlasy už mám taky téměř uschlé, takže to zatím nemusím řešit. Začnu si vybírat, co si na sebe vezmu, což mi zabere strašně moc času. Nakonec si vyberu crop top, který je na zádech sněrovaný a kožené černé legíny. Zkouknu se v zrcadle a sama pro sebe si kývnu. Pak si upravím vlasy a trochu si je navlním. Pak se začnu líčit. Dávám si na tom opravdu záležet, aby make-up byl vidět a podtrhoval moje rysy, ale zároveň nebyl moc výrazný a nedělal ze mě jiného člověka. Po dvou a půl hodinách jsem se vším konečně hotová a už jen lehce doupravuju svůj vzhled. Navoním se svým nejoblíbenější parfémem a vyjdu ven z pokoje. Potkám se na chodbě s Noahem, který párkrát naprázdno otevře a zavře pusu.
"P-páni, hrozně ti to sluší" vykokotá a já se musím pyšně usmát.
"Vidíš? Takhle to dopadá, když mám na všechno čas a můžu se v klidu připravit a ne na posledních deset minut" lehce se zasměju a on přikrčí oči.