Rebel Love Song h. s. ICZI

Chapter 62.

''Kay!'' křikne za mnou Harry. Popadnu Austina a táhnu ho za ruku dál chodbou. Moje dny vypadají následovně, ráno nechám Liama a už i zbytek kluků s dětma a odejdu do školy. Kde mám stále na očích Harryhp s Ellou. A všechno dokola...

''Kaylee!'' zařve. Zastavím a otočím se. ''Co?'' protočím očima. Ona stojí vedle něj a prohlíží si mě. ''Jsem snad pouťová atrakce?'' vyjedu po ní. ''Omluv ji. Má špatný týden.'' usměje se Harry na Ellu a na mě. ''Naser si.'' zašeptám. ''Vymáčkneš ze sebe co si chtěl nebo mě budeš zdržovat ještě hodně dlouho?'' prohlížím si své nehty v předstíraném nezájmu. Avšak nejradši bych tomu kudrnatému idiotovi skočila kolem krku a jeho oblečení bych nejradši viděla na mém koberci, v mém pokoji.

''Je přesně taková jakou jsi ji popisoval.'' zasměje se blondýnka, vypadá až moc pozitivně. Ble.

''Jo..to je prostě Kaylee.'' uculí se Harry a dá nám oběma ruce kolem krku. ''Najdu si tě pak.'' špitne Austin a ponechává mě s nimi...samotnou. Odfrknu si a kráčím s nimi ze školy.

''Přidáš se k nám?'' osloví ji Harry, ona ale zakroutí hlavou a odběhne kamsi pryč. ''My máme nějaké plány?'' pozvednu obočí. ''Já je mám, ty si jejich hlavní součástí.'' dloubne mě do tváře. ''Oh paráda.'' povzdechnu si.

''Kay co se s tebou děje, vypadá to, že to tak není, ale to jak se chováš mě zabíjí.'' spustí jen co nastoupíme do jeho auta.

''Jo máš pravdu, nevypadá to tak...'' je jediné co odpovím. ''Řekni mi co se děje. Něco je jinak.'' vydechne a zadívá se na mě.

''Chováš se úplně jinak od doby co je tady ona. Děláš ze sebe frajírka, a já si myslela, že tohle ty nikdy neděláš.'' hraju si s prsty na rukou a hlas se mi třese. ''A mě už nebaví být ta holka co ti promine všechno..'' zadívám se mu do očí zrovna v moment kdy mi ukápnou slzy.

''Miluješ mě ještě?'' zamračí se. ''Nikdy nepřestanu...'' zašeptám. ''Tak proč nejsi moje?'' promluví zoufale. ''Ubližuje mi už jen to co mezi sebou máme teď, kdyby to bylo něco víc zabilo by mě to..'' zadívám se z okna.

''Tím naznačuješ co?'' zeptá se zaraženě. ''Že bychom měli jít každý svou vlastní cestou...'' říkám slova, která říkat nechci, ale vím, že by to bylo to nejlepší. ''To nemyslíš vážně..'' stiskne mou ruku. ''Kay ne prosím, zavři ty dveře!'' prosí zoufale když otevřu dveře jeho auta a jednou nohou jsem už na útěku.

''Ty sama moc dobře víš, že to není to co chceš.'' donutí mě dívat se mu do očí po tom co dveře znovu zavřu. ''Ale bude to nejlepší..'' popotáhnu.

''Sama tomu nevěříš.'' odsekne. ''Miluju tě Kaylee.'' proplete si se mnou prsty. ''Dokážu ti, že moje city k tobě, jsou opravdové... to jestli to všechno budeš chtít zahodit je na tobě. Dej mi šanci. Když mi řekneš ať tě nechám být, už mě nikdy neuvidíš.'' poslední slova ze sebe stěží dostane.

''Máš čtyři měsíce,... do konce školy.'' odpovím.