Rebel Love Song h. s. ICZI

Chapter 12.

''Kay?'' Ozve se Harryho hlas z obýváku. Neodpovím a dál se snažím nakrájet to zatracené rajče, jenže mé ruce se třesou jako ještě nikdy. ''Kay!'' Houkne trochu otráveně. ''Co?!'' Zavrčím a bouchnu s nožem o linku. 

Vážně mě Harry až tak vyvedl z míry? Nebo je to ten divný pocit z toho co se stalo? Pocity ve mně jsou až moc spletité a je těžké je rozluštit. Na jednu stranu se nenávidím za to, že jsem se nechala, ale na tu druhou, jsem neskutečně ráda, že to byl zrovna Harry a ne nikdo jiný. 

Zatřepu hlavou a opřu se zády o linku. Pohled mi padne na rozklepané ruce, párkrát je stisknu do pěsti ale ani to nezabraňuje velkému přívalu stresu a výčitek. Do kuchyně nakoukne kudrnatá palice a podívá se přímo na mě. ''Proč si neodpověděla?'' Zašklebí se a přejde blíž ke mně. 

Věnuju mu kratičký vražedný pohled a zkusím znovu nakrájet to blbý rajče. Když už to vypadá, že ho konečně přeříznu, tak na poslední chvíli nůž ujede jiným směrem a zaryje se pod mou kůži v prstu. 

''Sss, do prdele.'' Pustím nůž a instinktivně si stisknu prst ze kterého začne téct slabounký pramínek krve. 

''Ukaž.'' Přejde ke mně a jemně mi chytne ruku, podívá se na malou ranku a slabě se pousměje. ''Pořád stejně nešikovná.'' Uchechtne se a na chvilku odběhne. Najednou přede mnou stojí s náplastí v ruce a se stejně blbým úšklebkem s jakým odběhl. 

Nejprve otřel tu trochu krve a pak to rychle přelepil. ''Oh, zachránil si mi život!'' Zahraju dramatickou scénu. ''Není zač.'' Odsekne. ''Víš co, radši to dokrájím.'' Vyhrkne a vezme do ruky nůž. 

Zdatně se postaví k lince a začne krájet tu malou svini jako nějaký profesionál. Zezadu přejdu k němu, stoupnu si na špičky a lehce ho políbím na zátylek. ''Děkuju.'' Zašeptám, stáhnu svůj dotek a vycupitám nahoru po schodech do svého pokoje. Sáhnu po prvním triku, které mi padne pod ruku, a navleču ho na sebe. 

Při cestě zpátky za Harrym se úmyslně loudám. Přemýšlím o tom, jak rychle se to stalo, Harry je můj nejlepší kamarád, nenávidím ho... Ale potřebuju ho. Je zkušenější a tak mi to bylo trochu trapné, nevěděla jsem co čekat, přeci jen Harry má na každou noc jinou, teda to tvrdím já, on mi to pořád vyvrací. 

Když se přeci jen po nějaké chvíli objevím v kuchyni, Harry na bar pokládá jídlo. ''Lee, je všechno v pohodě?'' Věnuju mu dost zvláštní pohled nad jeho oslovením. 

''Lee?'' Zopakuju trochu rozhozeně. ''Jo... No teď mě to tak napadlo.'' Podrbe se na zátylku. ''Uhm, jo všechno fajn.'' Zasměju se, Lee... Přijde mi to vtipné, ale originální.

 ''Čekáš, že ti uvěřím?'' Zasměje se a já usednu za bar. ''Jo.'' Odvětím a on se zatváří otráveně. ''Fajn, vážně, co se děje?'' 

''Nic.'' Odpovím jednoduše a zakousnu se do sendviče. ''Ženský.'' Protočí očima a jemně mě udeří do ramene. ''Čekám.'' Stoupne si vedle mě a překříží ruce na hrudi. ''Je to divný dobře?'' máchnu rukou tak, že ho udeřím do nosu. ''Au.'' zašeptá. ''Promiň.'' Zadržím smích. 

''Co tím myslíš?'' Pokračuje dál v načaté konverzaci. ''Jsi... Znám tě od školky sakra!'' Otočím se čelem k němu a zpříma se mu zahledím do očí, v jeho tváři se mihne pobavení. ''Oh bože Kay!'' Začne se hrozně smát, zatím co já na něj koukám s kamennou tváří. 

''Už tě to přešlo?'' Zeptám se trochu naštvaně, zvednu se ze stoličky a odcházím do obýváku. ''Ne počkej, jsem v pohodě!'' Chytne mě za ruku a otočí si mě k sobě. ''Kaylee... Potřebuju to vědět, co je najednou jinak?'' Zdá se, že záchvat smíchu je vážně pryč. 

''Jsi nejlepší kamarád, vždyť se nenávidíme! Je to... Úchylné.'' Plácnu se po čele s menším úsměvem. 

''Je to úplně normální.'' Vyvrátí mi mé tvrzení a stojí si za svým. ''Kay, není to nic co by se nestávalo, a navíc... Neprotestovala si.'' Slabě se zasměje, nejspíš na odlehčení situace. ''Jsi hrozný.'' Bouchnu ho do hrudi. Jak jsem mohla čekat, ani to s ním nehnulo. ''Já jen... Jsi kluk, který má v posteli furt nějakou. Jsi ... Zkušenější. A pro mě - bože bylo to trapný.'' Přiložím si ruce k obličeji. 

Slyším jeho slabí chichot. ''Vlastně... Jsem ještě panic.'' Prohlásí a ruce z mého obličeje zmizí. ''Haha, dobrej vtip.'' Tentokrát jsem to já, kdo si překříží ruce na hrudi. 

''Dobře... Nejsem, ale vážně každou noc nespím s jinou.'' Opře si čelo o to mé. ''Nějak se mi tomu nechce věřit.'' Oplatím mu jeho úder. ''Ne, mluvím vážně, spočítal bych ti na prstech s kolika holkama jsem spal.'' Objal mě kolem pasu. ''Muselo by s tebou počítat dalších 10 lidí.'' Vypláznu jazyk. 

''Je mi líto, že mi nevěříš,ale mysli si co chceš.'' Hlesne. ''Harry, balíš každou, která se na tebe jen podívá, je těžký věřit tomuhle tvrzení.'' Pohladím ho po tváři. ''Zkus mi věřit.'' Mrkne na mě. 

''Pořád ale nejsem tak zkušená jako ty... Je to trapné.'' Zasměju se, cítím jak mi do tváří stoupá horko. ''Je to to nejroztomilejší, co jsem kdy viděl.'' Víc si mě k sobě přitiskne. ''A neříkej, že se ti to nelíbilo, protože z mého pohledu to vypadalo-...'' Rychle mu dám ruku na pusu. Myslím, že to dál slyšet nechci. 

Po chvilce ho pustím. ''Bylo to zatraceně sexy.'' Vychrlí ze sebe rychle a já sklopím pohled. ''Nevěřím, že i po celým životě po mým boku se pořád stydíš, když mám úchylný narážky.'' zvedne mi bradu a políbí mě pod rty. 

''Jdi do prdele.'' Zasměju se a vymaním se z jeho sevření. ''Sakra, večer je ta party, Austin!'' vyjeknu. Harry otráveně protočí očima. ''Asi úplně kašleš na to co jsem ti říkal viď?'' 

''Budu v pohodě.'' Usměju se na něj. Doufám, že ho to přesvědčilo, i když to tak moc nevypadá. ''Jestli ti něco udělá... Zabiju ho.'' Zavrčí si spíš pro sebe. Mám pocit, že jsem to slyšet neměla a tak dělám, že o ničem nevím. 

 Děkuju za úžasných 10 000+ přečtení a za neuvěřitelných 125 votes u minulé části :)) pokračujte, děláte mi radost <3