Rebel Love Song h. s. ICZI

Chapter 73.

Děkuju za všechny úžasné komentáře <3

Po zdánlivě nekonečné době náš autobus zastaví na benzínce. Radostně se zakroutím na sedačce. ''Záchod.'' pozpěvuju si. Při každém pohybu mi můj močák krutě nadává. Jen co se otevřou dveře, doslova přeletím přes spícího Harryho a protlačím se ven. Rozhlédnu se po sebemenší nápovědě kde najdu záchod.

Všimnu si malé značky ''toilet'' a následuju ji. Už chci vejít dovnitř, v tom si ale všimnu, že to jsou pánské. Prokleju sama sebe a rozhlédnu se znova. Nikde nevidím dívčí.. Krucinál.

''Copak tady nevedou dívčí záchody?!'' běduju a sotva chodím. Po pěti minutovém hledání se na to vykašlu. Objevím nejbližší křoví a s potupným výrazem kráčím k němu.

***

''Konečně!'' oddechnu si. Vidím pár lidí z naší třídy jak stojí před benzínkou. Dojdu k nim. ''Našli jste tady někde holčičí záchod?!'' vyprsknu hned. Pár holek se zasměje a ukáží dovnitř. Zadívám se tam a vidím značku dívčích záchodů...

''Do prdele.'' zasyčím a kopnu do nejbližšího kamínku.

Naštvaná se vrátím zpět do autobusu, přelezu Harryho, který stále spí a dám si zpět do uší sluchátka.

Zaregistruju pohyb po pravé ruce, otočím se a všimnu si jak na mě Hazz upírá své smaragdové rozespalé oči. Autobus se znovu rozjede.

''My jsme zastavovali?'' zděsí se. Přikývnu. ''Do prdele.'' zasyčí a zakroutí se nějak asi jako já před deseti minutami.

Začnu se mu smát. ''Proč jsi mě nevzbudila?!'' zavrčí. ''S tebou by nehlo ani to kdybychom se vybourali!'' uchechtnu se jeho výrazu. ''Zas tak tvrdě nespím.'' odporuje. Já mám ale jiný názor.

Nakonec i na mě padne únava a opravdu upadnu do říše snů.

****

''Netlačte se!'' slyším hlas naší učitelky. Pomalu otevřu oči. Celý autobus je na nohou. Už jsme tady.

Drcnu do Harryho, který polekaně vyskočí na nohy a bouchne se hlavou do úložného prostoru nad námi. Se záchvatem smíchu se zřítím zpět do sedačky zatím co Harry potichu nadává.

''Děsně vtipný.'' odsekne a drží si hlavu. Chci něco říct, ale smích mi to nedovoluje. Harry po mě nasupeně hodí můj batoh a odebere se z autobusu.

Stále se směju a nejde to zastavit, celou událost vidím před očima zpomaleně. ''Promiň Hazz.'' prskám smíchy a popadám se za břicho, které mě už ukrutně bolí.

Protočí nade mnou očima a postupuje se třídou. Namačkáme se do lanovky, která nás vyveze k našemu hotelu. Nejsem zvyklá nosit tak teplé oblečení, povzdechnu si a zatahám za šálu, která je mi dost nepříjemná. Harry si hraje s mojí bambulí na čepici. Věnuju mu nehezký pohled a chytím si svou bambuli. ''Hraj si se svojí.'' zamračím se.

Vím, že chce něco drzého říct, ale můj pohled ho donutí svou poznámku spolknout. ''Hodný kluk.'' prohodím a dívám se na ten výhled. ''Je to krásný.'' vydechne mi do ucha. ''Jo to je..'' zašeptám a užasle sleduju krajinu pod přikrývkou sněhu.

''Takhle dopadneš!'' začne se Harry smát a ukáže na sjezdovku pod námi, přesněji na malou holčičku, která spadla a teď jí po svahu ujíždí jedna lyže. ''Debile.''

Vyjedeme nahoru a postupně všichni vystoupíme, samozřejmě se to neobejde bez strkání,.. Jako děti ve školce..

''Myslíš, že támhleto je náš hotel?'' ukáže Harry před nás. ''Ne, to určitě ne.'' začnu se smát při pohledu na ztrouchnivělou budovu.

Naštěstí se vydáme na úplně jinou stranu. Po nějaké chvilce chůze konečně dojdeme k našemu hotelu. Zvenčí vůbec nevypadá špatně. Teď uvidíme vevnitř.

''Evans, Styles'' ozvou se po nějaké době naše jména při rozdávání klíčů od pokojů. S Harrym si vyměníme divné pohledy. ''Ale paní - '' ''Vaši rodiče s tím souhlasili, myslím, že je to lepší než aby každou noc běhal Harry k tobě nebo ty k němu.'' hodí nám klíče a my jí věnujeme vykulený pohled.

''Tohle je lepší než jsem čekal.'' zasměje se Harry. Bouchnu ho do ramene a vyrazím hledat náš pokoj.