Rebel Love Song h. s. ICZI

Chapter 54.

'Pohled Harryho

 ''Nebude mě mít nikdo jiný..'' zašeptá a polkne. Zadržuje slzy. Teď se v ní nevyznám. Miluje mě,.. vím to. Jsem jen zmatený. Třeba je to jen sen. Třeba stále ležím ve stanu, na nepohodlné zemi, po boku s nejkrásnější dívkou pod sluncem. Jestli je to sen... chci se hodně rychle vzbudit. ''Já jen prostě nemůžu Harry... mrzí mě to.'' pokýve hlavou a z oka jí vypadne tak dlouho zadržovaná slza.

 ''Potřebuju ještě trochu času..'' povzdechne si. Já však nemám co říct. Možná je to tak lepší.. zvednu k ní pohled, přikývnu hlavou a otočím se na odchod. Rád řeknu, že nebrečím. Lhal bych. Jen co jsem se jí otočil zády, rozbrečel jsem se jako malé bezbranné dítě. Moje cesta nevedla nikam jinam než do hlubokého lesa.

 Kopu snad do všeho co cestou potkám. ''Vezmi si času třeba kolik chceš sakra!'' zařvu a svěsím hlavu. ''Třeba dokud kurva nechcípnu..'' zašeptám a slza z mého oka dopadne na zem a vsákne se do hlíny.

 ''Harry..'' ozve se zamnou. Neotáčím se a jdu dál. ''Ji to ničí taky.'' řekne Austin. Zastavím se a prudce se k něu otočím. ''Tak proč není semnou?! Nic by jí neničilo sakra!'' zatnu pěsti. ''Chce jen čas...'' řekne naposto vyrovnaně a klidně Aus. ''Dám jí ho.. ale..'' popotáhnu jako malý děcko.

 ''Je to těžký, já to znám... Harry, vy dva máte pro mě nepochopitelný vztah. Jste jako sourozenci. A zamilovaní. Jste oba zmatení. Ona obzvlášť. Byla to nenávist Hazz. Nechci ti tu říkat jak to bude zase dobrý, že spolu budete a šťastní. Protože o se stát nemusí a ty to víš. Ale ona to myslí dobře.'' položil mi ruku na rameno a zadíval se mi do očí.

 ''I kdyby mi ublížila, bral bych to! Od ní bych bral cokoli, i nůž mezi žebra..'' (mám pocit že píšu hrozný kraviny sakra O.o)

''To trápení přejde.. věř mi.'' slabě se pousmál. Nic neřeknu, pouze se pomalu vracím zpět za ostatníma. Kay sedí u ohně a zdá se duchem nepřítomna. Její oči jsou lehce zarudlé. Všimne si mého pohledu a nachvilku udrží oční kontakt poté ale uhne.

Nevím proč si to dělám. Měl bych se od ní teď možná držet dál, ale to je věc na kterou nemám sílu. Přisednu si k ní a krátce se na ni zadívám. ''Miluju tě.'' nakloním se k ní a zašeptám. Při mých slovech zavře oči a otřese se. ''A mrzí mě to.. vem si času kolik chceš...'' povzdechnu si. Ničí mě to. Ale pokud ona nechce nebudu ji tlačit...

''Prosím Kay,.. řekni něco.'' stisknu její ruku. ''Nechci aby ses kvůli mě trápil Harry..'' zašeptá a rozhlédne se okolo.

''Ty se trápíš taky,.. tak si nemáme co vyčítat.'' zadívám se do ohně. Všichni si zpívají přičemž Niall brnká na kytaru takže náš rozhovor je úplně ignorován. ''Muselo se to stát? Bývali jsme.. sourozenci. Ignorovali city druhého.. a teď? Chci to zpátky sakra..'' slabě se pousměje a opět pláče.

''Všechno špatné je pro něco dobré.. jen to naše 'dobré' na sebe dává nějak dlouho čekat.'' uchechtnu se a ona se mnou.

''Miluju tě..'' špitne i ona. ''Ale nebudeš se mnou..'' zasměji se, smích je přeci jen nejlepší schovka pro bolest. ''Harry..'' šťouchne do mě. ''Promiň.. já jen.. mám strach, že ty slova jednou budeš říkat někomu jinému.''