Rebel Love Song h. s. ICZI

Chapter 7.

Jsem vděčná za to, že se ráno vzbudím dřív než Harry a tak mám ještě šanci se obléknout, než se probudí. 

Obleču si bílý plandavý svetřík a k němu obyčejné džínové kraťasy. Vlasy si poupravím rukou a pustím se do líčení. No vlastně jediné, co udělám je, že řasy trochu přetřu řasenkou. 

''Vstávej.'' Zamručím k Harrymu, ze včerejší noci jsem nějak bez nálady. Zdá se, že mě slyšel, ale jen se přetočí na bok a dál mě ignoruje. 

''Harry.'' Protočím nad ním očima a sednu si k němu na kraj mé postele. ''Hm-mmmh.'' Zahuhlá a zamžourá na mě očima. ''Říká ti něco pojem škola?'' Řeknu naprosto bez citu. 

Leknutím vypísknu, když se jeho ruce ocitnou na mých bocích. Zatáhne mě k sobě, no spíš pod sebe. Obmotá ruce okolo mých zad a zůstane na mě ležet. ''Hezky voníš.'' Opře si bradu o můj hrudník, je to docela nepohodlné. 

''Harry dělej vstávej.'' Zabručím a snažím se ho ze sebe shodit. 

''Proboha... Fajn, tady je zas někdo bez nálady.'' Tentokrát je to on kdo použije jedovatý tón hlasu. Zvedne se ze mě a já se můžu konečně nadechnout bez potíží. 

Najednou se zarazí. ''Co?'' Zeptám se ho, když se na mě otočí. ''Mám tady jen plavky.'' Zasměje se. ''Potřebuju aby si mě hodila domů.'' Nahodí nevinný face. ''Ne-ná-vi-dím tě!'' Zasyčím skrz zuby, zvednu se z postele a naštvaně sbíhám schody dolů s Harrym v zádech. 

''Dobré ráno Kay... a Harry?'' Zastaví nás táta u dveří. Zastaví se mi dech, Harry je jen v plavkách. Táta projede Harryho pohledem od hlavy až k patě a podívá se na mě. ''To si ještě vyřídíme!'' Zamračí se a odchází do kuchyně. ''Do prdele.'' Zašeptám si pro sebe. ''Já to slyšel!'' Křikne z kuchyně, ups. 

''Jdeme.'' Zatáhnu Harryho ven, dojdeme k mému autu, naštvaně otevřu dveře a trefím tak do nohy Harryho, který si musí auto hezky obejít. ''Au!'' Vyjekne. ''Chceš odvézt do nemocnice?'' Nahodím smutný a lítostivý face. 

''Jdi do prdele.'' Odsekne, když sebou plácne na sedačku. Sama pro sebe se usměji a vyjedu k domu Stylesů. 

''Máš pět minut.'' Řeknu jednoduše, Harry se zamračí a vyběhne z auta. Znuděně bubnuji nehty do palubní desky a vyhlížím toho kudrnáče, který už má minimálně šest minut zpoždění. 

Když se konečně otevřou dveře, vidím v nich Harryho mamku Anne jak mi mává. Usměji se a zamávám jí zpět. Zpoza ní se vynoří Harry, Anne mu dá pusu na tvář nad čímž se uchechtnu. 

''Maminčin mazánek...'' Zachichotám se, když opět vleze do auta. ''Závidíš?'' Vysměje se mi Harry. V tu ránu mi úsměv opět zmizí z tváře. ''Umíš něco jiného než ubližovat?'' Podívám se na něj se slzami v očích a vyjedu od jeho domu. 

_______________________

''Už jsem ti řekl, že mě to mrzí!'' Rozmáchne rukama a já zabouchnu skříňku. ''Kay...'' Zastaví mě škubnutím mé ruky. ''Jsem v pohodě.'' Povzdechnu si. ''Mrzí mě to, byl jsem naštvanej a neuvědomoval jsem si co říkám.'' Pohladí mě po tváři a zadívá se mi do očí. 

''Jsi debil.'' Slabě se zasměji. ''Zbožňuju tvůj smích.'' Zašeptá a rychle mě políbí na rty. Překvapeně od něj ustoupím a rozhlédnu se kolem. ''Promiň?'' Uchechtne se a podrbe se na zátylku. Chytím si kořen nosu a s úsměvem pokroutím hlavou. ''Musím na anglinu.'' 

''No... Doprovodil bych tě, ale tvoje úča by mě prohodila oknem.'' Nakrčí rameny. ''Tak jdi.'' Usměji se, zamávám mu a odběhnu ke třídě, když se otočím Harry pořád stojí na tom samém místě a přiblble se na mě směje. ''Hraj nedostupnou!'' Křikne ještě když zazvoní, pokroutím nad ním hlavou a zapluji na své místo. 

''Sednout, tady máte napsanou práci, můžete začít.'' Vběhne do třídy naše učitelka a posadí se za katedru. Podívám se na tabuli a protočím očima, to nemám šanci stihnout. 

Pomalu se otočím a uvidím Austina, když mě zaměří usměje se a zamává mi... 

''Hraj nedostupnou!'' Mám chuť zamávat mu zpět, ale místo toho jeh pokroutím hlavou a otočím se zpět k tabuli. Bože. 

Pevně stisknu oči k sobě a modlím se, aby se na mě za tohle nezlobil. ''Slečno Evans ? Nikde nevidím váš laptop a bez něj tuhle práci asi neuděláte.'' Promluví ke mě učitelka. ''Hmm... posaďte se k panu Collerovi, určitě nebude proti.'' Vyvalím na ni oči. Po chvilce si tedy pomalu vezmu věci a přesunu se k Austinovi, ups. 

''Čekal jsem, že budeš protestovat.'' Prohodí když se posadím. ''Měla jsem to v plánu.'' Odbiji ho i když vlastně vůbec nechci. Podívám se na jeho obličej, začne se slabě smát. ''Jsi vážně hodná.'' Opře si hlavu o ruku tak, aby na mě viděl. 

''Mám to v povaze.'' Slabě se uchechtnu. ''No... Kaylee...'' Na chvilku se odmlčí. ''Takže,... Ty a Styles?'' Zašklebí se. ''Jsme kamarádi.'' Opřu si hlavu tak jako on. ''Čekáš, že ti uvěřím?'' Zaculím se na něj a přikývnu. ''Vážně, vlastně... Nesnášíme se, já vím je to zvláštní. ale nemůžeme bez sebe být.'' Vysvětlím mu. 

''Oh... Já jen, že včera jste se líbali dost vášnivě.'' Připomene mi, tváře mi začnou nabírat červenou. ''Jak je možný, že s tebou chodím snad na všechny předměty, ale tak málo o tobě vím?'' Usměje se a tím mi ukáže jeho dokonalý chrup. 

''No... Myslím, že máme dost času.'' Kouknu na hodiny a on pobaveně přikývne. Za celou hodinu jsme učitelkou napomenuti snad stokrát, ale i tak si povídáme dál a nacházíme další a další společná témata. 

''Můžete jít.'' Oznámí nám učitelka. Popadnu učebnice do rukou a společně s Austinem vyjdu ze třídy. ''Kay!'' Křikne na mě Harry, chvilku po něm pátrám pohledem, když ho zaměřím zamračím se na něj a vrátím se pohledem zpět k Austinovi. ''Tak asi se zatím měj.'' Usměji se na něj a on mi úsměv oplatí. ''Uvidíme se.'' Mrkne na mě a zmizí v davu. 

''No... Zdá se , že plán zabral.'' Objeví se u mě Harry a já se mu vrhnu kolem krku.