Rebel Love Song h. s. ICZI

Chapter 3.

''Nemůžeš si tohle vzít na sebe!'' vyjekne Harry a vymrští se do sedu. ''A to proč?!'' věnuji mu nehezký pohled a prohlédnu se v zrcadle. ''Je to děsný.'' nechápu co mu na šortkách s vysokým pasem a tílku připadá děsný. 

''Harry je to školní den jako každej jinej!'' protočím nad ním očima. ''Je pondělí.'' připomene mi. ''Vezmu si to.'' vypláznu na něj jazyk. ''Fajn...'' poraženě zasyčí. Popadne můj polštář z postele a mrskne ho po mě. 

''To si neudělal!'' otevřu pusu do tvaru O, odložím řasenku, kterou jsem popadla do ruky a skočím na něj. Obkročmo si na něj sednu a ruce mu přidržím u hlavy. ''Mmm, nakonec, to tílko je super.'' kousne se do rtu. Podívám se směrem kam kouká, no jasně, výstřih! ''Argh, jsi debil.'' pustím ho a slezu z něj. 

''Ale vážně, jak to že nemáš kluka?!'' 

''Protože tě mám po boku.'' zašeptám a dál si maluji oči. ''Nechápu, a vůbec, proč to na sebe matláš? Stejně při první příležitosti tě hodím do moře.'' objeví se za mnou a obejme mě. 

''Udělej to a už si nezašukáš.'' usměji se do odrazu a on hlasitě polkne. ''Jsi hrozná.'' nahodí divný obličej. ''Něco nového?'' sladce se na něj zaculím, popadnu svou kabelku a vyjdu z mého pokoje. ''Tati, my jdeme.'' přistoupím k němu a dám mu pusu na čelo. 

''Mějte se.'' odkývá nám. ''Nashle.'' řekne Harry. ''Poslyš Harry, slyšel jsem, že máš i vlastní domov, nechceš ho taky někdy použít?'' otočí se k němu táta s kávou v ruce. ''Jasně pane.'' odvětí Harry, vytlačím ho ven z domu a odemknu moje auto. 

''Má mě rád.'' řekne ironicky. ''Rozhodně.'' dodám stejným tónem jako on a rozjedu se k naší škole. ''Víš kdo tam bude?'' zeptá se přeslazeným hláskem. ''Neříkej to!'' 

''Austin!'' pošle pár pusinek do vzduchu a já se jednou rukou oženu po jeho obličeji. ''Těsně vedle lásko.'' mlaskne. ''Ještě pořád tě můžu vykopnout z tohohle posraného auta Harolde.'' vyjedu na něj. ''Kéž by ses takhle chovala i ve škole,'' povzdechne si. 

''Přestaň nebo letíš.'' 

''Kaylee vážně, ve škole jsi někdo jiný. Samozřejmě, nenávidím obě tvé já, ale lehčí by bylo nenávidět jen to jedno.'' nenávist, vládne mezi námi už od školky, vždycky jsme se nesnášeli. Prostě to tak je a vždycky to tak bylo, přesto, nemůžeme být jeden bez druhého. 

''Jsem ráda, že tak upřímně sděluješ své pocity.'' usměji se, samozřejmě že falešně.

''Vidíš?! Tvoje školní nepříjemná nálada začíná.'' promne si čelo a já zaparkuji na volném místě. ''Myslela jsem, že jsi zvyklí.'' zavrčím a s bouchnutím vystoupím z auta. Počkám, až tak udělá i on a zamknu ho. 

''Jak bych nemoh bejt, je to takhle pořád, jenom mě to už sere.'' vmete mi do obličeje. Náš vztah pro ostatní možná vypadá dokonale, kamarádi co se nehádají, no pravda je taková, že jsme pořád v sobě, není jediný den, kdy by nebyla alespoň jedna malá hádka. 

''Jdi do prdele Harry.'' kráčím dál, zvednu do vzduchu prostředníček a ukazuji ho za sebe kde stojí Harry. ''Už jsem ti říkal, že máš dokonalej zadek?!'' křikne za mnou. Schválně s ní zavrtím a pokračuji dál. 

Nenávidím toho kluka, tak moc ho nenávidím.