Ohněm proti ohni

† přístav †

"To je sice úžasné, že jsme uvnitř, ale jak teď najdeme někoho, kdo nám pomůže?"

"Proč jsme s sebou brali zrovna jeho? Jisung by tomu aspoň rozuměl."

Felix umlčel Minha i Hyunjina jedním ohlédnutím přes rameno. Poté věnoval vyššímu z nich významný pohled.

"Však už jdu," přikývl Hyunjin. Podal svému kolegovi Kkaminy otěže a sklouzl z jejího sedla.

Netrvalo dlouho a byl zpět. "Prý bychom mohli někoho najít okolo trhu, kde se máme zítra setkat s ostatními."

Felix mu podal otěže zpět. "To je dobře, aspoň si to tam prohlédneme."

V tom měl tedy pravdu.

"Hele... Ta paní říkala, že to bude těžké... Ale sakra, myslel bych, že aspoň jednoho člověka, co by mám mohl pomoct, už potkáme."

"Pravda," přikývl Minho.

Bloudili po tržišti již dobré dvě hodiny a žádný kapitán se jim zatím do cesty nepřipletl.

"Člověk by řekl, že když je to přístavní město, tak tu bude i nějaký ten námořník," zabručel generál.

Než mu stihl dát Hyunjin za pravdu, vydal se Felix rázným krokem pryč.

Dvojice si vyměnila zmatené pohledy, hned se však rozeběhla za ním.

Dohnali jej, až když zatahoval někoho do temné uličky.

"Yah! Co to děláš?! Ya- Yah! Pusť mě!" křičel muž, jehož Felix tiskl ke zdi.

Dragín, nyní vypadající jako člověk, se k němu naklonil, jeho trpělivost vypršela již hodinu a půl zpátky. "Vím, že nám jsi schopný sehnat loď do Acetrálie."

Muž na chvíli zmlkl a přestal se ošívat. Prohlédl si skvadru, jež se kolem něj shromáždila.

"Stačí nám jenom malá loď, ani kapitána nepotřebujeme. Vsadím se, že v tomhle městě se určitě něco najde." Výhružně pozvedl koutek úst a přiložil mu pod krk špičku dlouhé, tlusté jehly, kterou měl již nějakou dobu schovanu v rukávu.

Muž se zamyslel, než přikývl a pomalu, opatrně spustil: "Ano... Znám někoho, kdo se už nějakou dobu snaží zbavit své rybářské lodi. Stačí vám taková?"

"Bohatě," přikývl Felix. Pustil muže a poodstoupil od něj, zbraň zmizela zpět na své určené místo. Hrábl do kapsy, odkud vytáhl malý váček, podal mu ho. "Zajisti nám s ním schůzku ještě dnes večer."

Cizinec nakoukl do pytlíku. Oči se mu rozzářily a okamžitě se začal klanět. "Ano, zajisté, pánové. Kde vás mám najít?"

"Budeme někde tady na trhu. Ale nemyslím si, že pro tebe bude problém nás kontaktovat." Felix přimhouřil oči a muž pouze nervózně polkl, než vycouval z uličky zpět do davu. "Večer je loď na vaší cestě."

"Však si myslím," přikývl Felix.

A byl pryč.

"Jak jsi věděl, že zrovna on nám pomůže?"

"Viděl jsem, jak s někým něco tajně směňuje tady na rohu," pokrčil vrah jednoduše rameny. "A tak jsem se jej chopil, než stihl změnit stanoviště."

"Nemůžu uvěřit, že jsem si ho taky nevšiml," zavrtěl hlavou Hyunjin.

Felix jej pouze poplácal po rameni. "Však se nic neděje, Jinnie, mně to taky málem uniklo."

"No... Když už teď máme odvoz na půl cesty vyřízený, co se jít takhle najíst?" nadhodil Minho a také opouštěl stíny úzké uličky, ve které se stále schovávali, stranou od lidí. Když už mu nohy zalila záře Slunce, uvědomil si, že jej nikdo nenásleduje. Obrátil se na vrahy, na obličeji tázavý výraz.