Slunce žhnulo, vzduch nad obzorem se vlnil a skupina mladých bojovníků byla zbrozena potem.
Minho a Jisung vše sledovali, spokojeně přikyvovali.
"Zlepšili se."
"A hodně."
"Už ani nevím, co víc je učit. Jestli budou spolu s těmito schopnostmi využívat navíc i magii, mají každý boj bezpochyby vyhraný."
"Na druhou stranu... nepřijde ti, že je jich celkem málo?"
Generál se podíval na strážce po své pravici nechápal. "I s malou armádou můžeš vyhrát velký boj, Hannie-"
"Ale s větší armádou může vyhrát každý."
Dvojice se zmateně obrátila za oním hlasem.
"Potřebujete něco?" Minho naklonil hlavu na stranu, nechápajíc přítomnost tolika dívek.
"Ano." Zrzka s úzkýma očima s přikývnutím vystoupila o krok vpřed. "Chceme se k vám přidat. Můžeme pomoct."
Minho s Jisungem si vyměnili nejistý pohled.
"Nechci se vás nijak dotknout," započal mladší, "ale umíte vůbec bojovat? Chápejte... nemůžeme vložit vaše životy v sázku."
"Bojovat či ne, pořád máme magii, se kterou můžeme vás dva na místě spálit na uhel," ozvala se blondýna s kulatým obličejem a ledovými duhovkami.
"A navíc," přidala se i dragínka s velkýma, světle fialovýma očima, "pokud máme dost odhodlání a důvodů se k vám přidat, nezáleží na tom, kolik toho už umíme či ne."
"Děje se něco?"
Mladíci již ustali v tréninku, přišli se podívat na debatu, která se tu právě odehrávala.
Hyunjin přimhouřil oči na zrzku, jež nadále setrvávala v popředí ženského davu. "Yeji, co tu děláš?"
Oslovená se po něm ohlédla jasně zelenýma duhovkama. "Pomáhám vám."
Někteří z chlapců se začali dívkám před sebou pošklebovat, jiní nad nimi protáčeli očima, další si stále mysleli, že šlo o pouhý vtip.
Yeji se se zamračením zhluboka nadechla, aby se ohradila.
"Nechejte je to alespoň zkusit."
Všichni se obrátili ke vchodu.
Velitel se odlepil ode zdi, o kterou se již chvíli opíral. S pláštěm ležérně hozeným přes rameno se pomalým krokem rozešel vpřed. "Buďte rádi, že vám chtějí pomoct. Hromada starších dragínů by vás nechala na holičkách a utekla pryč. Tyhle dívky jsou však dost statečné na to, aby se o něco přinejmenším pokusily. Tak je nechejte ukázat, co v nich je. Třeba vás mile překvapí."
Lidé sice nerozuměli ani slovu, věřili však, že co Chan prohlásil, bylo to správné k dokázání síly uchazeček o místo bojovnic. A soudě dle obličejů trénujících chlapců se odvažovali prohlásit, že tomu tak vážně bylo.
Yeji se usmála, z jejích očí zbyly pouze dvě tenké čárky. "Díky, Chane."
Všichni, co se dívkám ještě před chvílí smáli, toho za chvíli litovali - čekal je párový trénink a někteří z nich dostávali celkem slušně na budku.
"Nazdar, bratránku, nechceš si zkusit zabojovat?"
Hyunjin vystřelil, svěsil luk a obrátil se ke své levici. Vzadu v mysli postřehl drnčení šípu zabodnutého do středu terče. "To už jsi stihla zruinovat všechny své oponenty?"
ČTEŠ
Ohněm proti ohni
FantasíaSeo Changbin si žil poklidný život jako každý jiný, kdo se pohyboval na území tohoto království. Avšak jednoho večera mu do již tak dosti hrbolaté cesty vstoupí záhadná osoba a on se dozvídá, že jeho životní sen není pouze minulostí... Je realitou. ...