† dívky †

81 10 4
                                    

Slunce žhnulo, vzduch nad obzorem se vlnil a skupina mladých bojovníků byla zbrozena potem.

Minho a Jisung vše sledovali, spokojeně přikyvovali.

"Zlepšili se."

"A hodně."

"Už ani nevím, co víc je učit. Jestli budou spolu s těmito schopnostmi využívat navíc i magii, mají každý boj bezpochyby vyhraný."

"Na druhou stranu... nepřijde ti, že je jich celkem málo?"

Generál se podíval na strážce po své pravici nechápal. "I s malou armádou můžeš vyhrát velký boj, Hannie-"

"Ale s větší armádou může vyhrát každý."

Dvojice se zmateně obrátila za oním hlasem.

"Potřebujete něco?" Minho naklonil hlavu na stranu, nechápajíc přítomnost tolika dívek.

"Ano." Zrzka s úzkýma očima s přikývnutím vystoupila o krok vpřed. "Chceme se k vám přidat. Můžeme pomoct."

Minho s Jisungem si vyměnili nejistý pohled.

"Nechci se vás nijak dotknout," započal mladší, "ale umíte vůbec bojovat? Chápejte... nemůžeme vložit vaše životy v sázku."

"Bojovat či ne, pořád máme magii, se kterou můžeme vás dva na místě spálit na uhel," ozvala se blondýna s kulatým obličejem a ledovými duhovkami.

"A navíc," přidala se i dragínka s velkýma, světle fialovýma očima, "pokud máme dost odhodlání a důvodů se k vám přidat, nezáleží na tom, kolik toho už umíme či ne."

"Děje se něco?"

Mladíci již ustali v tréninku, přišli se podívat na debatu, která se tu právě odehrávala.

Hyunjin přimhouřil oči na zrzku, jež nadále setrvávala v popředí ženského davu. "Yeji, co tu děláš?"

Oslovená se po něm ohlédla jasně zelenýma duhovkama. "Pomáhám vám."

Někteří z chlapců se začali dívkám před sebou pošklebovat, jiní nad nimi protáčeli očima, další si stále mysleli, že šlo o pouhý vtip.

Yeji se se zamračením zhluboka nadechla, aby se ohradila.

"Nechejte je to alespoň zkusit."

Všichni se obrátili ke vchodu.

Velitel se odlepil ode zdi, o kterou se již chvíli opíral. S pláštěm ležérně hozeným přes rameno se pomalým krokem rozešel vpřed. "Buďte rádi, že vám chtějí pomoct. Hromada starších dragínů by vás nechala na holičkách a utekla pryč. Tyhle dívky jsou však dost statečné na to, aby se o něco přinejmenším pokusily. Tak je nechejte ukázat, co v nich je. Třeba vás mile překvapí."

Lidé sice nerozuměli ani slovu, věřili však, že co Chan prohlásil, bylo to správné k dokázání síly uchazeček o místo bojovnic. A soudě dle obličejů trénujících chlapců se odvažovali prohlásit, že tomu tak vážně bylo.

Yeji se usmála, z jejích očí zbyly pouze dvě tenké čárky. "Díky, Chane."

Všichni, co se dívkám ještě před chvílí smáli, toho za chvíli litovali - čekal je párový trénink a někteří z nich dostávali celkem slušně na budku.

"Nazdar, bratránku, nechceš si zkusit zabojovat?"

Hyunjin vystřelil, svěsil luk a obrátil se ke své levici. Vzadu v mysli postřehl drnčení šípu zabodnutého do středu terče. "To už jsi stihla zruinovat všechny své oponenty?"

Ohněm proti ohniKde žijí příběhy. Začni objevovat