Ohněm proti ohni

† náměstí †

Changbinova ruka se pohnula rychleji, než to stihl sám zaregistrovat. Muž se s heknutím popadl za břicho, velkými pazoury zakryl novou bodnou ránu v těle.

"Hyung, skloň se," ozval se za ním hluboký hlas.

Pár vteřin a útočník ležel na zemi.

"Díky, Lixi."

Vrah se usmál. "Samozřejmost." Rychle se rozhlédl okolo. "Teď jsme v bezpečí." Okamžitě se obrátil zpět k princi, začal jej kontrolovat. "Jsi v pořádku? Neudělal ti nic?"

Princ se zasmál, jemně se vyvlékl z jeho starostlivého sevření. "Neboj, Lixi, jsem v pořádku. A co ty?" Okamžitě zbystřil, když si všiml krve na tváři jeho přítele, natáhl k ní prsty.

Felix jej předehnal, hřbetem ruky skvrnu rozetřel. "Neboj, ta není moje."

"To je tak morbidní, až se divím, že mě to potěšilo."

Pihatý chlapec se zasmál. "To jsou holt překážky života, hyung."

Princ si na chvíli přál, aby v jejich cestách žádné překážky nestály. Ach, proč jen si nemohli užít ani jeden týden klidu?

"Tak pojďte, už jsme skoro tam," zavelel Hyunjin, čímž uvedl všechny zpět do pozoru.

Také to nezabralo dlouho a vskutku byli v cíli. Stačilo zabočit za dva rohy... již vcházeli na náměstí-

"Pozor!" vykřikl znenadání Felix, mávnutím ruky rozrazil ostatní od sebe a vytvořil před nimi magický štít.

Wirrow se po něm neškodně svezl, než se prudkým pohybem vrátil zpět k majiteli.

Pihatý dragín se ušklíbl, opět ruku svěsil. "Takže ty takhle, bratře? Jen se ti vrátím do života, už by ses mě zase zbavoval?"

Chan si značně potrhaným a pošpiněným rukávem otřel pot z obličeje. Pomalu se k nim rozešel. "Ty víš, že tak to není, Lixi."

"Samozřejmě že vím. Ale komu by to popíchnutí nedalo," druhou větu zašeptal, nyní již v jazyce Prvního Kontinentu.

"Třeba někomu se zdravým rozumem?" odpověděl mu ve stejné hlasitosti jeho přítel. Předchozí konverzaci nerozuměl, dle výrazů, tónu i oné jedné věty si však hned doložil, v jakém duchu se mohl ten krátký dialog vést.

"Ale pšt-"

"Kde jste vůbec byli?"

Velitelův hlas přerušil jejich tiché hašteření.

"Víš, hyung, původně jsme šli ke stájím, ale poté vypukl ten požár, tak jsme se vydali sem."

"Jak jste to ale věděli? Žádný další signál jsme nevysílali."

Slova se chopil Felix: "Magie, hyung."

Jisung se zasmál. "Samozřejmě. Za čím nestojí logika, za tím se vždy skrývá magie... Že mě to už ani nepřekvapuje."

Jeongin pokrčil rameny. "To je svět dragínů, hyung, co s tím naděláš."

Felix mezitím přistoupil blíže ke svému sourozenci. "To jsi tu sám?"

"Ne, ostatní jsou uvnitř," hlavou pokynul k budově na protějším konci náměstí. "Já držím hlídku. Co se pamatuji, mělo by jich ještě pár zbývat. Zatím nemůžeme slavit výhru."

"Tak my budeme na hlídce s tebou."

"Co?" Chan zvedl ruce do vzduchu ve zdvořile odmítavém gestu, zavrtěl hlavou. "Ne, to nebudete. Vy se schováte se všemi ostatní-"