Profesore, pozor Potter

18 Artefakt

"Vtipnějšího vlkodlaka Bradavice ještě neslyšely,"ušklíbl se Severus,"doufám, že mě omluvíte, čeká na mě ještě nějaké zařizování."

S těmito slovy se otočil na patě, zavířil pláštěm a nechal po sobě hrobové ticho, které přerušil až pobouřený hlas Hermiony:"Zajímalo by mě, co je důležitější než Harryho zdraví. Měl by si uvědomit, že Harry utrpěl pořádnou ránu do hlavy a že třeba ještě budeme potřebovat jeho lektvary!"

"Myslím, že Severus má nějaké řešení u něj ve Zmijozelu,"usmál se záhadně ředitel. Ron s Hermionou si vyměnili pohledy:"To jako...? Jakože Malfoyovi sebere body?"

"No, nechal bych se překvapit,"pokývl hlavou ředitel,"ale jistě, tato možnost existuje."

---

Severus se zlobil. Ne, Severus a slovo zlobit se, to nejde dohromady. Když on něco dělá, dělá to pořádně.

Severus zuřil. Zuřil už delší dobu, řekněme zhruba poslední půl hodinu. A kupodivu tentokrát ne kvůli Čoklovi, Zablešenci, Kryse a Paroháčovi. Ne, tentokrát na tom měla vinu ta proradná lasička, která si dovolovala tvrdit, že je Zmijozel.

Pochopil by, že Draco napadl Pottera. Koneckonců byli ze znepřátelených kolejí, bylo famfrpálové období a navíc v tom hrály roli jisté osobní nesympatie, které k sobě ti dva cítili pravděpodobně od začátku jejich školní docházky.

Ne, on zuřil, protože Malfoy junior byl tak hloupý a poslal Crabbea a Goyla, kteří neměli ponětí, kdy přestat. Nepoznali by vážné zranění, kdyby o něj zakopli. Možná že na to Draco zkrátka zapomněl - pak byl idiot.

Ale možná že to udělal schválně. V tom případě by to znamenalo, že ten kluk čím dál víc ohrožuje zdraví ostatních studentů, a to Severus nemohl tolerovat. V minulých letech přehlížel očividně násilnické chování Draca Malfoye a jeho sklony k šikaně a hrubostem, ale teď to hodlal napravit.

Od prvního ročníku se ten rozmazlenec choval, jak by mu Bradavice patřily, a on ho v tom, žel, ještě podporoval. Neustále ponižoval studenty nižších ročníků, vtíral se do přízně těch starších a také, a to bylo obzvláště zavrženíhodné, podlézal učitelům.

Dorazil k obrazu, chránícímu vstup do Zmijozelské společenské místnosti a zasyčel:"Zlato je moc*"

Rozrazil pomalu se otevírající portrét a vstoupil do místnosti. Dal si záležet na tom, aby jeho výzor působil co nejděsivěji a aby bylo jasné, že v tuto chvíli za ním nemají chodit studenti s potřebou konzultace zadaných domácích prací.

"Doveďte pány Malfoye, Crabbea a Goyla"přikázal stroze Blaisi Zabinimu a vyčkávavě si poklepával hůlkou na rukáv druhé ruky.

Malfoy přišel ledově klidný, aristokraticky bledý, zkrátka nikdo by netipoval, že kdy poslal své dva spolužáky, aby vážně zranili třetího. Učiněná nevinnost.

Severus se samozřejmě nenechal oblafnout. Na to už měl s drahým Dracem příliš mnoho zkušeností.

"Následujte mě,"řekl jim klidně a vedl je temnými chodbami sklepení do svého kabinetu.

"Profesore, mohl bych se zeptat, proč jste mě vyrušil od plnění mých domácích prací?"zeptal se rádobyzvědavě Malfoy, podporován dvouhlasným mručením Crabbea a Goyla.

Pokud měl do této chvíle Severus nějaké pochyby o jeho vinně, v tuto chvíli se zcela vytratili. Dobře věděl, že kdyby měl Draco čistý list, rozhodně by před ním nezmiňoval tak bohumilou činnost, jakou bylo dělání domácích úkolů. Ne, něco takového zmínil, jen aby v jeho očích vypadal jako pečlivý student. Ubohý pokus.