Harry se kolem poledne cítil dost divně. Nejdříve nevěděl proč, ale pak mu došlo, že obvykle, už více než dva měsíce, touto dobou sedává na omšelé skále pod hradem a kouří se Severusem.
Je možné, že by se z té jedné, nanejvýš dvou, cigaret týdně stávala závislost? A nebo to bylo tím, že prostě tou dobou neměl co dělat?
Každopádně se cestou ke gobelínu s Emericem Zlým cítli mnohem lépe, už proto, že měl konečně něco na práci. Předpokládal že Severus tam skutečně bude.
Nemýlil se. Skutenčě už tam stál. Neodpustil si menší úšklebek. Líbilo se mu, že už zná Severuse natolik dobře, aby věděl, jak se zachová. Nakonec nebylo tak těžké přijít na mužův složitý charakter.
"Tak kam jdeme?"zavrčel nenaloženě Severus, kterého iritoval, mimo jiné, Harryho úsměv.
"Do dívčích koupelen,"oznámil mu zvesela Harry a zahnul do nejbližších dveří. Severus chvíli nevěřícně stál a pak zavrčel:"Pottere!"
Harry překvapeně vykoukl ze dveří a když zjistil, že se ostýchá jít dovnitř, nedalo mu to a znovu se na něj zašklebil:"Jen pojď, sem nikdo nechodí. Tohle je umývárna Ufňukané Uršuly."
Severus pochopil. To je přeci tak koupelna, ve které je vztup do Tajemné komnaty! Tak o tohle Harrymu jde. Vešel dovnitř a začínal cítit, že se ho zmocňuje napětí. Jaká čest, smět spatřit komnaty velkého Salazara Zmijozela!
"Harry!"ozvalo se ječivě po jejich vstupu a Severus přivřel oči. Jen ne ten pitomý duch. Dodnes nezapomenul na den, kdy mu vylezla z potrubí v koupelně. V jistých oblastech byla tahle mrtvá holka mnohem otravnější než Protiva a jemu podobní.
"Uršulo,"řekl nejistě Harry,"jak se máš?"
Tohle Severuse překvapilo. Věděl, že se mladík baví s domácími skřítky, s kentaury a s tím poloobrem ale s duchy? Co má z toho, že je slušný na mrtvé? Ti už mu nic neudělají.
"Mám se hrozně, Harry,"zapýřila se duchna (duška, duchyně, duchová :-D). Zvláštní, Severusovi nepřipadalo, že by byla nějak hrozně naštvaná, snad poprvé co ji znal.
"To mě mrzí,"zamumlal Harry.
"To proto, že ses tak dlouho nestavil,"vysvětlila mu Uršula a Harry se chystal něco odpovědět. Severus jej však předešel:"Kdo by se taky stavoval za duchem a ještě ke všemu tak uřvaným?"
"JISTĚ!"zaječela nepříčetne,"SMĚJTE SE URŠULE, ONA TO NECÍTÍ, ONA JE PŘECE MRTVÁ!" Začala kvílet a po chvíli teatrálního zmýtání se na zemi zaplula do záchodu.
"Takhle se jí zbavíš, nemyslíš?"řekl klidně Severus,"tak kde máš to umyvadlo?"
Harry zakoulel očima nad profesorovou neomaleností, ale k umyvadlu přešel bez komentáře. Ukázal na hada vydřeného do jednohoz kohoutků a řekl:"Zkuste mu říct, ať otevře."
Severus si připadal jako idiot. Musel to zkoušet více než čtyřikrát, než se mu podařilo ten pitomý průchod otevřít. A Harry tam celou dobu stál a snažil se mu pomáhat, rpo Merlina. Jako by on stál o nějakou pomoc.
Cesta tunelem byla dost nepříjamná, ael dopad byl ještě horší. Opravdu neznal nic lepšího, než se brodit po kolena v kostech, co na to, že ne lidských.
"Je do mě zamilovaná,"vysvětlil mu Harry cestou,"myslím Uršulu. Takhle mě otravovala už v druháku."
"Nejspíš to bude tím, že nejsi schopný jí prostě říct, ať jde do prdele,"ušklíbl se Severus,"můžeš si být jistý, že ze mě paf není."
ČTEŠ
Profesore, pozor Potter
FantasiaPovoleno od Autorky. Na tento příběh si neberu žádná práva jen jsem smutná že už není zde na Wattpadu. Dlouhou dobu jsem ji hledala a když jsem ji našla nenechám si to jen pro sebe. Takže tady vám představuji "Profesore, pozor Potter". Tento příběh...