Profesore, pozor Potter

70 Školní trest

Druhý den ráno dostali rozvrhy. Harry se na ten svůj zvědavě podíval a zaúpěl. Letos toho bude vážně hodně! Předměty sedmáků byly poskládány do takzvaných bloků, takže třeba v pondělí měl sedm hodin Obrany proti černé magii, v úterý lektvarů a tak.

Ron k němu zvědavě nakoukl:"Bezva, všechno máme stejně. Ale stejně, letos famfrpál nevyhrajeme. Skoro všichni z týmu jsou v sedmáku, nebudeme mít čas trénovat."

"Já to zvládnu,"ujistil jej Harry,"pořád ještě mám strašně moc energie. Mohl bych ji rozdávat."

"Já to taky nějak udělám,"mávl rukou Ron,"o známky mi nejde a projdu vždycky, no ne? Horší to bude s Deanem a Seamusem. A už tak nemáme nikoho místo Katie."

"A kdo hrál loni za mě?"napadlo Harryho.

"Rufus Deamon, ale ten taky skončil,"mračil se Ron.

"Budeme prostě muset zapátrat v nižších ročnících. Představ si, kdyby v týmu byli samí sedmáci a Ginny. Sice by pak byla určitě kapitánka, ale úplně bez týmu."

"No jo, to je pravda,"došlo to Ronovi,"slyšel jsem, že ve druháku je teď kluk jménem Damien Looper."

"No a?"nechápal Harry.

"No a kolik si myslíš, že bude v Anglii Looperů, kteří kouzlí?"ušklíbl se Ron,"nejspíš to bude syn Abraháma Loopera."

"Abraháma Loopera?"nebyl pořád doma Harry.

"Abrahám Looper je největší hvězda Kanonýrů!"řekl Ron skoro uraženě,"copak tys nečetl Kudleyské Kanonýry včera a dnes? Dal jsem ti je loni k vánocům."

"Nemůžu si přece pamatovat každé jméno,"smál se Harry a snažil se tak zamaskovat fakt, že ta kniha stále leží nerozbalená v jeho kufru, stejně jako Deset způsobů, jak okouzlit čarodějku.

"No dobře,"sežral mu to Ron,"tak tohle je prostě jeho syn, skoro na sto procent."

"Nesuď ale syna podle otce. Nikde se neříká, že bude umět prohnat koště,"varoval ho Harry.

"Ty jsi nejlepší chytač, jakého znám a tvůj táta taky hrál,"připomenul mu Ron,"a nebo my. Taťka i mamka hráli za Nebelvír a podívej se na nás. Krom Charlieho a Percyho hrajeme všichni. A to je z nás Charlie nejlepší, jenom je prostě spíš na draky než na košťata."

"Přestaňte už řešit famfrpál,"zaúpěla Hermiona, která se už delší dobu nudila.

"Proč si nečteš?"zazubil se na ni Ron.
"Protože za dvě minuty začíná hodina,"odsekla mu Hermiona,"kdybys mě poslouchal, mohli jsme být dávno na cestě."

"Prosím tě, Obrana je hned nad námi, to stihneme za půl minuty,"mávl rukou Ron a začal si pomalu chystat svačinu. Hermiona protočila oči a vyrazila bez nich.

"Neboj se, to stihnem,"ujistil ještě jednou Ron Harryho, který se rozhodl, že bude solidární a počká na něj.

---

"Pan Potter, pan Weasley,"protáhla Alex,"příjemné vás zase jednou vidět. Už jsem se bála, že nedorazíte."

"Ale vždyť máme zpoždění ani ne deset vteřin,"odmlouval Ron a snažil se ignorovat Hermionin výsměšný pohled. Harry raději mlčel.

"Deset vteřin nebo ne, jako sedmáci si to nesmíte dovolit. Máte být chloubou školy,"vysvětlovala jim Alex,"a proto mi nezbývá nic jiného, než vám dát školní trest. Pan Potter přijde v šest a pan Weasley v osm. Můžete si sednout."

Harry i Ron zaúpěli a zhroutili se do lavic. Hned první den dostat školní trest! Už tak budou dost zhuntovaní, po celém dnu opakování Obranných zaklínadel, jak se právě dozvěděli.

Na oběd se jen tak tak doploužili, no, na večeři už nikdo z nich nešel. Každý rok se divili, proč sedmáci nevečeří a teď konečně znali svoji odpověď. Nevečeřeli, protože prostě neměli sílu se do Velké síně doploužit.

Harry se zbortil do ušanky a vstal z ní až na šestou. Docela litoval ostatní. On se už vzpamatoval z náročné hodiny, ale ostatní pořád jen tak leželi a úpěli. Popadl tedy hábit a vydal se do kabinetu profesorky Obrany proti černé magii.

Zaklepal a po vyzvání vstoupil dovnitř. Alex seděla na pohovce a sledovala hodiny.

"Alex?"pokusil se s ní promluvit, protože se mu zdálo, že je zadumaná,"tak co mám dělat?"

Alex se po něm překvapeně podívala, jako by zapomněla, že přišel:"Ach tak. Ne, Harry, za ten trest se omlouvám, potřebovala jsem jen, abys přišel. Ronovi vzkaž, že chodit nemusí."

"A co potřebuješ?"zajímalo hned Harryho.

"Nechtěla jsem ti to říkat předem, protože by ses z toho chtěl vykroutit, ale pořádám takovou menší rodinnou večeři."

"Rodinnou?"povytáhl Harry obočí, netuše, co si pod tím pojmem představit a hlavně nevěda, jak do toho zapadá on.

"Pro mě, mého snoubence, Severuse a pro tebe, protože ty jsi jeho nejbližší rodina a myslím, že kdybych tu měla jen ty dva, musela bych se zbláznit."

"Snoubence? Gratuluju!"usmíval se Harry,"a protože jste se už zasnoubili, pokusím se být hodný. Ví o té večeři Sirius? A profesor?"

"Blázníš?"vykulila Alex oči,"myslíš, že by ti dva mezkové přišli? Ne, pěkně jsem je pozvala každého zvlášť."

"No tak to bude nádhera,"protočil Harry očima.

"Proto jsi tady ty,"vysvětlovala mu Alex jeho funkci,"pokus se je trošku krotit, ano? Obzvlášť pokud příjde řeč na naše zasnoubení."

"Tys to Snapeovi neřekla?"skoro zařval Harry,"ten tě sežere i s talířem. Víš, že nemá rád, když před ním něco tajíš, obzvlášť pokud je to fakt, že brzy bude se Siriem jedna rodina!"

"No jo, říkala jsem si, že ho to možná trochu vezme,"pokrčila Alex rameny,"takže ještě jednou: Prosím kroť je."

V krbu zahučely plameny a na předložku před ním elegantně vyskočil Sirius. Harry se na to jen závistivě díval. Kéž by pro něj cestování Letaxem bylo také tak snadné. Sirius na sobě dokonce ani neměl saze.

"Kmotřenče!"usmál se Sirius,"netušil jsem, že budeme mít tak brzy opět tu čest. Večeříš dnes s námi?"

"Jistě kmotre,"řekl stejně vznosným tónem Harry,"opravdu se ti dostálo té cti. Užij si ji, protože je poslední." S těmito slovy hodil vyčítavým pohledem po Alex. Vůbec se mu nelíbilo, že má sloužit jako barikáda mezi Severusem a Siriusem. I když na to byl asi opravdu ten nejvhodnější.

"Ahoj, zlato, chyběl jsem ti?"líbl teď Sirius Alex.

"Neviděli jsme se jeden den!"zlobila se hraně Alexandra.

"Taky pravda,"pokrčil Sirius rameny,"jdeme jíst?"

"Ještě počkej,"brzdila ho v rozletu žena,"skřítkové říkali, že to chce ještě tak deset minut. Možná víc. Zatím si sedni."

Sirius si kecl vedle Harryho a zamrkal na něj:"Tak co škola?"

"Siriusi je 2. září,"odfrkl si Harry,"takže co myslíš? Děs. Alex nás dneska totálně mučila. Půlka třídy ještě pořád úpí ve společenské místnosti!"

"Já to slyšela,"volala z kuchyně Alex,"co jste si mysleli? Sedmák je váš poslední rok, musíme vás pořádně prohnat. Vycepovat z vás všechno, co jsme nestihli doteď. Počkej na ostatní předměty, já jsem ještě hodná."

Harry zaúpěl.

A v tom se rozhořel krb.

Whampi´s note:

Sedmdesátá kapitola. Mám slzy v očích.