Profesore, pozor Potter

82 Puzzle

"Severusi?"zavolal Harry do setmělé chodby,"jsi doma?"
"To už ani neťukáš?"ozvalo se nenaloženě z jídelny.
Harry si místo odpovědi sundal boty a opřel se o rám místnosti. Severus seděl za stolem a k jeho překvapení skládal puzzle. Překvapeně zdvihl obočí.
"Puzzle?"
"Říkáš to překvapeně,"zvedl Severus defenzivně hlavu.
"Ani jsem nevěděl, že kouzelníci znají puzzle,"pokrčil Harry rameny,"trochu mě to překvapilo. Kdybych to byl věděl, jistě bych si nějaké pořídil. V dětství to byla moje nejoblíbenější hra. Vždycky když byl Dudley pryč, vplížil jsem se do jeho pokoje a vysypal jsem si jednu z jeho mnoha skládaček do trička. A pak jsem skládal, kdykoli mě teta se strýčkem za trest zavřeli do přístěnku."
"Za co tě zavírali?"zajímalo Severuse.
Harry znuděně pokrčil rameny:"Většinou protože jsem udělal nějaké kouzlo. Ne že bych věděl, co vlastně dělám. Jednou mi hned po ostříhání dorostly vlasy, jindy jsem svého učitele obarvil na zeleno a taky se mi podařilo přemístit se na střechu školní jídelny. A v létě před nástupem do Bradavic jsem omylem vypustil na svobodu obrovského hada. Zábavné časy."
"Zdá se, že tvá magie byla stejně drzá jako ty,"pousmál se Severus a umístil na správné místo další dílek,"nutno říci, že ta moje nebyla o nic lepší. Jen poněkud jednostraně zaměřená."
"Co tím myslíš?" zajímalo Harryho.
"Nechával jsem zmizet věci, které se mi nelíbily,"připustil neochotně Severus a tvářil se, jako by mu bylo opravdu nepříjemné o tom mluvit,"samozřejmě já o magii věděl, takže jsem to dělal cíleně."
"Co jsi nechával zmizet?"Harry tušil, že Severus o svém dětství nechce moc mluvit, ale nemohl si pomoci.
"Lahve,"řekl ztěžka Severus a podíval se na něj očima, které byly najednou tmavější než vesmír.
"Otcovy?"pochopil to hned Harry,"to se mu asi nelíbilo, že?"
"Nadšený z toho nebyl,"pokrčil rameny Severus, opět sám sebou a nadále se věnoval skládání puzzlí. Harry se rozhodl opustit téma, a tak se nad něj naklonil, aby se konečně podíval, jaké puzzle muž skládá.
Překvapeně se na obrázek podíval. Nebyl by si myslel, že se něco takového bude Severusovi líbit. Na obrázku bylo hnízdo a v něm líhnoucí se mládě fénixe. Co ho překvapilo ještě víc byl fakt, že obrázek se pohyboval.
"Jak to můžeš skládat? Vždyť se ti ty dílky pořád mění,"zajímalo ho hned.
"Clovatio,"zamumlal nevzrušeně Severus a předvedl mu, že si obrázek dokáže kdykoli zastavit,"stačí?"
"Tak dobrá, to bych chápal, ale co ten obrázek? Mládě fénixe? Připadá mi to trochu... kýčovité. Vůbec bych netipoval, že by sis vybral takovýto obrázek. Myslel bych spíš na nějaký pěkný kotlík s ropušími očky a kůží tlustočerva."
"Pro tvoji informaci, lektvary nejsou můj jediný koníček,"oznámil mu klidně Severus,"a tohle jsem si taky nevybral. Dostal jsem to od Brumbála k narozeninám. Každý rok mi jedny věnuje a pak se na ně vyptává tak dloho, dokud je skutečně nesložím. Letos jsem se snažil vydržet, ale opět mě k tomu přemluvil."
"Severusi! Tys měl narozeniny a neřekl jsi mi to?"skoro se urazil Harry,"co když jsem ti chtěl něco dát?"
"Ve Velké Británii jsou jen dvě osoby, které ví, kdy mám narozeniny a tak to taky zůstane,"oznámil mu Severus.
"No tak to nevím,"usmál se hezky Harry,"jak už jsi mi prozradil, jeden z nich je Brumbál, tudíž tím druhým bude Alex. Myslím, že jeden z nich mi to rád prozradí."
"Neprozradí,"řekl sebejistě Severus,"Alex ví, jak své narozeniny nesnáším a nikdy jejich datum nikomu neřekne a Brumbál mi přísahal, že nikdy nikomu neprozradí, kdy jsem byl přiveden na svět."
"Uvidíme,"usmál se trochu Harry, kterému tato výzva vlila trochu adrenalinu do krve.
"Proč jsi vlastně přišel?"zamlouval to nenápadně Severus.
"Vlastně nevím, chtěl jsem tě vidět,"pokrčil Harry rameny,"a taky by mě zajímalo, co říkáš na Remuse. Paráda, že?"
"Ani ne,"ušklíbl se Severus,"mít ho opět za zadkem je to poslední co chci."
"Počkej, ty myslíš, že je do tebe pořád zamilovaný?"vykulil Harry oči.
"To nevím,"volil Severus opatrně slova,"ale do někoho tady jistě. Minule se vrátil taky jen proto, aby zjistil, jestli jsem nezměnil názor. A protože potřeboval peníze. A chtěl tě ochránit před Blackem, jako by mohl být něco platný."
"Takže ty tvrdíš, že Remus je zamilovaný do někoho na hradě?"zaujalo to Harryho.
"Ano,"přikývl Severus.
Harry si to chvíli přebíral a pak vyhrkl:"Musí to být Alex! Je to tvoje sestra, je ti podobná a pro Remuse jsi ideál ne?"
"Zapomněl jsi na jeden nebo dva detaily,"ušklíbl se Severus.
"Na jaké?"
"Na to, že Lupin je gay a moje sestra zasnoubená s jeho partnerem ve zločinu,"vysvětlil mu stručně Severus.
"To přece není důvod! Staly se už i podivnější věci,"mávl Harry rukou,"na pohlaví přece ve výsledku až tak nezáleží a láska nás občas nutí dělat i mnohem horší věci, než přebrat snoubenku svému nejlepšímu kamarádovi."
"Jak to myslíš, horší věci?"zaujalo to Severuse.
"No někteří lidé se kvůli lásce zabijí, nebo postřílí celou svoji rodinu a tak,"pokrčil Harry rameny.
"Ale opravdu je smrt to nejhorší, co se ti může stát? Není zrada někdy horší? Brumbál by jistě řekl, že by raději zemřel, než aby sledoval, jak jej někdo zrazuje. A já bych zase raději zemřel, než zradil někoho mi blízkého."
"Ok, s tímhle jsi celkem přesvědčivý,"přiznal mu Harry bod," ale s Remusem mě nepřesvědčíš. Jestli tu je kvůli někomu jinému, než kvůli tobě, je to kvůli tvé sestře."
"Vážně tě nenapadá nikdo jiný, kdo se mi podobá?"pozdvihl Severus obočí a začal ho vplétat do posledního, zdrcujícího argumentu.
"Tvoje máma? Ale ta přece zemřela, nebo ne?"krčil Harry obočí.
"Někdo jiný,"pobídl ho Severus.
"Neříkej mi, že máš někde tady potomka!"vytřeštil Harry oči,"sakra vždycky se mi zdálo, že je ti Parkinsonová hrozně podobná."
"Rád bych tě upozornil na to, že slečna Parkinsonová je také dívka, tudíž mimo okruh Lupinova zájmu a ne, není to moje dcera. Naštěstí."
"Tak o kom to mluvíš?"nechápal stále Harry.
"O tobě, ty pitomečku!"odfrkl si Severus,"podívej se na sebe do zrcadla. Máš stejně dlouhé a tmavé vlasy jako já, jsi jen o několik palců nižší, máš podobně vypracovanou postavu, kouříš, vyznáš se v lektvarech, máš ostrý jazyk a nenecháš si nic líbit. Lupin musí mít pocit, že se ocitl v ráji."
"Já?"vyprskl Harry smíchy,"Severusi! Jak tě takový nesmysl mohl vůbec napadnout? Vždyť Remus byl kamarád mého táty, beru jej jako strýčka, nebo tak něco. No vážně, vždyť je starý!"
"Tím starý myslíš přesně o dva měsíce mladší než já?"pozdvihl Severus obočí.
"Tak jsem to ne-..."Harry se zarazil,"to ale znamená že máš narozeniny v lednu, nemám pravdu?"