Profesore, pozor Potter

13. Tetování

"Něčeho jsem si dneska všiml,"vychrlil Harry jen co se za ním zavřely dveře kabinetu profesora lektvarů.

"Skutečně?"ušklíbl se Snape.

"Ano, skutečně,"odsekl Harry.

"A to?"

"Myslím, že moje magie nějak nefunguje."

"Vysvětlete to,"zvážněl Snape.

"Dneska jsme na Obraně proti černé magii opakovali praktickou ukázku odstranění bubáka a-..."

Snape ho rychle přerušil:"Řekněte mi, že tam nebyl Longbottom."

"Byl,"ušklíbl se Harry,"ale můžete být v klidu. Tentokrát vás změnil jen na piráta."

"No výborně,"odfrkl si Snape a opřel se do svého křesla. Harry si konečně bez pozvání přitáhl židli, posadil se a pokračoval:"Abych se vrátil k té magii. Když jsem byl na řadě, vyletěl na mě mozkomor-... no co se tak díváte, každý máme něco-... a já ho chtěl změnit na takové to dětské strašidlo z prostěradla. Tak jsem zakouzlil Riddikulus, jenomže se nic nestalo, ten mozkomor se jenom nasral a nebýt Alexy, je ze mě mrkvová šťáva."

Snape se zamračil a chvíli beze slova přemýšlel:"Myslím, že bych možná věděl, čím to je,"řekl pak zamyšleně a vydal se ke své knihovně. Přejížděl prsty po hřbetech knih, dokud nenalezl jednu maličkou, očividně starou a zanedbanou knihu. Opatrně ji otevřel a chvíli v ní se zamračeným pohledem listoval. Pak se seberal a i s knihou se vrátil do svého křesla.

"Tady to je,"řekl zamračeně a přisunul knihu k Harrymu. Ten ji opatrně vzal, snažíc se aby se její křehké listy nerozpadly a ponořil se do krátkého texu, který byl v knize vytisknut.

Nerovnováha magie

V celém údobí dějin čárů a kouzel se nalezlo pouze několik málo čarodějů, kteří byli schopni ovládat dva nebo více druhů magie. Tito obdaření, vyjímeční čarodějové za svoje schopnosti vděčí jen a pouze přesné vyrovnanosti magií v jejich nitru.
Mnohem častějším případem je obdařený kouzelník, jehož magie nežijí v symbióze. To má za výsledek naprostou neschopnost ventilovat svoji magii navenek. Z takto narozených mágů se tedy stávají takzvaní motáci.

"Motáci?"zděsil se Harry,"znamená to tedy to, co si myslím, že to znamená?"

"Co si myslíte že to znamená?"

"Znamená to snad, že naše magie jsou v nerovnováze a my tedy přijdeme, nebo už jsme přišli o veškerou svoji moc?"

"To je velmi pravděpodobné,"kývl zachmuřeně, avšak bez náznaku zděšení Snape.

"Ale my už svoji magii používali, podívejte, já ji používám i teď!"řekl rychle Harry a pomocí kouzla Lumos osvítil celou místnost.

"Domnívám se, že se magie pomalu ale jistě vytrácí,"řekl Snape a spolu s Harrym sledoval, jak jeho Lumos mžiká, blikotá a nakonec se úplně ztrácí.

"Jak můžete být tak klidný,"zašeptal zděšeně a zároveň obdivně Harry. Najednou na toho muže hleděl novýma očima (v jeho případě doslova). On sám neměl daleko k zhroucení, život bez magie si prostě neuměl představit. A Snape? Ten Snape, který magii zná a používá víceméně celý život? Ten si jen tak klidně sedí a tváří se, jako by se nic nedělo. To přece není možné, ani on nemůže být tak chladný. Ledaže-... ledaže by měl nějaký plán.

"Máte plán, že ano?"ujišťoval se rychle.

"Dokonce několik,"řekl klidně Snape,"jenomže se obávám, že ani jeden z nich není tak úplně proveditelný."

"Cože?"zděsil se zase Harry,"takže vlastně nemáte plán?"

"Co kdyby jste se uklidnil a chvíli zkusil přemýšlet sám, Pottere?"utrhl se na něj Snape a konečně tak dal najevo nějakou tu nervozitu. Harry sebou trhl, ale pak se poslušně uklidnil a pokusil se na něco přijít. Upřímě, nemyslel si, že by zrovna on mohl na něco přijít. Ne, on se přece v plánech nemohl měřit se Severusem Snapeem, který byl inteligentní, protřilý, vyznal se v Černé magii, skoro celý život na paži nosil Znamení Zla a-...

"Musím do knihovny,"vykřikl najednou Harry a vystřelil ze svého místa,"uvidíme se zítra."

S těmito slovy vyběhl z kabinetu a rozběhl se do nebelvírské společenské místnosti. Vběhl do svého pokoje, vyhrabal z kufru svůj neviditelný plášť a opět se rozběhl do knihovny. Lépe řečeno - do Oddělení s omezeným přístupem.

---

"Mohl byste mi vysvětlit, co to včera mělo znamenat?"zasyčel na něj Snape se zaklapnutím dveří. Harry se jenom zářivě usmál, jako obvykle bez dovolení se posadil a řekl:"Mám to."

"Cože?"řekl překvapeně Severus. Potter přece nemohl přijít na nic, na co by on sám nepřišel, obzvlášť když si tím lámal hlavu celou noc. No, nebude dělat ukvapené závěry a vyslechne si jakýkoli idiotský nápad toho kluka.

"Myslím, že vím jak ustálit naše magie,"pokračoval nadšeně Harry,"jenom se vám to možná nebude líbit."

"Pokud to bude fungovat, jdu do všeho,"řekl zamračeně Snape,"ale domnívám se, že ať už jste vymyslel cokoli, nebude to fungovat. Já sám jsem včera prošel všechny možnosti."

"Na tohle jste určitě nemyslel,"řekl Harry s jistotou ,"a přitom je to tak jednoduché. Stačí jedno tetování."

"Tetování?"zopakoval Snape a pomalu se začínal chytat,"nemáte snad na mysli něco jako obdobu Znamení Zla?"

"Hm-... ano, v podstatě mám,"přikývl Harry a rychle pokračoval,"podle mě je to geniální. Pokud budeme mít stejné magické tetování, naše moc se ustálí na stejné hranici. Vy mi dáte váš přebytek černé magie a já vám zase svůj přebytek magie bílé."

"To by skutečně mohlo fungovat,"zamračil se Snape,"nebudu říkat, že jsem tím nějak nadšený, koneckonců jsem nikdy nestál o žádné další tetování, natož stejné jako máte vy, ale budiž. Přijďte za dva dny, do té doby vymyslím, jak to provést."

Harry si nervózně odkašlal:"Myslím, že to nebude třeba. Vlastně jsem včera tak trochu zašel do Oddělení s omezeným přístupem a našel jsem tam návod. A skutečně si myslím, že čím dříve to provedeme, tím lépe. Nikdy nevíte, jak dlouho nám zůstane alespoň základní magie."

"A vymyslel jste rovnou i vzhled toho tetování, ne?"řekl cynicky Snape.

"Jistě,"zamrkal Harry. Vlastně to bylo to nejmenší, co udělal. Stačily mu na to jen dvě hodiny dějin čar a kouzel.

"Skutečně?"řekl trochu zmateně Snape,"nikdy jste nebyl tak aktivní, co se stalo?"

"Kreslení mě baví,"přiznal s úsměvem Harry a položil na stůl nějaký kus pergamenu. Na pergamenu bylo několika tahy vyveden jakýsi ornament.

"Co přesně to má symbolizovat?"zeptal se překvapeně Severus. Přepůlený trojúhelník s kolečkem mu opravdu nic neříkal.

Harry vzal pergamen do rukou a jal se vysvětlovat:"Ten trojúhelník značí výměnu našich schopností, kolečko výměnu očí a ta čára hůlku, neboli výměnu naší magie. Ale hlavně se mi líbilo, jak to vypadá."

"Dobře,"souhlasil Snape. Proč taky ne? Symbol byl ucházející a on sám rozhodně nic vymýšlet nebude,"kam to chcete vytetovat?"

Harry se pousmál:"To je to, co nevím. Já byl úplně nejraději an ruku, jenomže toho by si lidé všimli a dotěrné otázky, to je to oč nestojím. Takže někam pod oblečení. Jenomže tetování musíme mít oba na stejném kousku těla a já si upřímě nedovedu představit, jak vás tetuju třeba na břicho."

Pro Merlina, ten kluk se už zase červená. Směšné, opravdu. Severus se rzhodl nad Harrym slitovat a řekl:"A co lopatka? Ta by vám vyhovovala?"

"Vidíte,"rozzářil se Harry,"na záda jsem ani nepomyslel. To je výborný nápad."

"Tak tedy do toho,"ušklíbl se Snape a vydal se pro inkoust.