Profesore, pozor Potter

30. Dětino

Pojď dovnitř,"řekl temně Severus, je co ho spatřil před svými komnatami. Harry si trošku odkašlal a řekl:"Nejsem si úplně jistý, jestli se zvlánu postavit."

Severus zakroutil hlavou, popdal jej za pas a opatrně jej přemístil do obývacího pokoje. Posadil ho na sedačku a zabručel:"Ne, že mi zakrvácíš potahy."

"Ty o tom víš?"řekl překvapeně Harry.

"Ptáš se, jestli jsem si všiml, že tě Malfoy několikrát dost odporně neverbálně proklel? Ano, všiml. Vlastně některé ty kletby jsem kdysi naučil jeho otce."

"To ti teda děkuju,"zašklebil se bolestně Harry.

"Ty raději mlč. Cos to tam proboha předváděl?"syčel na něj Severus a tahal ze skříňky základní lektvary.

"Už nechci bojovat a obzvlášť ne s tebou,"vysvětloval rychle Harry.

"Proč bys měl bojovat se mnou? Mohl si vyzvat kteréhokoli profesora,"upozornil ho Severus na zjevný fakt.

"Jenomže všichni očekávali, že si vyberu tebe,"vysvětloval dál Harry,"je to logické. Mohl bych se ti pomstít za všechno cos mi kdy udělal. Bez urážky."

"V pořádku, neuráží mě to,"zabručel Severus a došel až k němu,"sundej si hábit."

Harry si poslušně sundal svrchní díl oblečení a Severus mu podal mast na popálenou ruku. Harry ji vzal do zdravé levé ruky a pokusil se s ní mast zároveň nabrat. Nešlo to moc dobře.

"Mohl bys mi to ještě na chvíli podržet?"požádal proto Severuse, který lahvičku ihned převzal a sledoval, jak si Harry natírá zápěstí. Když skončil, lahvičku zašpuntoval a podal mu Zacelovač ran.

"Ten vtírej jenom do jizev, pozor na zdravou pokožku,"upozornil ho rychle.

"Nemohl bys mi to natřít?"poprosil ho Harry,"bojím se, že levou rukou se tak docela netrefím."

"Jistě,"přikývl Severus a převzal zpátky nádobku. Nabral trochu masti a začal Harrymu potírat jizvu na levém zápěstí. Ještě dva milimetry a všude by bylo mnohem víc krve.

"Takže koho si Malfoy vybral?"zeptal se po chvíli ticha Harry a sledoval pracujícího Severuse.

"Mě, kupodivu,"řekl Severus.

"Tebe?"divil se Harry,"vždyť jsi jeho nejoblíbenější profesor."

"Na to taky spoléhá,"vysvětloval Severus,"sundej si košili, natřu ti záda. Spoléhá se na to, že proti svému oblíbenému studentu nepůjdu moc tvrdě."

"A půjdeš?"zajímalo Harryho.

"Nech se překvapit,"mlžil Severus,"a nevrť se pořád! Jak ti to tam mám natřít, když se pořád hemžíš?"

"Tak promiň, jsem prostě lechtivý na zádech,"zabrumlal Harry a na povel se otočil čelem. Severus se k němu sehnul a začal mu natírat břicho. Harry musel uznat, že mast zabírá. Buď ona, a nebo Severusovy studené prsty dokázaly schladit jeho rozpálenou kůži.

"Dobil tě pěkně, jsi samá modřina,"konstatoval Severus a nedodal další věc, kterou se mu podařilo vypozorovat. A to fakt, že po několika málo měsících běhání se z Harryho Pottera stal vskutku dobře stavěný mladý muž.

"Tu ránu na stehně zvládneš sám, předpokládám,"řekl nakonec a podal mu mast. Harry se překvapeně zadíval na svá zahalená stehna.

"Jak o ní víš?"divil se.

"Já ten souboj sledoval, víš?"vysvětlil mu trochu arogantně Severus. Nedodal už, že si nemohl nevšimnout toho, jak se uprostřed souboje chytil za nohu a zaskučel. Vlastně měl v tu chvíli chuť vstát a Malfoyovi jednu pořádnou ubalit.

Harry si opatrně stáhl kalhoty a začal se věnovat ráně na noze. Byla hluboká, nejspíš nejhlubší ze všech.

"Nechceš to raději zacelit?"nabídl mu Severus,"zavolám madame Pomfre-"

"Opovaž se!"přerušil ho rozhodně Harry,"jestli zavoláš Pomfreyku, něco ti udělám než se sem dostane a ty tam budeš muset taky! Vážně, Severusi, víš jak nesnáším ošetřovnu."

"Tak dobře, ale na kolej tě takhle nepustím,"trval na svém Severus,"ta rána by se třikrát otevřela dřív než bys došel do svého pokoje. Budeš spát tady."

"Ron a Hermiona mě budou postrádat,"nadhodil Harry, kterému se ten nápad vlastně docela pozdával. Nechtělo se mu čelit výslechům a výčitkám od nebelvírských.

"Řekneš jim, žes byl na ošetřovně,"navrhl Severus,"kdyby nevěřili, můžeš jim ukázat ty šrámy."

"Tak dobře, ale nespím na gauči!"podmiňoval si rychle mladík,"Ty by mým zádům určitě neprospělo..."

"Postel je dost velká pro nás pro oba,"pokrčil rameny Severus,"tedy jestli dokážeš udržet ruce na své půlce."

Harry se chtěl v první chvíli začervenat, ale pak si vzpoměl na své předsevzetí a klidně řekl:"To si nejsem jistý. Víš... ta tvoje páska je tak zatraceně sexy!"

Severus pozdvihl obočí:"To co jste právě řekl, pane Pottere je skoro na doučování. A věřte mi, že bych vás nešetřil. Nechal bych vás pořádně přeleštit všechny mé kotlíky."

Harry se začal smát:"Severusi! Tohle už bylo vážně nechutné..."

"Dítě,"odfrkl si Severus a vstal z pohovky. Zašel do ložnice a vrátil se s nějakou látkou v ruce. Hodil ji Harrymu a ten s překvapením zjistil, že je to pyžamo v jeho velikosti.

"Na co to máš?"divil se.

"To je pro případ, že by někdo tvé velikosti plánoval neočekávaně spát v mé posteli a neměl s sebou své spací oblečení,"poučoval ho Severus a pak neochotně dodal:"Přeměnil jsem to, poté cos tu naposledy spal. To sis vážně nemohl ani sundat boty? Měl jsem tam bílé povlečení."

Harry zvrátil oči v sloup a natáhl si pyžamové kalhoty a tričko. Severus dokázal tak strašně prudit.

"Večeřel jsi?"zeptal se pak starší muž.

"Kdy bych to stihl?"odpověděl otázkou ten mladší a přikývl na nabídku lehké večeře. Severus přešel ke krbu a poručil skřítkům, aby jim přinesli malou večeři. Harry měl sice docela velký hlad, ale rozhodl se, že je lepší malé jídlo než žádné. A žádné jídlo by nedostal, kdyby se pokoušel si něco vymrčovat, tím si byl jistý.

Severus ho poslal do postele jako prvního, nejspíš se chtěl vyhnout trapnému polehávání a mluvení před spaním. I tak se Harrymu zdálo, že něco takového by se prostě nestalo. Natáhl se na pravou stranu postele a snažil se najít takovou polohu, která by nevadila jeho zraněním.

A polohu hledal ještě když došel Severus. Rychle na něj spod oka mrknul a konečně zjistil, v čem muž spí. Příjemně ho překvapil. Spal v obyčejném, čistě bílém froté pyžamu, tak jako půlka populace. Ne že by ho tipoval na sametové trenky.

"Nespíš,"konstatoval Severus jen co si lehnul.

"Nespím,"souhlasil Harry.

"Tak spi,"přikázal mu Severus.

"Tak dobře,"zamumlal Harry a dál se snažil najít správnou polohu.

"Musíš se pořád vrtět?"sykl po chvíli Severus.

"Promiň, cože? Už jsem spal..."dělal ospalého Harry.

"Puberťáku..."zakroutil Severus hlavou.

"Senilo,"vrátil mu to těžkým hlasem Harry.

"Dětino..."

"Náfuko..."