Profesore, pozor Potter

28. Samuel

Restaurace se jmenovala U vřesoviště a to i přestože nikde ve vzdálenosti dvaceti mil žádný vřes nerostl. To Harry věděl více než jistě, cestou k městu měl příležitost si jeho okolí dopodrobna prohlédnout.

I přes podivný název, pocházející zřejmě z nějakého místního folklóru vypadala vevnitř dosti solidně. Pravda, byla to spíše hospoda než restaurace, s dřevěnými lavicemi a se vším, co k tomu patří, ale měli tam hned čtyři meníčka.

Zabrali si pro sebe pětimístný stůl a objednali si oběd. Harry si klidně natáhl nohy a čekal, až mu přinesou pití. Nemluvili - ne že by nebylo o čem, ale prostě se jim nechtělo. Spolupráce a přátelství mezi nimi už dospělo do toho okamžiku, kdy není potřeba ujišťovat se o vzájemném porozumění slovy.

Přesto Harry nakonec porušil mlčení:"Co po jídle?"

"Nevím, já už své mám,"pokrčil Severus rameny.

"Vážně? Ale vždyť jsi kupoval jen ty cigarety. To jsi sem letěl jen kvůli nim?"divil se Harry.

"Ne, nakoupil jsem před tím, než jsi konečně došel před ten kostel,"vysvětlil mu muž a přijal svoji limonádu. Harry se usmál na servírku a vzal si od ní svůj nápoj.

"To je nefér!"zaprotestoval, jen odešla,"takhle nevím, co sis kupoval."

"A nemyslíš že to je ten důvod, proč jsem to tak zařídil?"pozdvihl Severus jedno obočí.

"Vždyť já přece vůbec nemyslím,"připomenul mu vesele Harry. Zařekl se, že dneska jej z nálady nic nevyvede, dokonce ani Severus - tajnůstkář.

Servírka se vrátila, tentokrát i s jídlem. Harry si vzal svůj talíř a koukl, jak to vypadá. No žádná sláva, ale k jídlu to nejspíš bude. Vlastně jej dost překvapovalo, že Severus nevybral nějakou dražší restauraci, tipoval by jej na zhýčkaný jazýček.

Podíval se na jeho jídlo. Byl na záchodě, když si Severus objednával a neslyšel jeho objednávku. Proto jej docela překvapilo, že si muž objednal palačinky.

"Máš rád sladké?"zeptal se pobaveně.

"Občas,"přikývl Severus.

"Občas dokážeš vážně překvapit,"řekl zamyšleně Harry,"chápej - cigarety, sladké - to k tobě vůbec nejde. Naopak alkohol - vždycky jsem si tě představoval jak opravuješ práce se skleničkou kvalitního koňaku v ruce. A překvapení, ty nepiješ!"

"Jak to víš?"divil se Severus,"já se o tom někdy zmiňoval?"

"Ne, to ne,"zavrtěl Harry hlavou,"ale Sirius to říkal, vzpomínáš? Tehdy v létě, když - když se objevila Alex." Původně chtěl říct když ti umřela máma, ale nevěděl, jestli se s tím Severus už úplně vyrovnal.

"Jistě, Black a jeho předpotopní urážky,"vzpomněl si už i Severus.

"Měl by sis na něj zvykat,"upozornil ho Harry,"možná že brzy budete rodina."

"Jak to myslíš?"nechápal Severus.

"Copak sis nevšiml, jak to mezi ním a Alex jiskří?"divil se Harry,"myslel jsem, že toho by si všiml i slepý."

"Black a má sestra?"opakoval pohrdavě Severus,"tak to tě můžu rovnou ujistit, že nic takového nikdy nebylo a nebude. Alex velmi dobře ví co je Black zač a má rozum."

"Ona ví, co je zač pro tebe,"připomenul mu Harry,"ale ty nevíš, co je zač pro ni. Myslím, že si na něj - stejně jako na Remuse - opravila názor. Vsadím se, že do Vánoc budou spolu."

"Sázka? Vážně,"zaujalo to Severuse,"tak dobrá. Pokud se dají do Vánoc dohromady ostříhám se dohola. Všude."

"Tak to ne,"zavrtěl Harry hlavou,"myslím, že bych se na tebe pak nemohl dívat. Ten kdo prohraje sní krabičku cigaret."

"A to ti připadá rozumější?"odfrkl si Severus,"nevím, jestli je dobrý nápad, zabít se před tím, než stiheš dodělat školu."

"Tak co navrhuješ?"řekl klidně Harry.

"Ten z nás, který prohraje - tedy ty - bude týden říkat tomu druhému pane."

"Tak dobře, s tím nemám problém, i kdybych prohrál. Říkal jsem ti pane šest let,"ušklíbl se Harry a gratuloval si. Tohle prostě nemůže prohrát.

Zapích vidličku do jídla a konečně ochutnal. Po několika soustech mohl spravedlivě prohlásit, že nejlepší na tom byla ta zeleninová příloha. Maso se nedalo jíst, to už by byla lepší ta krabička cigaret.

"Severusi?"ozvalo se překvapeně ode dveří,"co tady děláš?" Harry se ohlédl za tím hlasem a spatřil muže, jehož tvář jako by byla vytesaná z kamene. Měl krátké hnědé - místy prošedivělé - vlasy, hranatou bradu a postavu, na které bylo poznat, že se začíná pomaličku zakulacovat. Mohlo mu být asi padesát, oblečen byl do podivné zbroje - jako by vypadl z minulého století, nejspíš nějaký LARPista nebo dřevárník - a kožených šortek. Na nohou měl obnošené boty a v koutku úst se mu houpala zapálená cigareta. Vypadal, jako by nejméně tři dny nespal a stejně dlouho se neholil. Nebylo na něm nic hezkého.

Ale i tak ho Harry shledal fascinujícím. Něco na něm prostě bylo. Možná ten výraz v jeho očích, jež dával najevo, že když se pro něco rozhodne, už nikdy toho nenechá, nebo ta hrdost, se kterou se ve své směšné zbroji tyčil v konvenční hospodě a snášel všechny pohledy.

"Same,"pozdravil jej jemným pokývnutím hlavy Severus a naznačil mu, ať si přisedne:"Vidím, že mniši historie pro tebe opět mají práci v - jiné - zemi."

"No ano,"přikývl muž,"už mě zase sebrali uprostřed vojenské přehlídky - ne že bych si stěžoval - a hodili mě do jiného vesmíru."

"Co dělá žena?"zeptal se ze zdvořilosti Severus.

"To co vždycky,"mávl Sam rukou,"stará se o juniora, krmí draky a podobně. Nemůžu si stěžovat. A co ty? Vidím, že už sis konečně našel náhradu." Pokývl hlavou směrem k Harrymu, který je celou dobu zvědavě pozoroval.

"Ale to - "začal Severus rychle, ale byl přerušen:"Uklidni se Severusi! Víš, že mi nemusíš nic vysvětlovat. Ale překvapuješ mě. Myslel jsem, že máš raději starší."

"Harry, těší mě,"přerušil je konečně Harry a natáhl k muži ruku.

Sam ji přijal a řekl:"Sam, taky mě těší. Je na tebe hodný? Dávej si pozor, občas je k neutahání."

"Samueli!"zavrčel Severus,"Harry je můj student."

"Hm..."přejel je muž pohledem:"Jistěže je. No nic, vypadá to, že už jsem tu přebytečný. Půjdu, než mě přeměníš v žábu." Zvedl se a stejně záhadně jako se objevil taky zmizel.

"Co to mělo být?"divil se Harry,"co to bylo zač?"

"To byl můj bývalý milenec,"řekl klidně Severus a Harry vykulil oči:"Ty jsi gay?"

"Očividně,"odfrkl si Severus,"ne že by ti do toho něco bylo."

"To je den,"kroutil Harry hlavou,"nejdřív si mě spletou s tvým synem, pak s milencem. Co to bude příště? Spletou si mě s tvým otcem (ano, tak trochu odkaz na Enormě podivné :-D) ?"

"Netuším, vše je možné,"řekl Severus klidně, rád, že změnili téma a navrhl:"Co kdybychom šli do Městské galerie? Myslím, že trocha kultury by ti neuškodila."

"Když myslíš,"podvolil se Harry a dojedl poslední sousto svého oběda. Za ty peníze to rozhodně nestálo. Tedy až na tu zajímavou informaci o Severusově orientaci a bývalém milenci. Na tom chlapovi mu něco nesedělo, jako by ani nebyl z tohoto světa.

Poznámka autorky:

Všimli jste si toho, že Harry na Severuse ani trochu nežárlí? To proto, že k němu zatím vůbec nic necítí. Tedy ano, cítí, ale nic, co by se dalo nazvat přitažlivostí, nebo láskou. Zatím je pro něj Severus spíše kamarád. Ale Severus už začíná pomalu ale jistě měknout. Že by ho tak okouzlilo Harryho nové lektvarové umění. Každopádně se snažím naznačit, že jim to ještě chvíli potrvá.

A druhá věc. Přiznejte se, kolika z vás došlo, že postava Sama byla prachsprostě okopírována z knih Terryho Pratchetta? Ano, tenhle Sam je starý dobrý Elánius Kamenná tvář. Bohužel jsem neměla příležitost pohrát si s jeho charakterem, už nikdy se neobjeví, ale i tak jsem si ho prostě nemohla odpustit. Vždycky jsem si myslela, že se k Sevovi hrozně hodí.