Profesore, pozor Potter

79 Kouzelné formule

"Moc se omlouvám, paní profesorko, profesor Snape se mnou probíral mé výsledky v lektvarech,"zamumlal rychle Harry a posadil se do své lavice. Na tohle mu Mcgonnagalová nemohla nic říct, protože Severus je autorita.
"Co děláme?" zašeptal směrem k Ronovi jen co dosedl.
"Opakujeme si Aquamenti,"zašeptal mu kamarád. Harrymu teprve teď došlo, že je na Kouzelných formulích a ne na Přeměňování. Profesorka Mcgonnagalová byla očividně vybrána jako suplující profesor, dokud se nenajde náhrada za zesnulého profesora Kratiknota, kterého oplakala půlka školy, zejména pak jeho havraspárští studenti.
"Aquamenti,"křikla Hermiona a naplnila svoji skleničku vodou:"Profesorka říkala, že od příští hodiny už budeme mít nového profesora." Dokonce ani ona nedodržovala striktní ticho, jež bylo vyžadováno po studentech v hodinách Minervy Mcgonnagalové, protože byla zvyklá na mírně neformální průběh Kouzelných formulí.
"Říkala, kdo to bude?"zajímalo hned Harryho.
"Ne, neříkala, ale tipuju někoho z řádu,"pokrčila kamarádka rameny,"kdes vlastně byl? Tohle už je podruhé, co ses tenhle týden opozdil."
"Ale já se vážně bavil se Severusem,"bránil se hned horlivě Harry,"přiznávám, že o známkách naše konverzace úplně nebyla, ale i tak. Jo a mám novinku!"
"Jakou?"pobídl ho nedočkavě Ron a uši mu zrudly v očekávání.
"Brzy bude v řádu mimino,"zazubil se Harry vesele a užíval si Hermionino překvapené vypísknutí. Ron kupodivu jen trochu zezelenal.
"Co je?"zajímalo Harryho.
"Neříkej, že je mamka zase v tom,"zaúpěl druhý nejmladší Weasley zoufale.
"Neboj,"vyprskl Harry,"tvoje mamka s tím nemá nic společného. Mluvím o Siriovi a Alex, čekají malou holčičku. A budou se brát, to víte?"
"Ne, to nám nikdo neřekl,"vyjekla Hermiona,"nám nikdy nikdo nic neřekne."
"Tak to prr,"ohradil se Harry,"já vám přece říkám skoro všechno."
"Skoro?"chytil se toho Ron,"co jsi nám zatajil, svěř se?"
"No tak třeba vám neříkám, když se mi chce na záchod,"zazubil se v odpověď Harry.
"Vraťme se k té svatbě,"přerušila je nedočkavě Hermiona, která byla v některých ohledech zcela normální děvče,"kdy svatba proběhne, kdo jim půjde za svědka, co na to říká Snape a mají už družičky?"
"Svatba bude v prosinci,"pustil se s povzdechem do odpovídání Harry,"za svědka jdu já, protože Remus nemůže, Severus se může zbláznit nadšením, samozřejmě, obzvlášť jeho budoucí neteř v něm vyvolává libé pocity a myslím, že ty a Ginny budete ještě o družičkování požádány."
"Takže budou mít holčičku?"vykulila Hermiona oči,"a kdy se má narodit? Pokud už vědí pohlaví, tak v druhém měsíci nebude."
"To tedy ne, to mrně se má narodit v únoru,"informoval je Harry.
"Pane Pottere, hodláte taky naplnit svoji skleničku vodou, nebo budete jen naprázdno otevírat ústa?"optala se jich suše Mcgonnagalová.
"Omlouvám se,"zamumlal Harry a naplnil svoji skleničku nejčistější minerální vodou. Ne, že by si toho profesorka všimla.
---
"Tušil jsem, že tě tady najdu,"usmál se Harry a posadil se na skalku,"dlouho jsme tu nebyli, že? Myslím na cigaretu, běhat chodím pořád."
"Příliš sis zvykl na to, že můžeš kouřit u mě v bytě,"pokrčil Severus rameny a dál se věnoval své cigaretě.
"Víš na co jsem přišel v létě v Zobí?"řekl zamyšleně Harry,"zjistil jsem tam, že kdykoli si zapálím, připomene mi to tebe. Jako bys byl najednou blíž. Je to divné?"
"Je,"ujistil ho vážně Severus,"a o to divnější je, že já měl občas stejný pocit. To je ale dost smutné, být propojeni pomocí smotku tabáku, jehož inhalací si zaděláváme na rakovinu plic a jazyka."
"Jako bychom se něčeho takového mohli dožít,"zasmál se hořce Harry,"ty ještě možná, koneckonců kouříš od školy a věk na rakovinu už máš. Ale já umřu dřív, než mě rakovina navštíví."
"Zase o tolik starší nejsem,"odfrkl si Severus,"tedy alespoň v to doufám. A neumře ani jeden z nás. Alespoň ne v tomto desetiletí. Myslím, že jediný, kdo odejde z tohoto světa je Voldemort. O ničem jiném ani neuvažuj."
"Jenomže co po tom?"zajímalo Harryho,"co když ho vážně porazíme? Nějak si neodkážu svůj život bez Pána Zla představit."
"Pak si najdeš nějakého mladého, perspektivního milence, koupíš si s ním domek někde daleko od všech kouzelníků i mudlů, pořídíte si štěně a budete spolu až do smrti. Do bolestivé smrti zapříčiněné rakovinou plic, při které si na mě možná vzpomeneš."
"To všechno udělám,"přikývl Harry,"ale ne s nějakým pitomým mladíkem. Tak nějak jsem v poslední době zjistil, že jsem na starší, tmavovlasé, bledé, nevrlé parchanty a těch moc není. Takže se budu muset spokojit s tebou."
"Se mnou?"zeptal se Severus,"to asi nepůjde."
"Proč by ne?"zajímalo už trochu zaraženého Harryho. Nepřehnal to? Severus nebyl zrovna ten usedlý typ, možná ho teď trochu vyděsil.
"Já a štěně?"ušklíbl se profesor,"to asi nepůjde. To by k nám nemohla přijít žádná návštěva."
"Myslím, že tvoje neteře a synovci budou ze štěněte nadšení,"ušklíbl se Harry a elegantně mu tak navrátil rýpnutí.
"Ještě mi to připomínej,"odfrkl si Severus a náruživě potáhl. Harry jej sledoval a na moment, malý momentíček mu blesklo hlavou, že Severus bude dobrý asi nejen v kouření cigaret. Pokud kouří i jiné věci stejně náruživě...
"Stejně si myslím, že se někde v koutku duše na to prtě těšíš,"oznámil mu Harry.
"Idealizuješ s mě,"upozornil ho Severus,"děti nesnáším."
Harry mu rychle vklouzl rukou do dlaně a prohlásil:"To tedy nevím. Jak je pak možné, že jsi vydržel celý rok v mé společnosti?"
Severus se na něj vážně podíval a řekl:"Ty nejsi dítě, ať už ti tvůj kmotr tvrdí co chce. Jsi dospělý muž a jako takového tě beru."
"Děkuju,"stiskl Harry pevněji Severusovu ruku a dokouřil svoji cigaretu.
"Poletíme?"zeptal se do ticha Severus,"mám ještě nějaké povinnosti. Musím opravit spoustu prací a sehnat ještě nějaké suroviny pro zítřejší výuku."
"Sehnat kde?"zajímalo hned Harryho.
"V Zapovězeném lese,"přiznal neochotně Severus,"nejspíš se chceš přidat, že?"
"Můžu?"rozzářil se hned Harry.
"Jistě že, alespoň to budu mít rychleji hotové,"kývl souhlasně hlavou Severus,"ale upozorňuju tě, že to není taková zábava, jak si nejspíš myslíš. Vlastně je to dost nuda."
"V Zapovězeném lese nemůže být nikdy nuda,"prohlásil zapáleně Harry,"vždycky když jsem tam byl se něco zvrtlo."
"Tak to potěš koště."
Whampi´s note:
Tak mě napadlo, že jsem ještě nevysvětlila, proč jsem pořád házela narážky na to, že Alex něco tuší a pak ji nenechala kluky odhalit. Je to prosté, ráda s vámi manipuluju, vážení. Já vím, jsem potvora, ale když mě tak strašně baví ty komentáře, ve kterých se pisatel pouští do spekulací, které vyplývají z příběhu. Vždycky si v duchu představím to rozčarování z toho, že to dotyčný neuhodl i když to bylo tak jasné a tetelím se blahem. Ale jinak vás mám děsně ráda, lepší čtenáře jsem si ani přát nemohla. Pápá. :-D