Profesore, pozor Potter

21 Blábolivý dryák

Harry souhlasně kývl hlavou a pustil se do práce. Při krájení vlčích očí cítil, jak něco uvnitř něj zpívá a pochopil slova o kráse bublajícího kotlíku, kterými je kdysi Severus přivítal na první hodině lektvarů. Na lektvarech, když jste jim skutečně rozuměli, bylo něco mnohem víc magického než kupříkladu na Přeměňování.

"Mimochodem, jak chceš dále vysvětlovat mé zdejší pobyty?" zeptal se v klidnější fázi přípravy,"obávám se, že na tříměsíční každodenní trest by mi neskočil ani Ron."

"Hm, a v poslední době nejspíš ani na doučování z lektvarů,"řekl zadumaně Severus a Harry vytřeštil oči. Byla to vážně pochvala? Copak se svět přestal točit?

"Chtělo by to, abych udělal něco tak vážného, abych dostal další trest,"řekl do přemýšlivého ticha,"možná bych ti mohl odsekávat, nebo tak něco."

"To nebude stačit,"zavrtěl Severus hlavou,"za odsekávání ti ani já nemůžu napařit dostatečně dlouhý trest. To chce něco jiného."

"Ale co?"zamyslel se znovu Harry,"mohl bych zranit někoho ze Zmijozelu, ale do toho se mi nechce."

"Nemůžu dovolit, abys s mým vědomím ubližoval ostatním studentům, ale mohl bys zranit mě,"navrhl klidně Severus,"náhodou a nijak vážně. Jen tak, abych se mohl pořádně naštvat a dát ti zatraceně dlouhý trest za ohrožování mého života."

"To neudělám!"zaprotestoval Harry,"nechci ti ubližovat."

"Nemluvíme tu o lámání nosu,"odsekl Snape,"jenom něco mírného. Hodíš něco po Malfoyovi a náhodou trefíš mě. Tak něco."

"To tedy neudělám,"dohadoval se Harry,"nic takového po mě nechtěj. Nemůžu nikomu bezdůvodně ubližovat!"

"Tak co kdybych ti dal důvod?"zavrčel Severus a poodstoupil od svého kotlíku. Oba dávno zapomněli na to, že na něčem pracují a to se jim teď mělo pěkně vymstít. Harry to spatřil jako první.

"Severusi, kotlík!"vykřikl a vrhl se na zem. Snape se ohlédl a to se mu stalo osudným. Zasáhl ho letos už druhý výbuch kotlíku, tentokráte alespoň se správným obsahem.

Harry se zvedl z podlahy a setřel si z ruky kus lektvaru. Celá laboratoř byla poprskaná mazlavým obsahem kotlíku, ale nejvíc toho rozhodně schytal Severus. Harry si povzdechl. V lektvaru nebyla žádná chyba, tím si byl jistý, takže Severus jistě není zraněný. Na druhou stranu jej čeká pět hodin ponižujícího blábolení.

"Míval jsem plyšovou myš, byla oranžová a měla moc hezké drápky,"spustil hned Severus a snažil se zesebe setřepat kousky mazlavého bahýnka,"a taky jsem měl psa, ale táta ho zabil a snědl. Fuj, to je břečka. Babička mi vždycky říkala, že mám nosit čisté spodní prádlo a že mi nesluší ponožkové podvazky. Cognito, ergo sum. Myslím, takže jdem."

Muž drmolil a Harry rychle uvažoval nad tím co dělat. Pět hodin tohoto nevydrží ani on, ani Severus, ale samotného jej také nechat nemůže. To je jako by ho nechal na mol opilého uprostřed dálnice. Měl by to nějak zastavit, jenomže nikdo nepovažoval Blábolivý dryák za tak důležitý, aby k němu vymýšlel i protijed.

Už to má! Může mu dát lehčí verzi Uspávacího lektvaru. Zabírá sice později, ale zase nevyvolá v kombinaci s Blábolivým dryákem zvracení, jako by to udělala normální verze. Tak bude Severus klidně spát a bude mít - blábolivé sny?

"Pozvracel jsem se, když mě vyslýchali mozkovoři,"brumlal Severus klidně a jen slabý odlesk v jeho očích dával najevo, že si uvědomuje co se děje a že je z toho značně znechucený,"nebo to byli vozkomoři?"