Profesore, pozor Potter

41 Čočky

Tentokrát s věnováním: Drahé Slisli, které se nejspíš náhodou podařilo úplně mi zničit pointu :-P

"Cože?"vylítl Harry,"a to jako říkáš jen tak? Dokážeš mi vrátit moje oko aniž by to ohrozilo naše propojení?"

"To ne,"brzdil ho Severus,"ale napadlo mě, jak to udělat, abychom byli schopní existovat i bez té hloupé pásky, která mi dost kazí reputaci."

"Aha,"pochopil Harry,"a jak to chceš udělat?"

"Řešení je kupodivu docela prosté,"ušklíbl se Severus,"napadlo mě to, když jsem se stavoval do města pro nějaké zásoby."

"Aha, takže pro cigarety,"usmál se vesele Harry.

"Jak už jsem říkal, zaletěl jsem si pro něco do města,"pokračoval klidně Severus,"a procházel jsem kolem optiky. No a v tom mě to napadlo.Mudlové pro zabarvení očí používají takzvané kontaktní čočky. Je to taková -..."

"Já vím, co jsou to kontaktní čočky,"přerušil ho Harry,"vyrůstal jsem mezi mudly, pamatuješ? Každopádně sehnal jsi je?"

"Ano... byl trochu problém s tebou, protože mudlové mají ještě pořád trošku problém s hnědým okem. Myslím, že jenom speciální čočky dokáží změnit hnědou barvu na nějakou světlejší."

"Takže?"popohnal ho netrpělivý Harry.

"Nechal jsem tu speciální čočku objednat a včera jsem pro ni zaletěl." Na důkaz svých slov Severus mávl rukou a přivolal dvě malé krabičky.

"Ty mi taky nic neřekneš,"zavrtěl Harry hlavou,"mohl jsem letět s tebou."

"Nechtěl jsem tě pokoušet, protože se mnou by jsi stejně nemohl, ne uprostřed týdne. Těžko bys našel nějakou použitelnou výmluvu."

"To je pravda,"uznal Harry a zvědavě otevřel obal od čočky,"zkusíme to? A jaké vlastně jsou?"

"Jak to myslíš, jaké jsou?"nechápal Severus.

"Jednodenní, dvoutýdení, měsíční, vyndávací, nevyndávací,"vyjmenoval mu Harry.

"Ta žena mi řekla, že ji můžu nosit měsíc a po nasazení ji už nemusím vyndávat,"pokrčil rameny Severus,"takže to budou měsíční nevyndavací, že?"

"No asi ano,"kývl Harry a vzal do ruky zeleně zbarvenou čočku,"neuvidím přes to ale zeleně?"

"Taky jsem se ptal,"kývl hlavou Severus,"a prý ne. Měl bys vidět stejně."

Harry přešel k zrcadlu a zhluboka se nadechl. Věděl, jak se čočky nasazují, často pozoroval strýce Vernona, který je nosil, aby vypadal před klienty mladší. Sundal si z oka pásku, chvíli zíral na to tak známé, ale přece ne jeho oko a pak se pokusil do něj vložit čočku.

Nebylo to tak jednoduché jak to vypadalo, ale s tím počítal. Zkoušel to pořád a pořád dokola, až do chvíle, kdy se mu čočka konečně usadila v oku. Chvíli jenom stál a utíral si slzy tekoucí z podrážděného oka a pak se na sebe konečně podíval.

Tak! A má zase obě oči zelené. Zblízka si všimnul, že Severus netrefil úplně jeho barvu, oko s čočkou bylo tmavší, ale ten rozdíl byl natolik nepatrný, že se nebál odhalení. Otočil se na Severuse a schytal pochvalné pokývnutí hlavou.

Pak se Severus natáhl ke své čočce, nechal ji dolevitovat k oku a bez jediného mrknutí nebo cuknutí ji nechal vletět do oka.

"Páni, jak jsi to udělal?"divil se Harry.

"Kouzelníci také používají čočky,"informoval ho Severus,"akorát že u nás čočky neslouží jako dioptrická pomůcka, ale jako chránič oka. Například když pracuješ s nějakým jiskřivým lektvarem, s kouzlem které využívá jisker a podobně."

"A proč jsi mi neřekl, že to jde tak snadno?"odfrkl si Harry.

"Byla zábava tě pozorovat,"pokrčil Severus rameny a podíval se na sebe do zrcadla.

"Není to tak špatné, co myslíš?"mrkl na něj Harry.

"Já nevím,"mračil se trošku Severus,"budeš se asi dost divit, ale já jsem si na to tvoje oko docela zvykl. A na tu pásku."

"Neříkal jsi před momentem, že díky tomu strácíš autoritu?"zdvihl Harry obočí.

"Však taky ano!"zdůraznil Severus.

"Jak jsi na to vlastně přišel?"zajímalo Harryho.

"Jak jak jsem na to přišel? To ty jsi mi to řekl!"nechápal Severus.

"Já?"vykulil Harry oči,"a na tom jsi byl jako kde? Já s tebou tvou autoritu nikdy neřešil, natož abych ti tvrdil, že ji strácíš."

"To máš pravdu, nikdy jsme nemluvili přímo o mé autoritě, ale před několika málo měsíci, tuším, že to bylo kolem svátku sv. Valentýna, jsme mluvili o obdivovatelkách. Prozradil jsi mi, že se tato nemilá móda mezi studentkami rozmáhá a mě nezbylo nic jiného než zakročit."

"Tím, že se zbavíš pásky přes oko?"odfrkl si Harry a rozhodl se ignorovat fakt, že Severus vlastně žádné fanynky nemá a nebo o nich alespoň neví,"tak to pro tebe mám novinku. Tohle docela jistě nezabere, vlastně takhle vypadáš mnohem líp."

"Nejde o to jak vypadám, Harry,"vysvětloval Severus,"jde o autoritu spojenou s mým obvyklým pohledem. S páskou jsem nebyl schopen zdaleka tak pronikavého pohledu jako bez ní."

"Tak o tomhle tom to celé bylo?"usmíval se Harry,"tys měl prostě strach, že přicházíš o jednu ze svých zbraní, co? Tak to se neboj, tvůj pohled byl dost děsivý i s ní."

"Jsi zase moc vtipný, Harry,"oznámil mu Severus a intonací dal jasně najevo, že se vlastně ani trochu nebaví.

"Já vím, máme to v rodině, pamatuješ?"zazubil se Harry, ale pak mu trochu ztuhl úsměv na rtech. Jeho táta byl pořád ještě trochu horké téma.

"Tak to máš pravdu,"přikývl kupodivu úplně klidný Severus,"tvoje máma byla dost vtipálek."

"Byla?"řekl trochu nejistě.

"Jistě,"přikývl Severus a na rty se mu vplížil jemný úsměšek,"ne že bych s ní přišel do kontaktu tak často, asi stejně jako ty se slečnou Parkinsonovou, ale podle toho co jsem viděl a slyšel musela být velmi vtipná."

"Povídej,"pobídl ho Harry a posadil se do křesla.

"Jednou, tuším že to bylo ve třetím ročníku po závěrečných zkouškách, si počkala na Protivu, který jí den před tím provedl jeden ze svých žertíků a obarvila ho na růžovo. Nesmazatelným zaklínadlem. A Protiva pak létal několik let růžový až do... až do chvíle, kdy zaklínadlo přestalo působit."

"Takže do dne její smrti,"řekl nebývale tichý a zamyšlený Harry.

"No, vidím, že sem tam dáváš ve škole i pozor, co?"prohodil trošku moc rychle Severus a pokusil se změnit téma:"Mimochodem ta čočka v tvém oku vypadá trochu tmavěji než to druhé oko, všiml sis toho?"

"Ano všiml,"přikývl Harry a rozhodl se jeho snahu změnit téma nesabotovat,"jsem totiž obecně dost všímavý, jak jsi před momentem velmi správně podotkl."

"A taky vůbec ne namyšlený,"odfrkl si Severus, protože se zdálo, že krize je zažehnána.

"Když nad tím zapřemýšlíš, pokud to tedy zvládneš, dojde ti, že nikdy dřív jsem namyšlený nebýval. Takže pokud je ze mě opravdu nafoukánek, je to tvoje a zase jenom tvoje vina. Prostě jsem to po tobě zdědil."

"Aha. Takže tohle teď bude tvoje výmluva, ano?"naježil se trochu Severus,"za všechno špatné v tobě vlastně můžu já a jenom já."

"A naopak,"doplnil ho klidně a nevzrušeně Harry,"za všechno špatné v tobě zase můžu já."

"Tak to už si ale hodně věříš,"odfrkl si Severus a poslal ho spát.