Profesore, pozor Potter

15 Cigaretová seance

Harry byl proti své vůli nadšený, a to hned z několika důvodů. Už jako mudla si přál tetování a teď ho má. A dokonce na místě, které mu velmi vyhovovalo. Díky tomu ani trochu nezáleželo na tom, že ho má jen proto, aby ustálil svoji magii, nezáleželo na tom, že ho má i Snape. Druhá věc, která ho uváděla do extáze bylo to, že jeho magie na tom byla opět skvěle. Vlastně lépe než kdykoli jindy.

Jediná věc, která jeho nadšení momentálně tlumila byla únava. Únava plynoucí z faktu, že ho Snape včera šest hodin nutil zkoušet všeliaká kouzla (nutno dodat, že sám je dělal taky) a teď musel zase obíhat hřiště. Prvních pět kol se ještě dalo vydržet, ale teď, když byl v půlce šestého cítil, že brzy odpadne. Zavřel oči, přitiskl ruce k tělu a soustředil se na to, aby dával správně nohu před nohu.

Uběhl asi deset kroků a zjistil, že jestli udělá ještě jeden krok, spadne a už nevstane. A přesto se k němu odhodlal. Klopýtavě zvedl nohu, šlápl přes špičku na zem a pak se do ní zabořil patou. A v tu chvíli jako by se něco zlomilo. Najednou zjistil, že může běžet dál. Nevěděl proč, nevěděl jak, ale běžel.

Běžel dál a dál, zcela instinktivně, protože se neodvažoval otevřít oči. Měl pocit, že kdyby se byl jen trochu rozhlédl po okolí, zjistil by to, co jeho mozek stále nějak nemohl přijmout, a to fakt, že je smrtelně unavený.

"Pottere!"ozvalo se mu z nenadání hlasitě v hlavě,"už běžíte šestnácté kolo, jestli poběžíte ještě jedno, zítra nevstanete z postele."

Harry otevřel oči a z pohledem vykuleným jako králík doběhl ke Snapeovi.

"Vy jste na mě mluvil telepaticky!"konstatoval udiveně.

"Zjistil jsem, že je to docela jednoduché, zkuste to,"řekl Snape, aniž by otevřel ústa. Zato Harry pusu otevřel, a to poměrně dost. Vlastně mu překvapením spadla čelist.

"Jak?"

"Prostě v duchu řekněte, co mi chcete sdělit a zaměřte na mě svoji pozornost."

Harry se soustředil:"Dobře." Pokusil se to říct, aniž by otevřel pusu a zvědavě sledoval Snapea. Muž zvedl koutky a pokývl hlavou. Nejvyšší poklona. Harry se vesele zazubil a Severusovy koutky opět povadly.

Řekl, a tentokrát už normálně, přes pusu:"Měl byste si více čistit zuby, Pottere."

"A vy byste měl pít méně kávy,"opáčil vesele Harry, kterého už něco takového rozhodně nemohlo urazit ani zneklidnit. Snape už byl prostě takový.

"Stejně je to paráda, co?"pokračoval pak."Myslím to, že můžeme dorozumívat pouze myšlenkami. To teď klidně můžeme mluvit před Brumbálem o čemkoli a on nás neuslyší."

"Poslední dobou od vás nějak moc slýchám slovíčko nás, Pottere. Zajímalo by mě, o čem byste se mnou rád mluvil a zároveň to chtěl tajit před Brumbálem. Nic mě nenapadá, ledaže by měl váš kmotr pravdu,"řekl potměšile Snape.

Harry se opět začervenal, což Severuse velmi pobavilo, a poslal mu vzdorovitý pohled:"Dobře víte, že mluvím o celé této záležitosti. Pokud vím, tajit to před Brumbálem byl váš nápad."

"Nemohu než souhlasit,"řekl Snape a pak zamyšleně dodal:"Což je ve vašem případě asi poprvé."

------

Harry začínal zjišťovat, že nakonec tento rok asi přece jenom zvládne i přes ta kvanta úkolů, jež mu byla přidělována. Způsobeno to bylo především díky tomu, že se mu vrátila jeho magie a že konečně pochopil využívání svých magických zdrojů na snižování únavy těla. Další věc, za kterou by měl poděkovat Snapeovi.