"Dárky Rone," oznámil ráno klidně Harry a připravil se na smršť, která se po tomhle oznámení rok co rok konala. Papír létající vzduchem, óchání nad dary a cupování hnědého, ručně pleteného svetru s písmenem er na hrudi. Ale tentokrát se Ron jenom převalil na záda a zamumlal:"To počká." Nic víc, řekl jen tohle a spal dál.
Harry se na něj zaraženě podíval. Že by tohle byl první příznak toho, že Ron konečně dospívá? Ani se nenadějí, a škola bude u konce. Pak se jeho nejlepší kamarád vezme s jeho nejlepší kamarádkou, postaví si dům a budou mít kupu rusovlasých dětí. Věděl, že to tak dopadne.
Ale co bude s ním? Najednou na něj padla podivná úzkost. Kde bude za dva roky on? Mrtvý? Honící Voldemorta jako ohař? Ať už bude kdekoli, zcela jistě to nebude s manželkou a dětmi. Pro takový život on stvořen nebyl, jakkoli po něm prahnul. V posledních měsících si to uvědomoval víc než kdy předtím.
Povzdechl si a potřásl hlavou. Takové myšlenky přece k vánocům nepatří. Měl by se radovat, že je kde je, že má dárky a především přátele, že není sám. Před několika málo lety neměl ani to.
Natáhl se po prvním balíčku a vytáhl z něj koženou pásku na oko, mnohem hezčí než tu, kterou měl dosud. Otočil darovací kartičku, aby zjistil, že ho podarovali Charlie s Billem a že je to z dračí kůže.
Dál vybalil Bertíkovy lentilky tisíckrát jinak (Ron), skleněné oko (Fred a George, samozřejmě), Playwizard (Ginny se očividně ještě nezbavila své obsese týkající se jeho sexuality), parfém, který se mění s každým použitím (Hermiona), klasického weasleyovic svetru a soupravy na údržbu hůlky od Siriuse s Remusem.
Seděl a pochybovačně sledoval poslední dárek. Byl zabalený v černém papíře, takže mohl být buď od Severuse, nebo od Voldemorta. Vsázel na Pána Zla, Severus mu přece nekoupil dárek, že ne?
Rozbalil papír a zjistil, že ne, nekoupil. Vyrobil. Vytáhl na světlo nádhernou stříbrnou sponu do vlasů ve tvaru velkého otevřeného oka, Symbolické A taky bylo docela divné, že si navzájem vyrobili dárky a ještě k tomu ze stříbra.
K dárku byla přibalena krátká kartička na které stálo:
Sepni si ty vlasy konečně, hrozně ti to lítá.
Severus
PS: Zbytek dárku máš u mě, pro případ, že bys měl za zády toho zrzka.Zbytek dárku? Copak tohle nebylo všechno? Co by mu muž chtěl ještě dávat?
Okamžitě sponu popadl a pokusil se sepnout si s ní vlasy. Podíval se na sebe do zrcadla a překvapeně si uvědomil, že to není vůbec špatné. Vlastně mu to i docela slušelo. Na místě se rozhodl, že ji bude nosit.
Podíval se na Rona, který ještě stále spal a rozhodl se, že za Severusem zajde hned. Teď ho alespoň nikdo nebude postrádat. Popadl svetr, jelikož hradem profukoval studený zimní vítr a vydal se rovnou do sklepení.
---
"To jsem si mohl myslet, pan Potter a jeho zvědavý čumák," ušklíbl se Severus, jen ho spatřil,"čekal jsem, že se přiženeš hned po půlnoci."
"Proč bych měl? Myslel jsem, že jdeme běhat," dělal blbého Harry," a taky jsem si říkal, že ti vysvětlím, o čem je můj dárek, protože jsi to nepochopil, co?"
Severus se na něj zadíval zpoza obočí:"Vážně si myslíš, že jsem nepochopil tvůj primitivní návod?"
"Tohle byla skoro pochvala,"usmál se vesele Harry," uznal jsi, že můj návod je pochopitelný."
ČTEŠ
Profesore, pozor Potter
FantasyPovoleno od Autorky. Na tento příběh si neberu žádná práva jen jsem smutná že už není zde na Wattpadu. Dlouhou dobu jsem ji hledala a když jsem ji našla nenechám si to jen pro sebe. Takže tady vám představuji "Profesore, pozor Potter". Tento příběh...