Profesore, pozor Potter

Kapitola 32 Dal bych si ještě rybu

Dal bych si ještě rybu

"Nitrobrana?" bylo první co Harry řekl, jen co slezl z koštěte a posadil se k Severusovi na skálu:"Zatraceně chytré. Zajímalo by mě co viděl."

"To nejhorší co mohl," odpověděl klidně starší muž a napřáhl k němu ruku s krabičkou cigaret. Harry si jednu vzal a pokračoval v rozhovoru:"A to je? Co jsi mu udělal? Promítl jsi mu jeho nejhorší vzpomínky?"

"Ne-" řekl temně Severus," promítl jsem mu moje nejhorší vzpomínky."

"Cože?" nechápal Harry.

"Setkání smrtijedů," dovysvětlil pohotově muž," ukázal jsem mu, co je ten jeho milovaný Temný Pán vlastně zač. Ten kluk neměl ani nejmenší představu o tom, jak to na setkáních chodí. Měl nějaké naivní představy, které ale nemohly být od skutečnosti dále. Mám vážně silný pocit, že teď už po Znamení Zla tolik prahnout nebude."

"Geniální," uznal Harry,"navíc tě za to Brumbál může leda tak pochválit. Nijak jsi mu neublížil a nejspíš se ti ještě podařilo otevřít mu oči."

Severus se pouze zatvářil samolibě, típl cigaretu a zamířil ke svému koštěti. Harry sledoval jak odlétá a začínal s těšit na večer.

---

"Vidím dobře?"vykulil Sirius oči místo pozdravu.

"Co?"Harry zase jednou dostal příležitost použít svoji oblíbenou frázi.

"Co to máš s vlasy? Ty sis je nechal prodloužit?"vypával se ho kmotr," hele, já vím, že obdivuješ můj styl, to ostatně každý, ale nemusíš to hnát do takových extrémů. Není zdravé někoho, i když jsem to já, příliš následovat."

"Mě vždycky rostly vlasy strašně rychle," vysvětloval Harry ignorujíc jeho šaškárny," teta se strýčkem mě každý týden posílali k holiči. Vlastně to asi byla jediná investice, kterou do mě kdy vložili. A promiň, ale vážně se nesnažím následovat tvůj styl." Dal si záležet na tom, aby slovo styl padlo včetně těch obřích úvozovek, do kterých bylo ohrazeno.

"Tak proč ta změna?"nedalo to staršímu muži stále spát,"měl jsem rád ten tvůj rozcuch. Připomínal jsi mi Jamese."

"Mě už ten rozcuch nebavil a říkal jsem si, že když budu mít dlouhé vlasy, třeba to slehne. A navíc jsem už byl unavený z toho, že mě pořád všichni srovnávají s tátou."

" Tak to sis ale moc nepomohl," řekl mu trošku zamyšleně Sirius.

"Jak to myslíš?" opět nechápal Harry.

"Teď už si tě sice nikdo nesplete s Jamesem, ale budou si tě motat s Lily. Teprve teď vidím, že jsi dost i po ní. Tvarem obličeje, nosem, bz brýlí… to mi připomíná… co to tvoje oko? Když jsem o té nehodě slyšel, myslel jsem, že se sem přemístím, najdu Snapea a nakopu mu zadek."

"Od koho ses o tom dozvěděl?"

"Od Alex, mimochodem díky," rozzářil se opět muž.

"Za co?" nechápal (opět) Harry.

"Že jsi mě dal dohromady z Alex,"upřesnil to Sirius,"já věděl, že se mi to jednoho dne vyplatí, jít ti za kmotra."

"Já že jsem tě dal dohromady s Alex?" divil se Harry,"jak jsi na to přišel?"

"Udělal jsi to a ani nevíš jak," smál se starší muž," po té nehodě za mnou poslali Alex, aby mi to řekla, nejspíš vytušili, že na ni moc ječet nebudu. No a já z toho byl tak nějak v háji, ona mě začala utěšovat a bylo to, no."

" Chci být u toho, až se Se- Snape dozví, že vás vlastně dal dohromady," skoro se přeřekl Harry.

"Neboj, myslím že ve správný čas a na správném místě…" šaškoval zase Sirius,"vytáhneme ho na Eiffelovku nebo na Empire State Building, zapálíme svíčky a pak mu to povíme. Ale teď vážně, Harry, zatím o tom nikdo neví, tak se moc nešiř, ok?"

"To je jasné," kývl Harry," no nic, měl bych se jít převléct na večeři, tak se uvidíme."

---

"To snad není pravda," brblal Ron přímo Harrymu do ucha,"jsou tady všichni, chápeš to, úplně všichni a my musíme sedět zrovna vedle Snapea. Jako by mi mamka nevěřila, že se budu chovat slušně."

"Rone, jsi si vědom toho, že jsi mi poprskal ucho vajíčkem?"odvětil mu konverzačně Harry a nahlas, tak aby o Severus jistě slyšel, dodal:"A Snapea za mě bodni vidličkou."

Severus nedal najevo, že by jejich hovor sledoval, pouze se naklonil, vzal dosud nepoužitou vidličku a prudce ji bodl do skopové pečeně. A pak ji pootočil. Harrymu se chtělo smát. Takhl to totiž bylo celý večer. Vždycky něco udělal a Severus mu to vrátil, samozřejmě tak, aby nikdo nepochopil o co jde.

- Chutná ti?- vyslal k muži první telepatickou zprávu toho večera.

- Ne.-

- A chceš moje? - provokoval ho Harry, který měl díky přátelům výbarnou náladu.

- Jistě, pojď sem a nabídni mi, - vyzval ho pohledem Severus. Byl si jistý, že to neudělá. Harry ale ani na vteřinu nezaváhal, popadl svůj talíř a se sebejistým úsměvem na tváři se vydal k němu.

"Kam jdeš?" divil se Ron.

"Chtěl bych kus támhleté ryby," vysvětlil mu to Harry a ukázal na lososa, trůnícího přímo před Severusem.

"Pardon, pardon, pane profesore," omlouval se (samozřejmě tak, aby to znělo drze) a natahoval se po jídle. 'Omylem' naklonil talíř a všechno svoje jídlo vysypal na Severusův poloprázdný talíř.

"Hups," vyklouzlo mu," to jsem ale nešika. Ale berte to pozitivně, alespoň už si nemusíte nabírat. Udělal jsem o za vás."

"Vypadněte, vy nešiko," zavrčel nerudně Severus a nechal talíř mávnutím hůlky zmizet. Pak se zvedl a opustil místnost.

- Proč sis to nenechal? Víš co mi to dalo práce? - vyslal za ním ještě Harry, ale odpovědi už se nedočkal. Stejně věděl, co by mu muž odpověděl. Bylo by to něco o tom, že si musí udržovat pověst.

"Tak co, jak se má Set?" otočil se hned na Remuse. Za celý večer se mu nepodařilo s ním mluvit.

"Rozešli jsme se," pokrčil muž rameny," neunesl jisté aspekty mého prokletí."

"To je mi líto," vyjádřil Harry soustrast.

"Není první a nejspíš ani poslední,"odmávl to předčasně zestárlý vlkodlak.

"Tak to je skara pravda, že není první," zachechtal se najednou Sirius," na toho si vzpomínám. To taky úplně nedopadlo, co?"

"O co jde?"zajímalo hned Rona.

"Och jistě, už se rozpomínám, kdo by to byl dneska řekl, že?" začínala se usmívat i Minerva a spolu s ní uvědomělá část stolu.

"O co sakra jde?" vztekal už se trošku Ron. Jak šlo o drby, nebyl k zastavení.

"To si povíme, až u toho Remus nebude,"mrkl na ně Sirius a schytal do oka bramborou.

"Au! Náměsíčníku! A pak kdo z nás se chová jako dítě, co?"

Harry se musel smát.