Profesore, pozor Potter

57 Dopisy

Třetího dne u Dursleyových se Harry rozhodl napsat do Bradavic. Tedy Severusovi. Nejprve si nebyl jistý, jestli to je dobrý nápad (koneckonců Pán Zla s oblibou odchytával sovy), ale pak se rozhodl, že s trochou šikovnosti to půjde skvěle. A tak popadl svůj oblíbený brk a kus pergamenu, který mu zbyl ze školního roku a pustil se do psaní.

Drahý Jacku,
jak se daří?Předpokládám, že dobře, nejspíš jsi dvacet čtyři hodin denně zavřený v laboratoři a vaříš. Bez mé neustálé přítomnosti se musíš cítit jako v ráji. Mrzí mě, že jsem musela odjet takhle narychlo, ale to víš, nemocná tetička nepočká.
Tady všechno probíhá v pořádku, dokonce se zdá, že strýčkovo mentální postižení, se kterým se potýkáme už od svatby (vzpomínáš na naše líbánky v Bangladéši?)se začíná zlepšovat. Myslím, že až je tentokrát opustím, bude to již napořád. Koneckonců pořád je tu má sestřenka Doris, ta se o své rodiče jistě postará (škoda, že je právě teď na boxerském klání, v její přítomnosti je tetička mnohem klidnější).
Vyřiď prosím mé pozdravy všem našim skřítkům (právě jsem si uvědomila, jak šťastni jsme, jestliže máme dostatek prostředků uživení několika skřítků) a dávej pozor na Alexe, tvůj bratr je schopný sníst neloupaný scvrklofík.
                                                                           Líbá tvá
                                                                                         Josephine

PS: Doufám, že dobře jíš, nerada bych se vrátila k manželovi o dvacet kilo lehčímu, už teď jsi jako hrábě.

Harry byl se svým dílem naprosto spokojený. Splňovalo všechny účely. Podařilo se mu tam vložit všechno, co chtěl Severusovi sdělit a zaobalit to jako starostlivý dopis manželky manželovi. Pochyboval, že by někoho napadlo, že dopis, který zmiňuje líbánky v Bangladéši by mohl být určen Severusi Snapeovi. A mělo to ještě jednu velkou výhodu. Severuse ten dopis jistě přivede do bodu varu, a to se taky počítá.

Podal pergamen Hedvice a řekl:"Tohle dones Severusovi, ano? Ale nenos to do Velké síně, v bradavickém útesu je puklina, kterou proletíš přímo k jeho komnatám."

Hedvika uraženě zahoukala, jako by se ho chtěla zeptat, jestli si vážně myslí, že neví jak doručit dopis a vyletěla otevřeným oknem ven do začínající noci. Harry se opřel o parapet a sledoval její odlet.

Pitomče,

druhý den převzal od Hedviky odpověď a hned se do ní začetl.

Copak ty si neumíš svůj dopis pojistit nezjistitelným pečetícím kouzlem, které jeho narušiteli zobrazí jen řadu blábolů a je nezrušitelné? Občas si tak říkám, co vás to vlastně Kratiknot učí (kromě levitování žab, to ve své učebně vídám až příliš často).

Mimochodem líbánky v Bangladéši? Promiň, ale myslím, že to si mě s někým pleteš. Pravda, v Bangaldéši jsem párkrát byl, ale vždy pouze pro drahé přísady do lektvarů. To mi připomíná ne - nevařím lektvary, toho mám dost během roku, jen trochu experimentuji s výbušnými tygřími bezoáry s východní provincie Sechuan. Zatím jsem zjistil, že opravdu třaskají.
To že je tvůj strýček postižený jsi snad věděl vždycky, ne? A to že od nich tentokrát odjedeš naposledy (což byla jediná zajímavá informace ve tvém dopisu) je to jediné a nejlepší co můžeš udělat.
Skřítky jsem nepozdravoval, Alex je na výletě s čoklem
a to je tak všechno, ne?
                                                                                                                 Líbá tvůj
                                                                                                                               Severus
PS: Zase tak podvyživený nejsem!