Souzeni (ereri)

4.KAPITOLA

Eren
Levi

2.DEN

Trochu jsem se zamračil, ale patřilo mi to.
,,Minulý rok jsme stavěly mohylu z kamení, chodíme se koupat..co myslíš že se dělá v potoku?" zabočil jsem po cestičce , která vedla z mírného kopce. ,,Tady opatrně, klouže to." pomalu jsem začal scházet nánosy jehličí a hlíny.

Na tu jeho otázku jsem neodpověděl a jen dával pozor abych neuklouznul.
Jenže mi to jako na schval podjelo a já letěl k zemi.... Tedy na Erena, který šel předemnou.
Skutáleli jsme se až dolů kde jsem nás zastavil já abychom se nekůtaleli dál, mohli by jsme si nějak víc ublížit.
Skláněl jsem se nad ním a Vydýchávál adrenalin způsobený pádem
,, promiň" zamumlal jsem a vstal.
,, sakra, teď jsem celý od bláta" snažil jsem si to aspoň nějak oklepat, ale tím jsem to ještě víc rozetřel.
,, ble"
Koukl jsem na Erena ,který se ještě válel na zemi, vypadl na tom stejně jako já.
Nabídl jsem mu ruku abych mu pomohl vstát.

Začal jsem se smát. Nevím co mě to popadlo, ale chechtal jsem se a nemohl přestat. Levi se na mě musel dívat jako na blázna, ale to mi bylo úplně jedno. Když jsem se jakž takž uklidnil, chytil jsem se jeho ruky a vytáhl se na nohy. Na to jak byl malý, měl sílu. Jenže oba dva jsme byli špinaví a ruce nám klouzaly, moc dlouho jsem se na nohách neudržel a málem spadl zase já na Leviho. Pohotově jsem se se chytil větve, a Leviho přitáhl k sobě.
Najednou se objevil u mě v náručí, o to hůř, já jsem ho tam držel. Do nosu mi vnikla zase ta vůně, radši jsem hlavu odvrátil na bok.
,,Opatrně to sejdi." pomalu a křečovitě jsem ho pustil. ,,Já půjdu až po tobě." sledoval jsem jeho zablácenou postavu, abych měl jistotu že dojde dolů v pořádku. Jen co jsem se ubezpečil, začal jsem slézat i já.
Tohle bylo pěkně nebezpečné, a ne jen z toho důvodu, že by jeden z nás mohl spadnout.

,, jasně " odpověděl jsem mu a pokračoval v cestě.
Museli jsme tam vypadat jak nějací šašci.
Po chvilce jsme došli až k zmíněnému potoku.
Vypadal hezky a celkem i čistě.
,, bože....cesta sem je hrozně nebezpečná" řekl jsem jen tak do vzduchu a došel až k potoku, kleknul jsem si a ruku vložil do vody.... Zázrakem nebyla voda moc studená. Ďábelský jsem se usmál. Vstal jsem a rozešel se směr Eren.,,vypadáš hrozně" přešel jsem až k němu.
,, a smrdíš" dodám po chvilce.
Rychlostí světla ho popadnu a přehodim si ho přes rameno jako pytel brambor.
,, když ti nevadí déšť, potok by měl být taky v pohodě "
Vydal jsem se i s ním směr vodu.

,,Pusť mě ty skřete!" zavřeštěl jsem a začal sebou mlít. Jenže ten parchant mě držel pevně. ,,Nevím kdo mi zasmradil spacák! A v noci ses ke mě tisknul, a teď ti smrdím?" To poslední byla trochu podpásovka, ale pravda. Celý zbytek noci jsem byl schoulený, kdykoliv připraven ho od sebe odkopnout.
Ne že by mi voda vadila. Vadilo mi to, že mě jen tak popadnul. Začal jsem být v rozpacích, chvíli se choval jako arogantní kreten, a za chvíli mě bral do náručí.
,,Blbečku.." zamručel jsem.

,, nestěžuj si, nevim kdo mi ten spacák půjčil. Nemáš si zvát do stanu cizí chlapy.... Pff a pak se divíš že se na tebe lepí." oplatil jsem mu to a trochu ho provokoval.
Došel jsem až k vodě a hodil ho tam.,, to máš za toho blbečka a skřeta"
Zavrčel jsem na něj.,, příšero" dodal jsem a musel jsem se mu začít smát jak vtipně vypadal když se vynořil z vody.

Začal jsem vidět rudě. Vstal jsem a chytil ho z tričko.
,,Nevím kdo se chová jak debil hned od prvního dne. Bylo mi tě líto, jasný? I teď jsem ti chtěl pomoct. Ale víš co?" strčil jsem do něj až spadnul a začal se ráchat ve vodě. ,,Od teď jsi v tom sám."
Dostal jsem se až na břeh a sundal si tričko abych ho mohl nějak vyždímat. Slunce naštěstí začalo hřát, tak jsem si ho jen přehodil přes ramena. Kalhoty mi uschnou pak.
Bylo mi líto, že mi to udělal. Měl jsem ho za blbečka už od začátku, očividně jsem se nemýlil. Otočil jsem se k odchodu, když byl tak skvělý a úžasný, cestu snad najde sám.
,,Musím jít pomoct Mikase." zamručel jsem na jeho adresu.