23.KAPITOLA

292 17 10
                                    

Levi
Eren

5.DEN 3.DEN DĚTI

,, k čemu potřebuješ světlo?" Uchechtl jsem se a slezl z pařezu... Jaktože mě viděl? Sebral jsem ho ze země, a koukl po sklenici, která se lesklá protože na ní svítil měsíc, a pak po batrce v jeho rukou.
,, neudělal jsis nic?" celkem jsem se bál, protože to nebyl zrovna hezký pád. Donesl jsem ho na mou deku a sedl si k němu.,, dej, podívám se" natáhl jsem ruku, aby mi mohl předat baterku.,, jinak... Psal jsem Erwinovi že se zdržíme... Teda pokud máš ještě zájem a nejsi unavený" zavrněl jsem nakonec. Erwin to bral v pohodě, aspoň jsem věděl že nás nepůjdou hledat, a že tu jsme momentálně úplně sami.

,,Jsem v pořádku. Tenhle les znám nazpaměť." usmál jsem se, ale uvnitř mě to vřelo. Dal jsem bokem sklenici a přiblížil se k němu. ,,Jak to jinak šlo? Nebál ses příšer?"
Sledoval jsem ho jak zručně spravuje baterku. Když se rozsvítila a osvětlila jeho tvář, zatleskal jsem mu.
,,Pravý zálesák. A to světlo..rád bych tě viděl." zavrněl jsem a políbil ho.

Byl jsem rád že mu nic není.,, myslím že jsem se bál víc jak ty děti, ale teď jsem v bezpečí ne?"
Chvíli jsem si hrál s baterkou a když se rozsvítila celý šťastný jsem ji položil vedle na deku,, jistě" zabručím a chytnu ho za boky, vyzvedl jsem si ho na sebe tak, že na mně seděl obkročmo.
Konečně jsem se nemusel krotit. Byli jsme tady sami a Erwin by nikoho neposlal nás jít hledat.
Polibek jsem prohloubil a vedl ho, Skoumal jsem jeho ústa.

Nechal jsem se. Udával mi směr, udával mi cestu. Odpojil jsem se jen proto, abych se mohl vrhnout na jeho krk.
Aniž bych si to uvědomil, víc jsem se k němu natisknul, jako by se mi měl roztéct v dlaních. Trochu jsem se prohnul na jeho klíně a vrátil se k jeho rtům. Byly tak sladké a měkké, nemohl jsem se nabažit. Chtěl jsem víc.

Zmučeně jsem vydechl když se na mě pohl.,, Erene... " šeptnu do polibku. Rukama jsem pomalu putoval pod jeho oblečení, mapoval jsem jeho tělo, každičky záhyb. Dlaněmi jsem doputoval  až k jeho hrudi, vyhrnul jsem mu mikinu i s tryčkem a odpojil se z polibku.
Rty jsem se přisál na jednu jeho bradavku a tu druhou jsem dráždíl  prsty.
Líbilo se mi jak na tyhle mé dotyky reagoval. Bylo to poprvé kdy jsem zašel takhle daleko od doby co jsem ho prvně políbil... A měl jsem v plánu zajít ještě dál.

Tiše jsem zasténal, jen co se mě dotknul. Skoro jako by věděl, kde mám ty nejcitlivější místa. Ale on měl taky slabiny. Trochu jsem se nazdveznul, a dosednul na něj.
Prsty jsem mu zaryl do zad, postupovala mnou touha a já nutně potřeboval, aby věděl jak se mi to líbí.
,,Levi.." vydechnul jsem a pohnul se. Problém z jezera se začal vracet, ale ani on nezůstával chladným.
Chytil jsem lem jeho mikiny a přetáhl mu ji přes hlavu. Najednou tu bylo až moc horko, oblečení začalo být zbytečné.

Tiše jsem vzdychl když na mě dosedl. Začínal jsem mít problém...mé jméno vyslovene jim mnou projelo jako nějaký šíp. Zablesklo se mi v očích. Opět jsem si přivlastnil jeho rty a rukama jel níž až k jeho zadku, který jsem lehce zmáčknul. Pak jsem ale vklouzl pod látku, prstem jsem přejel po jeho vstupu. Asi bych ho měl nejdřív připravit.
Bylo by nebezpečné jen tak do něj přirazit,nechci mu ublížit.
Vytáhl jsem jednu ruku z pod látky a dva prsty jsem přiložil k jeho rtům.,, nasliň je" zamumlal jsem.

Popravdě jsem nevěděl co dělat, sex s mužem jsem ještě neměl. Otevřel jsem pusu, nechal si jeho prsty položit na jazyk. Sklopil jsem pohled, připadal jsem si potupně, ale nahromadil jsem sliny a nanesl je na jeho prsty.
Už jen z toho, co dělal, mi došlo, že tohle nebude žádný něžný sex.
Sliny houstnou, když je člověk vzrušený. Mohl jsem to potvrdit, Leviho prsty byly propojené tenkými vlhkými nitkami.

Souzeni (ereri)Kde žijí příběhy. Začni objevovat