Souzeni (ereri)

20.KAPITOLA

Eren
Levi

5.DEN. 3.DEN DĚTI

Sledoval jsem ho, jak jde přede mnou a baví se s dětmi. Ten pohled mě hřál u srdce, vypadal tak šťastný.
,,Hange? Mohla by jsi mi prosím pomoct? Ráda bych s dětmi něco zkusila." Mikasa trochu přidala do kroku, tak aby stála vedle další vedoucí. Chvíli si něco šeptaly, ale pak se Hange otočila a mrkla na nás. V očích jí zase rejdil ten plamínek, který nevěstil nic dobrého.
Levi a já jsme šli úplně poslední, abychom uzavřeli skupinu a naháňeli zatoulané děti. Přiblížil jsem se k němu, a lehce se otřel hřbetem dlaně o tu jeho.
,,Tak dohazovač jo?"

Tak nějak jsem se dostal s Erenem až nakonec... Loudavé děti šly pár metrů před náma.
Projela mnou husina když se Eren lehce dotkl mé ruky... Nevěděl jsem jestli to bylo schválně nebo ne, každopádně jsem ho chytl malíčkem za malíček. Vypadalo to nenápadně.,, jo jo, dokonce jsem tak dobrý dohazovač, že jsem sobě dohodil tu nejnádhernější osobu pod sluncem." provokativně jsem se se ušklíbl.,, kam vlastně jdem? Slyšel jsem něco o jezeru ale zbytek nevím" zeptám se ho už pak normálně.

Spokojeně jsem se usmál a zamručel.
,,K jezeru kousek dál od tábora. Smočíme se, a půjdeme zpátky. Pak na chvíli zmizím. Počkej..něco tady máš." zastavil jsem se. Jelikož mě držel, jeho kroky taky ustaly. Zkontroloval jsem zda se děti nedívají, a když trochu zmizely z dohledu, políbil jsem ho. Byla to jen rychlá pusa, žádné mazlení.
,,Tak. Mnohem lepší."

Spokojeně jsem zabručel když mi věnoval pusu a následně se zas rozešel.,, zmizíš? Kam?" zvědavě jsem na něj kouknul.
Zajmalo mě to... Chtěl bych o něm vědět úplně všechno, ikdyž je to nemožné.... Nechci se chovat jak nějaký majetnický blázen,ikdyž to už vlastně jsem.

,,Přece na stezku." zasmál jsem se. ,,Vždyť jsme se o tom bavili na poradě." jeho zájem byl milý, ne jako jeho první den tady.
,,A pak tam dojdeš ty, a budeš hrát pařez. Na to se těším." začal jsem se smát, a rychle uhnul, kdyby náhodou chtěl něco zkusit.

K velkému jezeru jsme přišli za nějakou tu chvíli, první děti se už začaly hrnout do vody. Nabídl jsem se jako dobrovolník abych vlezl za nimi, a ukecal i Leviho. Voda byla příjemně chladivá, ale i tak nedokázala zchladit mé tělo. Jen co jsem spatřil svého společníka bez trička, pocity ze včerejšího večera se vrátily. Nemohl jsem se od něj odtrhnout. Ještě štěstí že voda nebyla průhledná, jinak bych měl asi co vysvětlovat.
Soustřeď se na děti. Ne na něj. JENOM NE NA NĚJ!

Nespokojeně jsem si sundal tričko a jenom v kraťasech kráčel k vodě. Stačilo mi do toho dát jen špičku nohy a odmítl jsem tam vlézt.,, jak v tom můžeš vydržet? Vždyť je to studěnější než ten potok! " po těle mi naskočila husina.
,, nehraj cíťu" Haru po mě cákne vodu a já měl pocit že asi umřu.
,, jsi mrtvý" zavrčím na něj a opatrně vlezu do vody za nima. Hned skočim po Haru, kterého zvednu do výšky odhodim ho do hlubší vody. Hned co to uvidí další děti, musí ke mně připlavat, a taky provokovat abych je popadl a hodil.
U toho se chechtaly jaká to je sranda.
,, Leviii! Hoď i Erena" zavolá na mě nějaká menší holčička z Erenova týmu.
Ďábelský se usměju a místo toho abych šel směrem k Erenovi, šel jsem k ní. Chytl jí a jenom lehce ji hodil, hned jak se vynořila začala se smát.
Mě už ale upoutal jiný člověk.... Ušklíbnu se na Erena a mířím si to k němu. Všiml jsem si že je nějaký zamlklý... Něco se mu stalo? Na dně může být klidně nějaké sklo nebo ostré kamení. Mohl se pořezat.
,, musíme do vody nalákat Hange.... Abychom ji mohli utopit.... Jinak, jsi v pořádku? " narážel jsem na to co jsem říkal včera a taky jsem se o něj bál.

,,J-jasně." trochu jsem od něj poodstoupil. Nebylo by dobré kdyby zjistil, co se mnou dělá. Alespoň ne teď.
,,Však jí řekni, půjde ráda." sklopil jsem pohled. ,,Já tu ještě chvíli zůstanu."
Koukl jsem se přes jeho rameno - děti si našly další zábavu,  začaly po sobě cáchat vodu. Nikdo si nás moc nevšímal, ale nechtěl jsem podstupovat jakékoliv riziko.
,,Měl by jsi jít za dětmi, přijdu za chvíli." špitnul jsem a podíval se mu do očí. Doufal jsem že mi bude rozumět, a vzdálí se. Jeho přítomnost mému problému moc nepomáhala, ještě když byl tak blízko.

Nadzvedl jsem jedno obočí a otočil se směrem kde byli děti.,, uhm jasně... " zamumlám, ale místo toho abych šel dál od něj, víc jsem se přiblížil a líbnul ho na líčko.
Otočil jsem se k němu zády,, rád bych ti pomohl s tím problémem, ale musím utopit jednu nadevše otravnou bytost." chvíli mi trvalo než jsem pochopil.... Ale co ho mohlo vzrušit? Mě už bez trička párkrát viděl.
Začal mě užírat divný pocit, ale ten jsem hned zahnal, protože jsem zahlédl Hange jak si to šráduje do vody.
Hned jsem k ní připlaval a ponořil ji halvu do vody... Samozdřejmě jsem ji doopravdy nechtěl utopit, dalšího mrtvého nepotřebuji na seznamu.
Když jsme se pořádně vyblbli vylezli jsme ven.
Já jsem popošel dál, za malinký kopeček si lehnout, krásně na mě svítilo sluníčko... Nešlo sem vidět, úplně jsem se od nich odříznul.
Zavřel jsem oči a spokojeně vydechl, bylo mi příjemně, jen mi tady chyběl Eren.

Myslel jsem že shořím, když se přiblížil. Jenže naštěstí šel pryč. Jakmile jsem ho měl z dohledu, bylo mnohem jednodušší na něj přestat myslet v tomhle smyslu, a mohl jsem se zase začít věnovat dětem. Za nějakou tu chvíli jsme vylezli z vody a jen si užívali sluníčka. Jenže Levi nikde nebyl. Ať jsem se po něm díval jak jsem  chtěl, nemohl jsem ho najít.
Omluvil jsme se Mikase že ji zase nechávám samotnou a šel se rozhlédnout kousek po okolí, jestli ho nenajdu. Mohl se někde ztratit, přeci jen neznal tyhle lesy.
Ale nikde nebyl.
Štěstí pro mě, alespoň jsem mohl utřidit myšlenky.

Slyšel jsem kroky... Vykukl jsem a spatřil Erenovy záda,někam odcházel.,, samá zima" zamumlám na něj. Byla to taková nápověda..když něco hledáš. Vždycky mě štvalo když ostatní říkali přihořívá a já stále nenašel to co jsem chtěl najít.
,, ikdyž... Nevadilo by mi kdyby jsi zůstal takhle, mám krásný výhled" chechtal jsem se a neslušně koukal na jeho dokonalé pozadí.

,,Hej!" otočil jsem se, když jsem zaslechnul jeho smích. ,,Tady se schováváš. Skřeti zalézají do děr?" ušklíbnul jsem se, ale nešel jsem blíž. Co kdyby se mi stalo to stejné co v jezeře, jak bych mu to měl vysvětlit? Netvořili jsme ani pár, natož abych se mu svěřoval co se mnou dělá.
Už jen ten polibek a jeho dotek ve mě vyvolal něco, co jsem neznal. A rozhodně by nebylo dobré, aby to vyšlo jen tak na povrch.
,,Co to meleš o zimě? Já jsem myslel že přitahuješ teplo."

,, pojď sem" usmál jsem se na něj,, nebo se bojíš?" vyzývavě jsem na něj koukal.
Pak jsem ale pozvedl jedno obočí.,, tákže přiznáváš že tě přitahují, když říkáš že přitahují teplo... A ty moc krásně hřeješ" ušklíbl jsem se.

Haleluja!vydala jsem další kapitolu.