Souzeni (ereri)

31.KAPITOLA

Tohle už je 31 kapitola? Wow.... Děkuji vám za všechny hlasy i komenty. Vždy nám to pozvedné náladu. <3

Eren
Levi

6.DEN 4. DEN. DĚTI

Zachvíli už se ozývala hudba, přišel ke mě Eren a nasadil mi svíticí náramky. Pousmál jsem se ,, děkuji, počkej tady chvilku" odběhl jsem Hange čmajznout dva svítící náramky které jsem spojil dohromady a tím vytvořil větší kruh.
Došel jsem zpátky k Erenovi a nasadil mu to na hlavu jako korunu.,, klaním se vaší kráse princi" uklonil jsem se.
,,Levi.... Pojď tančit " houkne na mě malá Ketrin a začne mě táhnout do středu hluku.
Rychle jsem ještě popadl Erenovi ruku, tákže jsme skončili mezi dětskáma společně.
Upřímně...si nejsem moc jistý...vždyť ani neumím tančit.

Začal jsem se se smíchem hýbat do rytmu, vrtěl boky a blbnul s dětmi. Náramky i koruna od Leviho mi skákaly po těle, byl jsem červený a rozehřátý, ale šťastný.
Chytil jsem holčičku co mě tahala za tričko, za ruce, a začal s ní tančit. Blbli jsme spolu, smáli se, dělali kraviny. Pár kluků se snažilo zaujmout holky a předváděli se před nimi. Občas jsem do nějakého strčil a ukázal mu zvednuté palce.
Na pár hitovek jsem i zpíval se zbytkem, než jsem začal lehce chrapět, což vůbec nesedělo s mým roztomilým vzhledem.

Jen jsem se lehce pohyboval do rytmu který jsem absolutně neslyšel. Jsem jak kus dřeva. Neumím tančit. Bylo to úplně něco jiného než hrát na kytaru.
Nakonec jsem si povzdychl a šel si sednout na jeden ze stolu v rohu srubu. Sledoval jsem jak si to Eren užívá... Celý šťastný tam hopská jak malé dítě.
Občas jsem zpíval nějaké známé písničky ale jinak nic.,, co ty tady?"
Sedne si ke mě Erwin.,, moc dobře víš že neumím tančit.... Akorát bych se ztrapnil" oznámím mu.
,, pff... Tak to jsme dva.. Pamatuješ jak jsme byli před prázdninami v tom baru? Bylo nám oboum trapně, protože jsme neuměli tančit a Hange tam pomalu tančila kolem týče. " zasměje se Erwin a mě tak připomene něco na co jsem chtěl zapomenout.
Hange nás tam nakonec oba pěkně strapnila proto jsme zakázali čtyřočce alkohol.

Všiml jsem si že Levi sedí, a nijak se neúčastní. Přišel jsem až k němu, beze slova ho vytáhl na nohy a dotáhl ho až na parket.
,,Chytni se mě." zašeptal jsem a položil jeho ruce na mé boky. Začal jsem se pomalu hýbat, vedl jsem ho. Líbnul jsem ho lehce na rty, a začal dělat drobné krůčky.
,,Je to tanec. Milostný tanec. Poslouchej své tělo, své touhy." zašeptal jsem mu do ucha a ještě víc ho objal.

,, Erene... Nemyslím si že je to dobrý nápad... Jsem jak poleno" zamumlám ale ruce z jeho těla nesundávam. Snažil jsem se mu nepošlapat nohy,nešlo mi to.,, můžu být zamilovaný jak chci, ale prostě tančit nedokážu" Povzdychnu si a ruce z něj Sundám. Nechci mu kazit zábavu tím že neumím tančit.
Pohled hodím po Erwinovi, ten si ale jenom odfrkne a houkne na Hange ať tam dá něco pomalejšího.
,, dívky a chlapci, najděte si svoji drahou polovičku protože si teď dáme oddechovku" oznámí Hange a pustí nějakou extra pomalou píseň.
Starší děti si našli někoho do páru a menší tančili v obětí klidně čtyři.

,,Promiň, nechám tě." trochu zklamaně jsem se usmál a sundal z něj své ruce. Zamilovaný? Co se tady děje? Jsou ty city vzájemné? Chtěl jsem ještě něco říct, ale hned co jsem Leviho pustil, u mě byly starší holky a prosily mě, jestli s nimi nepůjdu. Nejspíš to bylo jen proto, protože chtěly aby kluci žárlili.
Šel jsem s nimi. Nechtěl jsem ho do ničeho nutit, ale i tak mě to mrzelo. Zahlédl jsem Mikasu jak sedí u stolu a kontroluje dění. Došel jsem k ní a komicky se ukonil.
,,Smím prosit?" chvíli se na mě dívala ale pak kývla a nechala se vtáhnout do víru tance.
,,Promiň." špitnul jsem. Bylo mi jasné, že ví o čem mluvím víc se ke mě přitiskla a já ji objal.
,,To je dobrý. Hlavně buď šťastný."
Líbnul jsem ji do vlasů, byla to skoro moje sestra. Společně jsme tančili dokud písnička neskončila, ale pak jsem ji pozval na další.

Bylo mi to líto... Nejspíš jsem ho sklamal.... Ale já prostě tančit neumim.
Hned jak jsem ho viděl s tou obludou jsem začal žárlit.
,, půjdu na vzduch" zamumlám celkem zdeptaně Erwinovi a pak odejdu.
Sednu si do tmy ven před srub na schody a podívám se na nebe...vzpomínám co mi vyprávěl Eren o souhvězdí. Nedokážu je bez něj na té obloze najít.
,, též tě opustila tvá spřízněná duše?" leknutím nadskičím.
Vedle mě se oběví stejně zdeptaný Haru, sedne si vedle mě.
,, ne, neumím tančit....asi jsem ho sklamal" zamumlám.,, tak to máš ještě dobré... Ta holka mě vyměnila za nějakého frajera z jiného týmu" zabručí a já se ušklíbnu...,, tak ji donuť žárlit.získej si ji zpátky.... Snaž se trochu" Šťouchnu do něj.,, hlavně že ty se snažíš naučit se tančit co? Chytroline" trochu mě tím zarazil ale měl pravdu. Já se to ani nesnažím naučit.
,, fajn" houknu a vstanu.
,, to mám za nim jako teď zajít a zeptat se ho jestli by si nezatančím i přes to že neumím tančit?" nadzvednu jedno obočí.
Haru si Povzdychne a taky vstane.,, je to jednoduché, chytneš ho za boky nebo ho obejmeš a jenom se lehce pohybuješ v bocích." vysvětlí mi to podobně jak mi to vysvětloval Eren.,, to dáš "dodá.
Já si jen Povzdychnu a zase zálezu do vnitř, do dusna.
,, ne, to nezvládnu."
Poté už opět zdrhám možná co nejdál.
Jednoduše jsem se šel schovat do stanu.
Zbaběle jsem se zavrtal do spacáku. Jsem slaboch když nedokážu ani tak jednoduchou věc.
Sklamal jsem ho.

S Mikasou jsem se bavil ještě dlouho. I když děti musely jít spát, a vedoucí pokračovali v tišší zábavě. Vytáhlo se pár flašek piva, taky jsem si jedeno dal. Jenže jsem nebyl žádný zdatný pijan, a za chvíli se mi lehce motal svět.
Mikasa mě dopravila se smíchem do mého stanu, oba dva jsme se trochu motali.
,,Neviděla jsi Leviho? Nebyl tam.." zamumlal jsem. Jazyk se mi motal, pořád jsem se cítil ublíženě. Mikasa jen zavrtěla hlavou.
,,Někam zmizel."
Povzdychl jsem si a ve své alkoholické upřímnosti jsem zamumlal.
,,Já ho asi miluju.." Všechno se ve mě bilo, křičelo, nebyl jsem si jistý, ale cítil jsem to. ,,Mrzí mě že odešel..chtěl jsem tančit." dětsky jsem si dupnul. Mikasa se něžně usmála, a posadila mě na zem mého stanu. Bez Leviho byl nějak prázdný.

Tiše jsem poslouchal kroky a pak hlasy. Byl to Eren a ta Obluda... Musel jsem zrudnout když řekl že mě asi miluje.
Zněl ale nějak divně... Přiopile.
Nešel do mého stanu, byl v tom svém. Čekal jsem, věděl jsem že až zmizí Mikasa doleze sem... Nebo, aspoň jsem v to doufal.
Bylo mi to líto....sklamal jsem ho.