Souzeni (ereri)

21.KAPITOLA

Eren
Levi

5.DEN. 3. DEN DĚTI

Pomalu jsem se rozešel až k němu, a sedl si do trávy. Mezi prsty jsem žmoulal jednotlivé stébla, a hlavně se mu vyhýbal pohledem.
,,V noci jsi sebou házel a pořád něco vyprávěl. Musel jsem tě trochu uklidnit." poklepal jsem si na krk a ušklíbnul se. ,,Moje značky ti sluší."

,, stejně tak, jako moje značky sluší tobě..... Jen nechápu kdy jsi mi je stihl udělat" uchechtnu se a opět si lehnu. Byl divný, takový nějak moc opatrný? Nevím.,, co se stalo v tom jezeře? Byl jsi nějaký zamlklý"

,,Když jsi spal." zamumlal jsem. Jenže když se zeptal na to jezero, zrudnul jsem až po kořínky vlasů.
,,Co by se mělo stát? Jenom jsem chvíli potřeboval oddych od dětí. Kdyby nás tam viděly, hned by šly do hlubší vody, a to by nebylo dobré."
Musek poznat že lžu. Už jen jak se zeptal předtím, mi dosvědčilo, že si hraje.

,, jó? A proč jsi tak rudý?" chechtal jsem se a koukl na něj. Chytnu ho za nohu a stáhnu ho k sobě. Tákže taky leží, uvězním ho pod sebou a podezřívavě na něj koukám.,, proč mi lžeš?"

Chtěl jsem něco říct, ale naprosto mě ochromil. To, jak do svého hlasu vznesl trochu své chladnosti, to jak mě skenoval očima, i to, že věděl.
,,Nejspíš je mi vedro.." špitnul jsem. Mohl jsem mu říct pravdu?
Od našeho prvního polibku a večera, jsem po něm toužil každou minutu víc a víc. Ochutnal jsem zakázané, a teď jsem se nemohl nabažit.

,, to určitě... Vždyť jseš tady polonahý a teď jsi vylezl z vody" vymluvím mu to.
Zajmá mě jestli mi to fakt řekne... I přes to že to vím.,, jen mě zajmá co tě vzrušilo... " zamumlám.
Tohle mě užíralo nejvíce... Mě už bez trika viděl hodněkrát tákže jsem to já být nemohl. Tudíš se mu musí líbit někdo jiný.... Proč tedy dělá se mnou takové věci?

,,Ty." špitnul jsem. Můj hlas byl tak tichý, že jsem se neslyšel skoro ani já, ale věděl jsem, že k jeho uším to dolehlo. ,,Je to čím dál tím horší. Musím na tebe myslet. A děláš se mnou..hodně věcí."
Váha jeho těla na tom mém, jeho šedé oči a růžové rty, jen takový kousek. Polknul jsem naprázdno, tohle rozhodně nebylo nevinné.
Musel to poznat, tál jsem pod jeho dotykem, zatímco ve mě rozpaloval oheň

,, já? " tímhle mě překvapil.,, nechci být zlý.... Ale jsem rád že na mě takhle raguješ... A to toho moc nedělám" zavrněl jsem. Nemůžeme si nic dovolit. Všechno je až moc nebezpečné, a kdyby to Erwin zjistil tak jsme oba mrtví.,,víš jak se musím ovládat abych po tobě neskončil pokaždé když tě vidím? " zamumlám a lehce ho políbim na nos.,, musíme dávat veliký pozor a to mě neskutečně vytáčí" šeptnu a nakonec ho pustím.,, Měli bychom se vrátit.. Erwin už asi bude chtít jit"

,,Neodcházej..prosím." chytil jsem ho za boky a přidržel u sebe. Byl jsem naprosto rudý a pod vlivem jeho slov.
,,Chci být ještě chvíli s tebou. Osamotě." dodal jsem a něžně zaútočil na jeho rty. Jazykem jsem obkroužil jejich kontury, a vyčkal na jeho svolení.
Měl jsem strach že se neudržím, ale tolik jsem to potřeboval. Alespoň po malých dávkách.

Strápeně jsem si povzdychl. On mě fakt mučí. Chytl jsem ho za týl a povolil mu vstup do mé pusy.
Nechal jsem ho chvíli vést naší válku jazyků ale pak jsem si přebral dominanci.
Když se odpojím, lehce ho ještě naposled políbím.,,pokračování příště... Měli bychom se už doopravdy vrátit" zabručím. Nechtělo se mi, ale museli jsem.
Nemohli jsme si to dovolit, jak říká Erwin, děti jsou na prvním místě. Vstal jsem a Erenovi pomohl na nohy.
Když v tom mě něco napadlo... Přitáhl jsem si ho k sobě a nos mu zabořil mezi krk a rameno.,, smrdíš jak ryba, příšero..... Po stezce odvahy se zajdem společně osprchovat" šeptnu a dám se na odchod, nechávajíc ho v jeho vlastních myšlenkách.

Když dolezu na mýtinu, kde je zbytek tábora, Hange po mně hodí pohled který jasně říká že ví s kým jsem teď momentálně byl.
,, tak... Za chvíli už půjdeme zpátky do tábora."oznámí Erwin.

Jen jsem přikývnul. Chuť jeho rtů jsem měl neustále na jazyku, provázel jsem ho pohledem, než zmizel. Za chvíli jsem se taky vypravil nazpět. Přidal jsem se k Mikase a pomohl jí sehnat tým.
,,Jdeme zpátky do tábora, čeká nás večeře." oznámil jsem jim s úsměvem. Děti už byly unavené z toho blbnutí, naštěstí jsme nebyli zase tak daleko.
Tentokrát na večeři nebyl špekáček, ale těstoviny. Chvíli jsem jedl s nimi, než na mě Erwin nepatrně kývnul a já šel nachystat stezku. Vzal jsem si sebou baterku, tma začala pomalu spouštět svůj temný závoj, a já si nechtěl přes nějaký kořen přelomit kotník.
Do velkých sklenic jsem dal malé čajové svíčky a u každé nechal krabičku zápalek. Byly nachystané pro vedoucí a jejich stanoviště, svoje jsem si nechal v kapse. Podle plánu bude Mikasa s Hange posílat děti po dvojicích, zatímco na ně bude zbytek bafat v lese. Jakmile projde poslední dvojice, od samého začátku posbírám sklenice a odnesu je zpět do tábora.
Spokojený se svým dílem jsem se vrátil. Ještě nás čekalo převlečení do kostýmů, obzvlášť Levi jako pařez mě zajímal. Můj kostým byl jednoduchý - barevná látka, a šílené skřeky. Bahenní příšera, k vašim službám.

Za úkol jsem dostal se jednoduše oblíct celý do černého a pak si v lese kudy vede stezka najít nějaký  pařez na kterém budu sedět a prý děsit děti. No nevím jestli budou více vyděšeni oni nebo já.
Zalezl jsem do stanu a začal prohrabávat tašku z které jsem nakonec vytáhl černé tepláky a černou mikinu.
Už jsem se chtěl začít převlékat když v tom jsem zahlédl Erena jak si to míří ke stanům a v ruce svírá kus barevné látky...,, příšera se vším všudy"
Ušklíbnu se a obléknu si černou mikinu a převléknu si tepláky.

,,Není pařez němý?" vrátil jsem mu, ale přišel jsem blíž.
,,Takhle ti to moc sluší." zavrněl jsem. ,,Škoda že tě v té tmě neuvidím. A teď se radši nedívej." nabral jsem kus bláta a rozetřel si ho po obličeji. Musel jsem vypadat věrohodně, a zašpinit se, mi nevadilo.
,,Teď tu sprchu potřebuju dvojnásob." usmál jsem se a přehodil přes sebe kus látky. Musel jsem se jít přichystat na své místo, ještě než nás děti uvidí.

,, co ty víš" zavrním když zmíní že mě neuvidí....
Když se vypaří vezmu si do ruky deku, baterku a jiné důležité věci a vydám se do lesa, najít si nějaký pařez.
Když ho najdu i s volným prostorem za nim - byla tam tráva, takový palouček.
Na polouk za ním rozložím deku a lehnu si. Proč sedět na pařezu když Děcka přijdou až za dlouho.

Takový menší spoiler, a tím je jedno slovo.

-hejkal-