Souzeni (ereri)

39.KAPITOLA

Eren
Levi

11.DEN. 9 DEN DĚTI.

,,Dobře." zamumlal jsem a sedl si na židli vedle jeho postele. Byl naštvaný, viděl jsem to. Natáhnul jsem se po jeho dlani, abych ji stisknul, ale nevěděl jsem jestli neuhne.
,,Levi, není to proti tobě. Jen, od té doby co tě mi-" okamžitě jsem si připlácl ruku na pusu. Málem mi ujelo něco, co jsem rozhodně nechtěl říct. Rozhodně ne teď. Cítil jsem jak mi horko stoupá do tváří, tohle rozhodně nijak nezakecám.
Sice jsem párkrát jen tak do větru řekl slovo miluju ale pokaždé ve spojitosti s asi. Jenže za poslední tři dny jsem měl čas přemýšlet, zatímco můj přítel ležel se zavřenýma očima na posteli a já se o něj bál.
Můj přítel... Samozřejmě že mi na něm záleželo, měl jsem ho rád, dával mi mnohem víc než nikdo jiný. Ale byla to láska? A mělo cenu se o ni pokoušet?
Vždyť jsem byl jen jeden z mnoha, který podlehl jeho kouzlu.
,,Já..chtěl jsem říct.." zakoktal jsem se.

Jeho ruku jsem stisknul, ano byla pravda že jsem naštvaný, Ale nejvíc na sebe, způsobil jsem si sám tohle zranění a kvůli toho Eren vypadá tak jak vypadá.
Myslel jsem si že každou chvíli odpadne.
Trochu jsem se zarazil když
Chtěl říct něco co nedořekl.,, v pořádku... Řekni to co jsi mi chtěl říct"
Nejspíš Se jenom přeřekl. Nebo jednoduše stejně jáko já neví co cítí... Každopádně, bylo by hezké to od něj slyšet. Kdyby to byl zrovna on kdo tam ležel na dece vedle mě.,, zdál se mi sen" zamumlám po chvilce. Palcem mu jemě hladím hřbet ruky. Všiml jsem si jak je nervózní. Bál se že bych na něj vyjel? To bych neudělal. Nechci si na něm vylívat zlost.

,,Víš co? Nech to být. Hlavní je že jsi v pořádku." snažil jsem se pousmát, ale moc to nešlo. Radši jsem položil kelímek s vodou, a zadíval se na jeho tvář.
,,Sen? Spal jsi tři dny. Myslel jsem, že se nám už nevrátíš. Nevím co bych bez tebe dělal." Slzy si zase začaly tlačit cestu ven. Utřel jsem je hřbetem ruky, nechtěl jsem vypadat tak slabě.
Byl jsem hrozně unavený - jen co odpadl všechen ten stres, spánek si začal zadat o pozornost. Už párkrát jsem měl menší halucinace, a hlava mi padala.

,, ale vrátil... Nenechal bych tě tu
Jsi moje světlo v životě" zamumlám, ruku zvednu a pohladím ho po tváří.,, měl by ses prospat" zauvažuji nahlas. Fakt vypadal hrozně.,, pojď sem.. " poklepu na postel vedle sebe a posunu se. Bylo nepříjemné mít v ruce tu věc. Nechtěl jsem ji.
,, kde máš mobil? Zavolám Erwinovi."

Podal jsem mu zařízení a uvelebil se na jeho rameni tak jako předtím. Za chvíli jsem usnul, ale byl to spánek neklidný, plný křiku a obav. I když jsem byl šťastný, neustále se ve mě bilo tolik pocitů, které jsem nedokázal potlačit ani vyvrátit.
Převládal nad nimi strach, pohlcoval vše a dával mi jen ty nejhorší scénáře. Odmítnutí. Výsměch. Bolest.

Usl. Usmál jsem se a líbnul ho do vlásků, Přikryl jsem ho peřinou a začal prozvánět Erwina.
,, Erene? Tak co? Jak je na tom?"
Začal hned. Slyšel jsem v jeho hlase jak se bojí. Možná si to vyčítá.
,, je mi fajn"
Zamumlám a Erwin zalapá po dechu.,, Leviii... Jsi to ty? Bál jsem se, je to moje vina. Jak se cítilš? Co je s Erenem?" zahltil mě otázkami.
Já jsem jenom čekal než stichne.
,, jo jsem to já, jsem v pohodě a Eren teď spí... Byl unavený. Chtěl jsem ti říct že až se Eren vzbudí pojedem oba zpátky do tábora"
Řeknu pevně.
,, Levi... Jsi si jistý? Promiň, říkal jsi mi že nechceš do přírody... Poslal jsem tě jen tak někam do lesa. Je to moje chyba."
Smutně se mi omlouvá.
,, nevyčítej si to, ta já jsem Hange ukradl bonbóny... To já nedával pozor.
A ano jsem si jistý, chci být s Erenem. Stále nevím co pro něj znamenám.sám já nevím co cítím, chci to zjistit. Víš... Možná jsem si  našel lásku, tu kterou celý život hledám. Nechci ho teď opustit. On se chce vrátit na tábor, a já chci jet s ním. Nechci sedět doma na zadku a vyčítat si že jsem si nechal zmizet někoho koho pravděpodobně miluji chápeš? Nevím jsetli mě chápeš, cítím se v jeho blízkosti příjemně, dobře, šťastně..... "
Poslouchal mě, věděl že mě nepřemluví abych jel domů.nakonec si Povzdychne.,,jsi tvrdohlavý, přeju ti to. Přijeďte.... Oba. Před špitálem jsem ti nechal stát motorku. Byl jsem u tebe doma, aspoň jsem ti skontroval Sulfuse, Žije, vypadá to že se o něj sousedka dobře stará" jen jsem se pousmál. Doma jsem nikdy nebyl sám. Společnost mi dělal můj Zrzavý dlouhosrstý kocourek.