Souzeni (ereri)

30. KAPITOLA

Eren
Levi

6.DEN. 4.DEN DĚTI

,,Co za to, když ti to řeknu?" zavrněl jsem, a stulil se do jeho náručí. Venku už přestalo pršet, mohli jsme jít do lesa pro ty sklenice. Neustále ve mě však třímal pocit, kterého jsem se nemohl zbavit - že jednou má dominance převládne, a já budu ten, co ho uspokojí.
Nakonec jsem ale podlehnul jeho pohledu, a zašátral v kapse. Vytáhnul jsem od tama tenký náramek vyrobený z barevných nitek, jak mě to naučily holčičky. Podal jsem ho Levimu, a se sklopeným pohledem špitnul.
,,To jsem vyrobil pro tebe. Až tenhle tábor skončí, můžeme se sami sobě ztratit. Třeba si na mě vzpomeneš."
Byla pravda, že slova Mikasy mi neustále strašily v hlavě, mela pravdu. Mohla to být jen táborová láska, všechny ty pocity mohly skončit, jen co se rozdělíme.

Koukal jsem na náramek a po chvilce si ho přebral.,, děkuji" líbnul jsem ho na nos.,, zavážeš mi ho?" nastavil jsem ruku a podal mu náramek.
Líbil se mi....,, na tebe jen tak nezapomenu...o to bych se nebál." zamumlám upřímně a při tom mu koukám do očí.
Nechci ho stratit, stává se pro mě každým dnem důležitější.

Jen jsem přikývl a zavázal mu ho na jeho bělostné zápěstí. Na jeho kůži černé a šedé nitky vyvstávaly a doplňovaly jeho osobnost - tajemnou a elegantní. Úplně pokaždé, i když byl naštvaný nebo šťastný, vypadal jako zajetý v kolejích. Měl vůbec nějaké hranice, kdy by se neovládal?

Prohlížel jsem si ruku kterou mi zdobil jeho náramek.
,, já nic ale pro tebe nemám." zamumlám smutně... Neměl jsem mu to jak naoplátku vrátit.
Bylo mi to krapet líto,ale něco mu snad ještě stihnu vyrobit.

Odpolední klid skončil a my zase všichni oxidovali ve srubu.
Bylo tady pár her co by se daly zahrát když je venku mokro.
,, tákže, poprosil bych vás kdyby jste byli po týmech." oznámí Erwin když si všimne že jsou děti všelijak zamíchány.
Hned se ke mě přísunul můj tým.,, co jste dělali v odpoledním klidu?" hned se zeptal Haru.,, rozhodně né to, co ty" odpovím mu nezaujatě a pokrčím rameny... Ovšem, jenom zpomínka na to jak Eren v té chvíli vypadal mě nenechává chladným.
,, tak tedy začnem hrou kterou vymyslela Hange, která mi ji vysvětlila abychom si ji mohli zahrát i přes to že je teď marod"
Pokračuje Erwin.

Sedl jsem si zpět ke svému týmu a odháněl je s otázkami.
,,Půjdeme se podívat na toho hejkala?"
,,Od koho má Levi ty modřiny?"
,,Kam jsi zmizel o poledním klidu? Chtěli jsme hrát karty."
Všechny jsem odehnal stejnou odpovědí, ať se zeptají Erwina, nebo Leviho, a upozornil je, že mají dávat pozor na to, co se bude hrát.
Mikasa se přidala na mou stranu a pomohla mi je utišit. Děkovně jsem se na ni usmál a zabrousil pohledem k Levimu. Náramek na jeho zápěstí mu klouzal nahoru a dolů, podle toho jak máchal rukama. Hřálo mě u srdce že si ho nesundal. Že ho vůbec přijmul.
Erwin si odkašlal aby upoutal pozornost, a dal se do vysvětlování.
,,Rozdělíme se na tři skupiny, takže ať se týmy mezi sebou domluví. Pak se vyměníme. Jedna skupinka se bude učit uzly, tady pod vedením mě, a Hange která je na tom trochu líp. Druhá skupina bude hrát logické hádanky, kdy dostane větu a musí přijít na celý příběh, ale pouze otázkami kde se odpovídá ano a ne. Historia se o to postará. A třetí skupinku si pod velení vezme Eren, posadíte se na židle v kruhu a každý z vás dostane karetní znak. Eren z balíčku bude losovat karty, a podle toho vy se budete posunovat po směru hodinových ručiček. Takže jeden člověk může mít na klíně i několik lidí. Pohybují se vždy ti, co na sobě nikoho nemají. Vyhrává se tehdy, když se alespoň jeden dostane zpět na své místo. Takže, do pěti minut chci znát rozdělení týmů za každou půl hodinu se vše prostřídá - skupinka co byla předtím u Historie půjde k nám, naše půjde k Erenovi a Erenova k Historii. Vedoucí se můžou zapojit taky. Pak nás čeká večeře a diskotéka."