Eren
Levi3.DEN 1. DEN DĚTI
Tleskal jsem jako o život, stejně jako ostatní děti. Jen Mikasa si založila ruce na hrudi. Když dohrál a zvedl se, provázel jsem ho chvíli pohledem, ten pablb si nevzal ani mikinu.
,,Za chvilku budu zpátky." zamručel jsem k Mikase a zvednul se. Pár dětí mi zamávalo, tak jsem s úsměvem zvedl ruku.
Leviho jsem skoro dohnal až u stanů, nevypadal že by si mě všiml.
,,Byl jsi skvělý." ozval jsem se do ticha, a začal tiše tleskat. ,,Ale takhle tak akorát zmrzneš. Na." sundal jsem si svou mikinu a hodil ji po něm.Lekl jsem se ho, ale mikinu jsem přijal.,, děkuji" pousměji se, mikinu jsem přijal, voněla po něm.,, teď ale umrzneš ty" Uchechtl jsem se.
Došli jsme k stanům a já zaplul do toho svého, z tašky jsem vytáhl svoji největší mikinu a hodil ji po Erenovi.,, měla by ti být dobrá" dodal jsem a sedl si na zem.
,, chybělo mi to.... Hrát na kytaru, jsem tu pár dní a už se stalo tolik věcí..." zamumlám a otočím se na Erena.Beze slova jsem si oblékl kus pohodlného oblečení - a musel se ovládat abych do něj nezabořil nos.
,,Hraješ krásně." špitnul jsem. Ten upřímný pohled mi rozechvíval každý sval, musel jsem si sednout vedle něj. Chvíli jsme mlčeli a poslouchali jak děti zpívají, když jsem se odhodlal a přisunul se blíž. Na jeho nechápavý pohled jsem jen pokrčil rameny.
,,No co? Udržuju teplo.",, můžu ti něco kdyžtak někdy zahrát.. Jestli budeš chtít " nabídnu se.
Když se ke mě přísune jen chvíli zaraženě koukám a až pak se usměju.
Jednou rukou jsem ho jemně chytl z boku za pás a přitáhl si ho ještě blíž.,, tak ho udržuj pořádně... Já jsem totož ten typ člověka, co mrzne furt"
Zašeptal jsem.,,Hraješ mi na nervy. Neustále." šeptnul jsem nazpátek. Trochu mě vyvedl z míry tou těsnou blízkostí, ale nebyla mi nepříjemná. Položil jsem ruku na zem, za jeho záda a nahnul se blíž k jeho obličeji.
Cítil jsem jak mi stoupá tep a hlava křičí co se to sakra děje ale neuhnul jsem. Ztrácel jsem se v jeho očích, dráždila mě jeho vůně i to jak byl blízko.
,,Levi..já..",, hej! Tak tady jste! Všude vás hledáme a vy se tady cukrujete... Je porada, budeme mít lekci matematiky..... Aspoň zjistíme co jsme si odnesli že školy" huláká na nás Hange a do toho se poťouchle chichotá, zrudnu a Odtáhnu se od něj. Fakt musí všechno skazit.
Nevím co chtěl říct, ale jeho blízkost se mi líbila. Je to špatně? Rozhodně.
,, vždyť už jdem " zabručím nespokojeně a vstanu, nabídnu Erenovi pomocnou ruku...,, tu mikinu ti vrátím, až se příjdu v noci přitulit. Zatím si ji ale nechám... Hezký voníš" šeptnu aby mě neslyšela Hange a potutleně a krapet provokatersky se usměji...Sledoval jsem jak schází z kopce a měl chuť se vyfackovat. Ale pak jsem se usmál.
,,Budu tě čekat."Porada probíhala v klidném duchu. Počítali jsme papírky s body a ukázalo se že náš tým byl nejlepší.
,,Máte co dohánět." zašklebil jsem se na vedoucí a objal Mikasu kolem ramen. ,,Letos nebude tak snadné nás porazit.",, si jen myslíš...naše děcka vyhrajou a zkazí vám to vaši tradici" promluví Hange a poplácá mě po rameni..,, co?" neposlouchal jsem, byl Jsem zabraný v počítání a nevěděl jsem o čem je řeč.
,, sakra Hange, teď to musím počítat znovu! Jdi do háje! " vynadám ji.Když jsme měli vše hotovo, vydali se všichni spát. Bylo kolem půlnoci, já už pomalu spal... Šnečím tempem jsem se loudal k stanu a doufál že neusnu dřív než tam dojdu, to by totiž nebylo moc dobré.
Dohnal jsem Leviho a vtisknul mu do rukou jeho mikinu.
,,Děkuju za půjčení. Uvidíme se zítra." mávnul jsem a rozešel se směr svůj stan. Ostatní vedoucí spávali trochu níž pod kopcem, aby mohli kontrolovat děti. Začal jsem si chystat spaní, když v tom mi cvaklo že mi Levi mou mikinu nedal, i když slíbil že přijde a vrátí ji.
Pokrčil jsem nad tím rameny, mikina mi byla jedno. Mrzelo mě že nepřišel.Zalezl jsem unaveně do stanu a hned usl.
Nestačil jsem se ani převléct.
Vzbudil jsem se až o hodinu později, nahmatal mobil a zjistil že je kolem jedné ráno.
Sakra... Eren, slíbil jsem mu že příjdu. Plácl jsem se do čela a vstal.
Potichu jsem otevřel Erenovi stan a proklouzl dovnitř.vypadal jsem jak nějaký tajný agent nebo tak něco. Musel jsem se oklepat, venku byla fakt zima.
Zavřel jsem a potichu přílezl k Erenovi který nejspíš už spal.
Pohladil jsem ho po tváří a pak ve vláskach.
Usmál jsem se a celkem nejistě rozepl jeho spacák, měl ho dost velký na to abych se tam vlezl s ním.
Zaplul jsem do tepla a spacák zapl. Muselo to vypadat vtipně, dva lidi v jednom spacáku.
Nakonec jsem Erenovi omotal ruky kolem pasu a přitáhl si ho víc k sobě.,, dobrou noc" vydechnu a opět usnu.
Snad mě ráno nezabije ale tak.... Řekl že bude čekat a já řekl že se příjdu přitulit.
A to teď dělám, nedělam nic co by mu mělo vadit... Až na to že jsem se mu vloupal do stanu a do spacáku.Vzbudil jsem se náhlou zimou.
,,Chmm.." zamručel jsem a párkrát zamrkal. ,,Co-" když v tom se na mě nalepilo něčí tělo. Podle vůně to byl Levi, jen mi to potvrdil jeho hlas. Zatajil jsem dech a dělal že spím.
Opravdu si lehnul ke mě. Za chvíli se ozvalo pravidelné oddechování. Opatrně jsem podvlékl ruce pod jeho tělo a usnul taky.

ČTEŠ
Souzeni (ereri)
FanfictionZačalo to prohranou sázkou a skončilo to láskou. Tábor.... Všichni tohle místo znají a umí si pod tímto pojmem něco představit i přes to že tam třeba nikdy nebyli. Je to místo kde se tvoří vztahy, ať už jen do konce tábora, nebo do konce života. Je...