22.KAPITOLA

229 18 3
                                    

Eren
Levi

5.DEN. 3 DEN DĚTI

Zašel jsem si přichystat své stanoviště - něco na jídlo a pití, baterku a telefon, kdyby náhodou. V těžké látce mi bylo vedro tak jsem si ji sundal.
Ale pak mě napadl ďábelský plán. Proč strašit jen děti? Levi měl své stanoviště kousek od toho mého, a v lese se nevyznal. Děti měly přijít až za nějakou půl hodinu, musely se naskládat do dvojic a spočítat. Navíc, Mikasa slíbila že mi zavolá, jen co vyběhnou první odvážlivci.
Měsíc za chvíli vyšel do své plné podoby a vrhal světlo mezi stromy. Nemusel jsem ani používat baterku. Našlapoval jsem tiše, a hlavně opatrně, jen aby mě nezaznamenal.
A pak jsem ho uviděl. Měsíční světlo měnilo jeho kůži na bílou, a jeho oči na nádherné hvězdy. Ležel si tam, jen tak. Potlačil jsem chuť a myšlenky a ze země vzal malý kamínek. Skrčil jsem se za stromem, a kamínek hodil tak, aby upoutal jeho pozornost.

Les s příchodem večera poteměl a následně se celý zahalil do černa, krapet mě to děsilo.
Ležel jsem tam a koukal na měsíc.
Když v tom něco křuplo a já slyšel přistání něčeho kousek ode mne.
Na kůži mi naskákala husina, v tu chvíli jsem se doopravdy bál, neznál jsem to tu a teď tu sedím obklopený tmou.
Automaticky jsem se otočil na místo kde jsem slyšel ten zvuk a začal rukama nahmatávat baterku.

Úkol splněn, lekl se. Látku jsem položil tiše na zem, aby její pád nevydal žádný zvuk. Opatrně jsem se přiblížil až za něj. Jednou rukou jsem mu zacpal pusu aby nevyjeknul a druhou sjel k jeho pasu.
,,Neboj se. Ochráním tě." zavrněl jsem mu do ucha. Cítil jsem jak rychle dýchá, jak mu buší srdce. Musel se opravdu leknout.
,,To jsem jenom já." něžně jsem mu zkousnul ušní lalůček, ale ruce jsem z něj nesundal. Naopak. Tou, u jeho pasu, jsem se dostal až pod jeho oblečení a začal mapovat jeho kůži.

Lekl jsem se dvojnásobně když mě někdo chytl. Ale když jsem zjistil že je to Eren uklidnil jsem se trošku. Jeho ruku co měl na mé puse jsem chytl a oddělal. Následně jsem ho povalil pod sebe, skláněl jsem se nad ním a ruce mu přišpendlil nad hlavou těmi svýma.,, málem jsem díky tobě dostal infarkt příšero." zašeptám.,, jsi celý špinavý od bláta..." jeho ruce jsem chytl jsen do jedné a tou druhou jsem mu přejel přes tvář až ke rtům ze kterých jsem prsty špínu utřel.

,,Tak pardon, jen hraji svoji roli." zašklebil jsem se na něj. Nevím kde se ve mě brala ta arogance, předtím jsem byl rajče. Ale i teď, když to ve tmě a pod nánosem bláta nemohl vidět, jsem se červenal.
Když mi přejel přes tvář svými dlouhými prsty, musel jsem zalapat po dechu.
,,A narazil jsem na moc pěkného skřeta." pousmál jsem se.

,, lichotíš mi.... Svůdniku"
Lehce se vpiju do jeho rtů,, co tady vlastně děláš? Nemají Hange a Obluda zachvíli vypustit první dvojici?" koukl jsem na něj s otazníkama v očích.

,,Mají. Ale až po tom, co mi Mikasa zavolá že máme jít na místa. Do té doby.." zašeptal jsem a přitáhl si ho blíž. ,,A navíc jsem tě chtěl vidět."

,, jednou se z tebe zblázním" zamumlám zničeně.,, kdybys počkal, až dojde poslední dvojce do cíle... Já bych tady na tebe počkal a viděl by si mnohem víc než jen oblečení."zavrním.,,pokud tedy vůbec chceš" zapřemýšlím na hlas. Taky se může stát že chtít nebude, že ke mě necítí to co já k němu..,, není zima tak jako v předešlé noci... Klidně se pro tebe svleču, ale fakt jen pokud chceš" pokrčím rameny. Zajmalo mě jak zareaguje když zmíním tohle.
,, teď by jsi se ale měl vrátit... Příšero..." dodám nakonec a ještě si přivlastním jeho rty.

,,Kdyby jsi mě pustil, už dávno na sobě nic nemáš. A navíc - slíbil jsi mi sprchu." zamručel jsem a políbil ho. Byl jsem tak nenasytný. Vůbec se mi nechtělo opouštět to místečko, kde jsme byli jenom my dva.
Ale jako naschvál mi začal bzučet mobil. Neochotně jsem zavrčel a vymanil jednu ruku z Leviho sevření.
,,Ano?" ohlásil jsem se při přijetí. Snažil jsem se svůj hlas ustálit na normální tón, jenže když mi Levi seděl na klíně, moc to nešlo. Trochu jsem na něj nakrčil obočí, gesto pro to, aby nic nezkoušel, a poslouchal co Mikasa říká.
,,Trochu se to zpozdí, děti jsou neochotné jít. Snažíme se je přemluvit, ale dost možná se to přesune na zítra." Byl jsem zticha když mluvila, takže Levi to musel slyšet také.
,,Dobře, pak mi dej vědět." rozloučil jsem se a típl hovor.
,,Tady to máš."

,, a právě proto tě držím, podle Erwina máme být zodpovědní.. "
Zavrním, ale pak se zašklebím když se mu rozvoní mobil.
,, netušil jsem že jsou děti takové strašpytla.... Proč jste je nenalákali na to že ten kdo zvládne stezku odvahy může zítra na diskotéku?"
Ignorují jeho pohled a když hovor típne jen se ušklíbnu.,, stále ale můžou vyjít...."
Radši mu tu ruku opět chytnu, stačí aby se mě jen nějak více dotkl a neudržel bych se.
A to nechci, né do doby, než si nebudu jistý tím, že nehrozí nebezpečí.
Erwin by nás nejspiš vyhodil a to nechci... Eren se podle všeho na tábor těšil a k tomu... Už bych ho nikdy nemusel vidět.
To mi připomíná....,, můžu si vzít tvé telefonní číslo?" zeptal jsem se ho s otazníkama v očích.

Ta otázka byla tak osobní od toho všeho co se mezi námi dělo, že mě trochu zaskočil. Usmál jsem se, bylo to jako by jsme opravdu byli pár a dělali první krůčky.
,,Samozřejmě." kývl jsem
,,Ale ještě máme čas. Co s tím uděláš?" schválně jsem to nechal na něm. Chtěl jsem se jím nechat chytit za ruku a nechat vést po té správné cestě. On byl ten, kdo vedl, měl navrch.

Pustil jsem mu ruce a vtisknul mu do nich mobil.,, děkuji"musím se usmívat jak blázen. Byl jsem nehorázně šťastný.
Slezl jsem z něj a popadl svůj mobil.,, nadiktuješ mi ho?"
Zeptal jsem se ho a následně se zamyslel nad jeho otázkou.
,, nejspíš..." dělal jsem že přemýšlím.,, diktuješ? " rozklikl jsem tlačítko přidání kontaktu a nechal ho bez odpovědi... No co? Trocha provokace.

Nadiktoval jsem mu číslo, a na oplátku mi dal on svoje.
,,Děkuju." měkce jsem ho políbil, a klidně i pokračoval, kdyby nezavolala Mikasa.
,,Tak prý půjdou. Do deseti minut tam máš první várku, takže buďte na místě."
Neochotně jsem hovor típl a otočil se k Levimu.
,,Je mi líto, ale je to pro děti. Slibuju že se pak objevím."
Neuniklo mi zklamání v mém hlase, ale pak jsem si vzpomněl, že mám jeho číslo. Ukázal jsem na telefon a pousmál se.
,,Budu ti psát. A nezapomeň - pařez je němý." sebral jsem ze země látku a přehodil si ji přes ramena.

Zanedlouho jsem uslyšel první kroky a tiché šeptání. Počkal jsem si na správnou příležitost a vyrazil zpoza stromu, vydával jsem skřeky a mával přitom rukama jako blázen. Ale fungovalo to, děti vyjelkly a pak se začaly smát. Rozutekly se dál po cestě a nechaly mi napospas další dvojici.

Neochotně jsem si vylezl na pařez.a sedl si tam.....mým úkolem bylo tam jenom sedět ve tmě a až někdo přišel způsobit prasknutí větviček nebo tak něco. Pff, nevim kdo tohle vymyslel, ale stačilo mi, že něco podobného udělal Eren...fakt jsem se bál.
Když jsem zaslechl křik dětí, lekl jsem se taky. Na zádech se mi tvořila husina a né, nebyla mi zima.

Slyšel jsem jak se sem blíží první skupinka a o něčem diskutují. Jednoduše jsem jim do toho zlomil pár větviček co jsem měl u sebe... Seskočil z pařezu což způsobilo další děsivé zvuky. Děcka stichly a snažili se mě zahlédnout ale nešlo jim to. Dokonale jsem zplýval s tmou.
Nakonec celé vyděšené utekly dál. Mysleli si že tam je nějaké divoké zvíře..... S čím se nedalo nesouhlasit..musel jsem se pro sebe uchchtnout. Eren neví do čeho jde.

Nakonec prošli všichni statečně.... Vedoucí co hlídali taky odešli... Museli se postarat o to aby ty spratky nahlály do chatek... Bylo pozdě a I přes to že si děti potřebovali nutně říct, co se jim v lese stalo, Poslušně zalezly do chatek. Těsili se na zítřejší diskotéku.

Konečně prošla poslední skupinka. Sebral jsem sklenici se svíčkou a pomalu šel na další stanoviště. Svíčka už zhasla a tak jsem si svítil baterkou. Jenže v té tmě jsem nějak přehlédl Leviho na pařezu, zakopnul a sleťel na zem. Sklenice se naštěstí nerozbila, ale baterka ano. A já u sebe neměl zápalky.
,,Sakra..no tak funguj.." začal jsem s baterkou třást a plácat po ní. Jen párkrát blikla a zhasla nadobro.
,,Pomůžeš mi?" otočil jsem se k Leviho siluetě. Musel se náramně bavit mým pádem.

Muhaha..... Chudák Eren.
Ale Levi je šikovný a baterku určitě spraví. 😌😉

Souzeni (ereri)Kde žijí příběhy. Začni objevovat